Sněmovní strany podle dohledového úřadu zřejmě švindlovaly s reklamou. Vyrazí za nimi na kontrolu

Šest převážně parlamentních stran podle analýzy dohledového úřadu zřejmě nepřiznalo všechny náklady za reklamu během kampaně před sněmovními volbami v roce 2017. Jak zjistil Radiožurnál, Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí kvůli tomu v druhé polovině února zahájí vůbec první terénní kontroly. V sídlech stran se zaměří hlavně na účetnictví.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v Brně

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v Brně | Foto: Tomáš Kremr | Zdroj: Český rozhlas

V minulosti se při vyčíslení nákladů za reklamu objevovaly extrémní rozdíly a nejasnosti.

Třeba ČSSD v roce 2010 deklarovala náklady za kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny 200 milionů korun, ovšem podle odhadů měla tehdy jen inzerci v ceníkových cenách za skoro půl miliardy korun. Reálné náklady ale bývají vzhledem ke slevám výrazně nižší.

Datová analýza

V posledních sněmovních volbách kandidovalo 31 uskupení. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí ke kontrole vybral 14 z nich na základě dvou kritérií.

Pokuty za milion pro 83 subjektů. Dohledový úřad potrestal rekordní počet politických hnutí a stran

Číst článek

Tím prvním bylo, že strana vykázala podíl placené reklamy v hodnotě větší než 1,5 procenta rozpočtu kampaně. Druhým pak to, že dosáhla na státní příspěvek.

„Objem vykázané placené reklamy těchto stran byl konfrontován s odbornou datovou analýzou, kterou úřadu zpracoval externí dodavatel,“ vysvětlila Radiožurnálu mluvčí úřadu Linda Hrubešová.

„V případě šestice stran se ukázala potenciálně problematická oblast nákladů na reklamu. Ty zřejmě neodpovídají objemu, který strany vykázaly ve zprávách o financování kampaní.“

Jde o pět sněmovních a jednu neparlamentní stranu či hnutí. Právě na ně se teď kontroly zaměří. O které partaje konkrétní jde, úřad neřekl.

Strany musejí podle zákona uvádět „takzvaně obvyklou“ cenu za reklamu, a to i přesto, že ve skutečnosti zaplatily méně, například díky množstevním slevám. Má to totiž výrazný vliv na limit kampaně, který je u sněmovních voleb 90 milionů korun.

Smyslem je, aby byly kampaně transparentnější a férovější pro všechny kandidující subjekty. K limitu se předloni nejvíc přiblížily ČSSD, hnutí ANO a ODS

25:12

Mohli bychom být kousavější, kdyby byl předseda aktivnější, říká kontrolor Outlý z dohledového úřadu

Číst článek

Pokud by nějaká strana horní hranici díky takzvaně „podseknuté“ ceně reklamy překročila, hrozila by jí pokuta až 1,5násobku částky, o kterou limit přesáhla. Za nepravdivé údaje by pak mohla dostat sankci až 300 tisíc korun.

Oznámení s předstihem

V praxi vše proběhne tak, že úřad s předstihem zašle oznámení o plánované kontrole tak, aby si strana stihla nachystat potřebné dokumenty.

Její sídlo pak navštíví tříčlenná kontrolní skupina. Zaměří se hlavně na účetnictví, ale v úvahu připadají i smlouvy s dodavateli. Po skončení šetření vydá úřad kontrolní protokol, který zašle k vyjádření dotčené straně. Ta může proti zjištěním podat námitku.

Prokázat případné podvody ale nebude jednoduché. „Například můžete mít spřátelenou reklamní agenturu, která vám napíše na fakturu pouze reklamní předměty a do částky uvede zhruba čtvrtinu sumy. Zbytek napíše do faktury, kterou vydá až dlouho po volbách na úplně něco jiného. A právě tím část peněz vůbec neprojde oficiální cestou skrz transparentní účetnictví,“ přibližuje Karel Komínek z Institutu politického marketingu.

„To, že někdo natiskne čtyřikrát více letáků, není nikdo schopen rozpoznat ani objektivně zkontrolovat. Stejně tak brigádníci a další pomoc nemusí jít přes oficiální účetnictví,“ dodává.

Poslanci: Neplní svoji funkci

Kontroly budou zahájeny s takovým odstupem, protože činnost úřadu se zatím omezuje především na formální kontrolu. Rozdává pokuty například za to, že mu strany nedodají výroční zprávu nebo nenahlásí číslo volebního účtu.

‚Žába na prameni,‘ kritizuje Transparency šéfa dohledového úřadu Weise. Piráti ho vyzývají k rezignaci

Číst článek

Úkolem dohledového úřadu, který vznikl na začátku roku 2017, je rovněž rozkrývat finanční toky uvnitř stran i během kampaní a zjišťovat nesrovnalosti. Teprve nedávno ale dokončil metodiky pro kontroly a další potřebná vnitřní pravidla.

Například organizace Transparency International v minulosti tvrdila, že úřad neplní svou funkci. Do Brna, kde instituce sídlí, se koncem února vydají poslanci z podvýboru pro kontrolu hospodaření veřejného sektoru.

„Rádi bychom sdělili výtky ke způsobu zatím neprováděných kontrol,“ přibližuje pirátský poslanec Lukáš Černohorský. „Nejsou schopni pokrýt komunální kampaně, nejsou schopni pokrýt prezidentskou kampaň. Takže od nich musíme vědět, co potřebují k tomu, aby mohli začít fungovat tak, jak od nich bylo očekáváno.“

Prověrky prezidentské kampaně by měly podle úřadu začít až koncem léta. Po kontrolách sněmovních voleb se totiž dohled zaměří na výroční zprávy stran a volby do Evropského parlamentu, které Česko čekají koncem května.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme