Před třemi roky zasáhl Fakultní nemocnici Brno kybernetický útok. Systém dodnes není plně obnovený
V pondělí jsou to přesně tři roky, kdy se Fakultní nemocnice Brno stala terčem kybernetického útoku. Ten vyřadil z provozu většinu systémů zdravotnického zařízení. Obnova těch nejzákladnějších trvala zhruba dva měsíce. S důsledky útoku se ale nemocnice potýká dodnes.
Nemocnice kvůli útoku podle mluvčího Václava Janiština přišla o interní údaje v systému, dále o administrativní a ekonomická data nebo o objednávkový systém u dárců krve.
Nemocnice se snaží lidi motivovat, aby se stali dárci krve. V Česku chybí nejméně 60 000 dobrovolníků
Číst článek
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost navíc nemocnici doporučil, aby se nesnažila obnovit systémy a data ze záloh. Zařízení mohlo použít pouze data, která byla uložená mimo síť, tzv. offline
Vybudování předchozího interního systému trvalo několik let, na obnově současného se pracuje dodnes, hlavně co se týče třídění a organizace dat. Stále chybí i některé údaje.
Při obnově provozu se nemocnice snažila zavádět novější verze bezpečnostních řešení, aby předešla opakování útoku. Všichni zaměstnanci navíc musí absolvovat povinná školení.
Kolik útok nemocni stál, se podle mluvčího Janiština nedá přesně vyčíslit, šlo by jenom o hrubé odhady. Dá se ale říct, že proinvestovali více než 300 milionů korun.
Jak pomoci přetíženým pohotovostem? Mohl by se třeba zvýšit poplatek, dnes je to 90 korun
Číst článek
Odložení případu
Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost byl útok dopředu připravený a cílený, přesto případ policie loni v létě odložila. Vyšetřovatelům se sice podařilo objasnit okolnosti útoku, nepodařilo se jim ale zajistit dost důkazů, aby mohli obvinit konkrétního pachatele.
Útočník do systému poslal e-mail, který vypadal věrohodně, a někdo v nemocnici ho otevřel. Pachatel se tím dostal do systému a virem zašifroval data. Za jejich odblokování požadoval výkupné, to ale nemocnice nezaplatila.
Národního úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost pozoruje obecnou tendenci v přibývání útoků, přesná čísla nechce kvůli bezpečnosti zveřejnit. Jejich počet vzrostl především po začátku války na Ukrajině. Útoků na kritickou infrastrukturu státu ale úřad eviduje méně než útoků na soukromé subjekty.
