Konvalinka: Nevěřím, že by přišla další velká vlna. Ale můžeme si to ještě pokazit
Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po uvedení do úřadu prohlásil, že za zásadní považuje urychlit očkování. Připustil přitom, že by umožnil i očkování ruskou vakcínou Sputnik V, a to dobrovolníků v rámci klinické studie. „Nerozumím tomu. Nic by to neurychlilo. Byl bych rád, aby to ministr vysvětlil,“ reaguje biochemik Jan Konvalinka, který byl hostem pořadu Osobnost Plus.
Prorektor Univerzity Karlovy upozorňuje, že klinická studie má svá pravidla, při jejichž dodržení by se mohla ruská vakcína začít testovat někdy na podzim.
„Třetí stadium klinického testování je velmi drahý a komplikovaný proces, jehož schvalování by trvalo řadu měsíců. Za druhé, při klinickém testování bychom museli části dobrovolníků podávat placebo. A v současné situaci očkovat lidi placebem opravdu není etické. Čili mně to nedává smysl. Asi to myslel pan ministr jinak, ale nevím jak,“ přiznává a pokračuje:
„Jestli tím myslí mimořádné schválení aplikace, což bylo zpočátku u jiných vakcín, to je samozřejmě možné. To je situace, kdy by Státní ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvo zdravotnictví mimořádně schválily preparát, který není schválen Evropskou lékovou agenturou. Můj soukromý a velmi pevný názor je, že by to byla chyba.“
„Vidíme ten problém na Slovensku, kde byla vznesena pochybnost, jestli je šarže, kterou tam mají, stejně účinná jako ta, která byla testována v klinických studiích. A to je přesně důvod, proč potřebujeme respektovanou, odborně i politicky mocnou instituci, která toto může zkontrolovat,“ naznačuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Konvalinka.
Biochemik také připouští, že Jan Blatný (za ANO) dělal jako ministr spoustu chyb, ale kvůli dvěma věcem si ho prý vážil.
„Nezastavil očkování AstraZenecou na rozdíl od řady jiných zemí. A nedovolil používání neschváleného vakcinačního prostředku Sputnik V. A bohužel právě za to byl pravděpodobně odvolán,“ míní.
Jsme z nejhoršího venku?
Blatný ke svému odchodu mimo jiné řekl, že „i pan premiér se zřejmě domnívá, že jsme z nejhoršího venku“. Myslí si to i Jan Konvalinka?
„Víte, že jo? Já si to myslím. Uvědomuji si, jak je to křehká situace, a neznamená to, že neumírají lidé. Neznamená to, že si to nemůžeme ještě hodně pokazit. Ale jsem přesvědčen, že je podstatná část populace promořená, takže nějaký druh ochrany minimálně proti vážnému průběhu choroby má. Máme naočkovaných přes milion občanů z rizikových skupin. Už tedy nevěřím, že by přišla velká vlna podobná podzimní nebo té, která teď pomalu končí. Ale samozřejmě si to ještě můžeme pokazit,“ varuje.
9:09
Nový ministr už řešil Sputnik V s šéfkou lékového ústavu. ‚Podíváme se na dokumentaci,‘ řekl Arenberger
Číst článek
Rozvolnění, které má přijít v pondělí 12. dubna, by Konvalinka volil opatrněji.
„Otevírání škol je velmi dobře a dlouhodobě připravené. A právě proto, že priorita musí být školy, se všemi ostatními věcmi bych ještě byl opatrnější. Myslím, že riziko tady přece jen existuje. Británie je na nesrovnatelně lepších číslech než my, přesto tam rozvolňují mnohem pomaleji. Myslím, že by tady měla být jasná strategie, jasná pravidla, jak budeme rozvolňovat. Lidé by měli vědět, s čím mohou počítat,“ míní.
Zároveň upozorňuje, že přestože klesá denní počet nakažených i reprodukční číslo, pondělní rozvolnění může tato čísla opět změnit. „Takže já bych počkal deset dní a potom bych pokračoval. Desetidenní nebo dvoutýdenní intervaly mezi jednotlivými kroky rozvolňování by podle mě byly rozumné a opatrné,“ soudí.
‚EMA je až příliš opatrná‘
Evropská léková agentura (EMA) připustila souvislost mezi vakcínou AstraZeneca a krevními sraženinami. Konvalinka upozorňuje, že jde o desítky případů. „A z nich je nemalý počet těch, které skončily fatálně smrtí. Takže jsme na tisícinách promile. Čili při pravděpodobnosti, že někdo z 10 milionů lidí u nás bude mít nějaké vážné obtíže, je to 10 lidí. Což je hluboce pod nějakou bezpečnostní bariérou,“ podotýká Konvalinka.
Evropská agentura pro léčiva připustila vedlejší účinek vakcíny od AstraZenecy. Výskyt je ale vzácný
Číst článek
Zároveň připomíná, že každý lék a lékařský zákrok má vedlejší účinky.
„U starších lidí, kterým hrozí vážné riziko infekce, smrti, těžkého průběhu, vůbec není sporu o tom, že je AstraZeneca mnohem lepší než nic. U mladších je to už otázka. Myslím, že tady je EMA opatrná, možná příliš opatrná. A rád bych zopakoval, že považuji za velmi správné, že naše země nebyla tak hystericky opatrná a nezastavila očkování AstraZenecou,“ soudí.
Upozorňuje také, že imunologové a lékaři, se kterými mluvil, pozorují případy trombózy i u jiných očkovacích látek včetně Pfizeru.
„Čili to není úplně výjimečné. U AstraZenecy se zdá, není to ale potvrzené, že to jsou mladší lidé, často ženy. Vypadá to tedy, jako by tam byl nějaký mechanismus. Ale studovat mechanismus děje, ke kterému v zásadě vůbec nedochází, je extrémně obtížné. Možná se to nikdy nedozvíme,“ konstatuje biochemik Jan Konvalinka.
Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu. Dozvíte se mimo jiné i to, co nového přináší dánská studie o reinfekcích.
