Životní prostředí se v posledních letech mírně zlepšuje. Méně se znečišťuje voda, více domácností je připojeno na veřejnou kanalizaci s čističkou odpadních vod. Stále ale není dobré ovzduší. Souhrnnou zprávu o stavu životního prostředí za rok 2013 dnes projedná vláda.

8:41 12. listopadu 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva - životní prostředí v Česku se podle oficiálního ministerského hodnocení loni mírně zlepšilo. Ministr životního prostředí za hnutí ANO Richard Brabec by ho ohodnotil horší trojkou:

„Ale zlepšující se trojku. Hlavní pozitivní zpráva je, že pokračuje určitý pozitivní trend vývoje životního prostředí. Negativní zprávou je, že to nefunguje tak rychle, jak bychom si všichni přáli a představovali.“

Více než polovina populace hlavně v zimě dýchá nebezpečné jedovaté látky, které vážně poškozují zdraví. Souhrnnou zprávu o stavu životního prostředí za rok 2013 dnes projedná vláda.

I přesto, že se v České republice dýchá v posledních letech lépe a dlouhodobě se snižují emise toxických látek, není kvalita ovzduší ideální. Mezi nejvíce znečištěné kraje stále patří Moravskoslezský.

Opakovaně se překračují limity u prachových částic a dalších jedovatých látek, popsal Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR:

„Karcinogenní benzo(a)pyren," jmenoval jako příklad. "Jeho koncentrace jsou zvýšeny u nás více než 55 procent populace. A tyto koncentrace v zimních měsících jsou takové, že prokazatelně víme, že nám například nepříznivě ovlivňují těhotenství nebo výrazně zvyšují nemocnost dětí na dýchací onemocnění.“

Znečišťovatelem je doprava a lokální topeniště

Vloni bojovala česká města také více se smogem, zvyšovaly se i koncentrace přízemního ozonu. Mělo to hned několik důvodů, vysvětlil molekulární epidemiolog:

„Zatímco v Praze je největším znečišťovatelem doprava, tak v podstatné části našeho státu jsou to lokální topeniště.“

Lidé tedy šetří, málo využívají drahého zemního plynu a přecházejí na pevná paliva, což ovzduší ještě zhoršuje. Ministr životního prostředí má ale plán, jak situaci řešit:

„Řádově by se mohlo jednat až o 9 miliard korun. Použili bychom je z nového operačního programu už od příštího roku 2015 na masivní výměnu kotlů.“

Kotle by se tak vyměnily za modernější zařízení, která by tolik nezatěžovala ovzduší.

Milan Kopp, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít