Ze zavřených škol má většina dětí radost. Koronavirus je přesto může stresovat, říká dětský psycholog
Přes jeden a půl milionu dětí a mladých lidí ve středu nešlo do školy. 130 tisíc pedagogů ale pokračuje v práci, někteří museli do školy, jiní mohli pracovat z domova. Pokud to školy zvládnou, mohou pokračovat ve výuce na dálku, třeba přes internet.
Děti do škol nepustilo úterní nařízení Bezpečnostní rady státu. To se sice netýká třeba mateřských škol, ale ministerstvo školství doporučuje zvážit omezení nebo dokonce přerušení provozu i v jejich případě. Stejně tak u základních uměleckých škol, na které se zákaz také nevztahoval.
Které akce se ruší? A mají rodiče nárok na ošetřovné? 10 otázek a odpovědí k opatřením kvůli koronaviru
Číst článek
Většina dětí dostala zadáno, co se mají naučit. Někteří učitelé plánují, že po návratu do školy je právě z toho budou zkoušet. Podle dětského psychologa Václava Mertina z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy děti mají většinou z volna radost a výpadek vyučování chod školství neohrozí.
„Záleží, jak to má učitel zorganizované. Sám si pamatuju uhelné prázdniny, a možná byly i nějaké další, a přežili jsme to. Nedělal bych si velké starosti, že by nastal výpadek ve znalostech,“ řekl Mertin pro Radiožurnál.
Zmíněné uhelné prázdniny se v dřívějších dobách v Československu objevily několikrát. Po sérii velkých mrazů, které nečekaně přišly na konci roku 1978 školáci zůstali doma od 8. ledna do konce měsíce. V roce 1979 se proto zrušily jarní prázdniny a celodenní výlety.
Přestože děti podle psychologa nepřijdou o znalosti, mohou být z dění okolo koronaviru vystresované. Primárně prý proto, že je neučíme kriticky přemýšlet. „Děti učíme fakta. To, aby o nich přemýšleli, aby si řekli: možná to tak je, ale možná to je taky jinak. To je pro děti hrozně složité,“ řekl Mertin.
„Přichází to leckdy až v pubertě, ve chvíli kdy oponují už prakticky úplně všemu. Tak až tehdy tak posuzují i naše starosti a obavy,“ dodal dětský psycholog.
