Při aktuálních klimatických podmínkách mrzne i proudící voda. Vlivem mrazu nejprve vzniká vnitrovodní led, který nemusí být na první pohled viditelný.

„Jedná se o malé ledové shluky, které jsou v proudu vodního toku v pohybu a přichytávají se na podchlazené objekty ve vodním toku, jako jsou například kameny, břehová opevnění, ale i mosty. Tyto shluky se přichytávají také na již vytvořený led, čímž dochází k jeho růstu. Z nich se poté utvoří ledové prahy a následně ledové kry, bariéry, popřípadě i ledové nápěchy,“ uvedla Zikešová.

Ledové záplavy vznikají ve chvíli, kdy se vznikem ledových ker a dnového ledu zmenší kapacita koryta vodního toku. V mrazivém počasí vznikne tzv. ledový nápěch, který významně zmenší průtočný profil a vlivem toho se zvedá vodní hladina v tocích.

Při oteplení a oblevě se rychle a dynamicky zvýší průtok a vyleje voda z koryta vlivem uvolnění ledů. Záplava tak může podle mluvčí nastat, i když mrzne.

Sluneční energie nezvyšuje jen teplotu vzduchu, ale ohřívá i ledy, které se rozpínají a za působení proudící vody se pomalu rozvolňují. Při větším množství ledových ker může nastat dominový efekt, kdy jedna utržená ledová kra rozpohybuje více ker, tento jev označují odborníci za ledochod.

„Předpovídat chování těchto přirozených jevů je téměř nemožné. Jedná se o přírodní nahodilé procesy, které nedokážeme ještě matematicky popsat,“ uvedla Zikešová.

Ledové jevy a rizika s nimi spojené lze očekávat především na menších horských vodních tocích, jako je třeba Chomutovka, Bouřlivec, Svatava, Rolava či Teplá. Zvýšené riziko výskytu ledových jevů bude podle vodohospodářů do pátku 21. února a riziko pomine úplně v pondělí 24. února.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít