Ivana Daňková nechtěla pomáhat novému provozovateli lékárny s podezřelými obchody, a tak z lékárny odešla. Když zjistila, že kšefty pokračují, upozornila na ně na twitteru a vyvolala mediální smršť. Teď mluví o tom, že velké podvody na rozdíl od malých procházejí, i o riziku, které má nelegální manipulace s léky pro pacienty.

Data Praha 5:00 15. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„To vám tak do lékárny přiveze distributor třeba patnáct zelených krabic s velmi drahými léky, které jste jako lékárník neobjednal a nikdy jste pacientům nevydával,“ napsala na twitter koncem loňského ledna Ivana Daňková, brněnská lékárnice a vyučující na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity.

„Divíte se, nechápete, některé léky vidíte poprvé v životě. Pokyn od provozovatele lékárny zní: zkontrolovat počty balení, šarže, ale nezaskladnit! Prostě jen vymazat příjemku ze systému a nedivit se! Za pár dní přijede někdo, naloží krabice do dodávky a odveze. Kam? Neptej se.“

Právě tyto tweety před rokem spustily kauzu kolem reexportu léků. Redakce serveru iROZHLAS.cz se v prosinci 2023 s Daňkovou setkala, aby zjistila, kde příběh začal a jak pokračuje. Na konkrétním příkladu totiž ilustruje, jak české úřady podezření na nelegální činnost řeší.

„V únoru 2022 jsem začala pracovat na půl úvazku v brněnské rodinné lékárně,“ začíná Daňková pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál. „V březnu ji koupil nový majitel. Vzápětí začaly do lékárny chodit dodávky léků za desítky a nižší stovky tisíc. Léků, které jsme nikdy nevydávali nebo jen jednotky balení,“ pokračuje.

Když přepravky s léky dorazily, dostala od vedoucí lékárny pokyn je zkontrolovat, ale nenaskladnit a vymazat příjemku z evidence. Po pár dnech přijela dodávka, řidič bedny s léky naložil a odvezl neznámo kam.

„Opakovaně jsem sdělovala svůj nesouhlas s tímto jednáním vedoucí lékárny i majiteli,“ podotýká Daňková.

Redakci iROZHLAS.cz poskytla záznamy z objednávkového systému. Mezi nimi figuruje řada léků, u kterých máme silné podezření na reexport, v čele s inhalátorem Symbicort Turbuhaler. Toho majitel objednával desítky balení měsíčně.

Podle lékárníků přitom malá lékárna vydá měsíčně jednotky balení, lékárna na poliklinice kolem deseti inhalátorů.

Velké podvody procházejí

„Jako řadová lékárnice jsem za tyto velké objednávky nebyla odpovědná, spíš pro mě bývalo překvapením, když nám spolu se standardní denní objednávkou v hodnotě pár tisíc korun dorazilo od distributora dalších deset beden s léky za sto tisíc, na které jsme neměli recepty ani žádanky,“ vysvětluje Daňková.

„Tyto dodávky si většinou zařizoval pan majitel sám prostřednictvím online objednávkového systému distributorů mimo provozní dobu lékárny. V některých případech je objednávala paní vedoucí nebo dojednávala u dodavatele navýšení limitů dodávek.“

Za provoz lékárny, včetně objednávek léků, zodpovídá vedoucí lékárník, respektive jeho odborný zástupce. Bez jejich součinnosti se nenaskladňování léků neobejde. Za porušení zákona o lécích hrozí postih od České lékárnické komory (ČLnK), až po ztrátu osvědčení či vyloučení z komory, což je de facto zákaz činnosti.

„Při kontrolách SÚKL řeší každou krabičku za sto korun. Ale velké podvody procházejí, i když informace o podezřelých nákupech SÚKL musí mít,“ říká Daňková

Proti majiteli či provozovateli lékárny, který není zároveň členem ČLnK, nemůže komora zasáhnout – hrozí mu ovšem přestupkové řízení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) či zrušení oprávnění k provozování lékárny krajským úřadem.

„Nemáme bohužel možnost takovou lékárnu zavřít, jakkoliv by to bylo zcela namístě a považoval bych to za správné,“ upozorňuje prezident ČLnK Aleš Krebs.  

„Neměla jsem tehdy odvahu to někde oficiálně oznámit, nechtěla jsem udávat. Naivně jsem si myslela, že svým odchodem upozorním majitele a paní vedoucí, že by s tím měli skončit,“ líčí Daňková. „K reakci na twitteru mě přiměla až tisková konference tehdejší ředitelky SÚKL Ireny Storové a její nehorázné výroky na adresu lékárníků.“ 

V prvních měsících roku 2023, zjitřených výpadky antibiotik, vyvolala její zpráva o vyvádění léků ze systému senzaci. „Spustila se mediální smršť, spousta žádostí o rozhovory od novinářů, z rozhlasu, z televize,“ vzpomíná lékárnice.

Zájem médií vyvrcholil rozhovorem v DVTV, kde se rozpovídala o rozsáhlém reexportu a nečinnosti SÚKL. Také naše loňská datová detektivka o reexportech čerpala z jejího veřejného oznámení.

V lékárně podala výpověď po čtyřech měsících, skončila v červnu 2022. Stále však měla přístup do online objednávkového systému lékárny u dvou hlavních distributorů léčiv, takže mohla podezřelé obchody dál sledovat.

Podle dokumentů, které redakci předala, objednávky typicky reexportových přípravků za desítky tisíc nerušeně pokračovaly až do března roku 2023, kdy, zřejmě na základě mediálně propírané kauzy a provedené kontroly, o přístup přišla.

Dodnes se Daňková oficiální cestou nedozvěděla, jestli její oznámení k něčemu vedlo. „O tom, že byla v lékárně opravdu provedena kontrola, se dozvídám až od vás. Nicméně na webových stránkách ČLnK i SÚKL figuruje u dané lékárny stále stejná vedoucí lékárnice a odborná zástupkyně, stále stejný provozovatel. Nechápu, proč v podobných případech SÚKL už dávno nezakročil,“ diví se.

„Při kontrolách přitom SÚKL řeší každou krabičku, jako je třeba chybně pořízené balení vitamínu K v kapkách za sto korun. Ale velké podvody procházejí, i když informace o podezřelých nákupech léčiv některými provozovateli lékáren SÚKL musí od distributorů mít,“ upozorňuje lékárnice.

„Podezřelé objednávky léků pokračovaly dokonce i po kontrole z ČLnK a SÚKL,“ diví se Daňková. „Zajímalo by mě, jestli pokračují i teď. A proč komora neodebrala vedoucí lékárny osvědčení a krajský úřad oprávnění k provozování lékárny. Proč to všechno trvá tak dlouho? Chápu, že zřejmě probíhá správní řízení na SÚKL a disciplinární řízení na komoře, ale to opravdu nejde vydat něco jako předběžné opatření?“

150 tisíc za nesoučinnost

„Oznámení Ivany Daňkové týkající se podezření na nelegální zacházení s léčivými přípravky bylo revizní komisi ČLnK postoupeno 14. února 2023,“ vysvětluje Aleš Krebs, prezident ČLnK. „Naši inspektoři lékárnu zkontrolovali a na základě jejich zjištění jsme pak podali podnět na SÚKL. Současně jsme zahájili disciplinární řízení s vedoucím lékárníkem a odborným zástupcem, které dosud není pravomocně skončeno.“

Lékárnu navštívili také lidé ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Na základě podnětů jsme 7. března 2023 v lékárně provedli cílenou kontrolu. Ta odhalila porušení zákona o léčivech a nesoučinnost, což vedlo k zahájení správního řízení. Lékárně byla udělena pokuta 150 tisíc korun, která je nyní pravomocná,“ reportuje ústav.

„Léků, u kterých má běžná lékárna problém dostat tři balení měsíčně, jsme dostávali padesát balení v jednom závozu,“ diví se lékárnice

Nesoučinnost je způsob, kterým se lékárny porušující zákon často vyhýbají větším pokutám. Kontrolorům SÚKL odmítnou zpřístupnit evidenci, někdy před nimi lékárnu dokonce zamknou. Výsledná pokuta je hluboko pod zákoným limitem dvaceti milionů korun, který by jim hrozil za odhalené přeprodeje léků. Ve skutečnosti SÚKL uděluje nanejvýš pokuty v řádu milionů, horní hranici se neblíží. Sankce tak nemají sílu odradit od nezákonných přeprodejů.

Pokud se kontroloři k evidenci dostanou, mají podle zdrojů webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu snadnou práci. Faktury za objednávky léků obvykle odpovídají skutečnosti – daňový podvod by byl trestný čin, zatímco vyvádění léků z evidence je pouze přestupek. Příjemky se proto mažou jen z evidence lékárny. Srovnání evidence léků s fakturami a dodacími listy od distributora by tedy mělo přestupky odhalit.

Distributor spí?

„Jak je možné, že malá sídlištní lékárna takhle vysoké objednávky vůbec dostává,“ zajímá lékárnici. „Léků, u kterých má běžná lékárna problém dostat tři balení měsíčně a lékárník musí vyjednávat s distributorem, jsme dostávali padesát balení v jednom závozu. Většina těch léků je navíc v režimu DtP.“

Direct to Pharmacy (DtP) je kanál, kterým výrobce posílá dodávky do lékáren přímo, bez prostředníka v podobě distributora. Výrobci ho zavádí přesně proto, aby měli lepší kontrolu, kolik balení kam vyvezou, a zabránili tak přestupkům.

„Představa, že si jako vážně nemocný německý pacient zaplatím drahý lék, u něhož není jasné, kudy se ke mně dostal, je naprosto děsivá,“ připomíná Daňková důsledky nehlídaného reexportu

Na seznamech jsou také léky, které standardně objednávají převážně centrové neboli nemocniční lékárny, což zmiňovaná lékárna není. Abraxane k léčbě nádorů prsu, plic či slinivky; Diphereline S.R. či Menopur na léčbu ženské neplodnosti; Zoladex Depot na nádory prostaty; nebo Abilify Maintena na schizofrenii. To vše jsou typicky žádankové léky, které se v běžné lékárně téměř nevydávají. Špičkou pyramidy je Genotropin na poruchy růstu – nákupní cena jednoho balení je 24 tisíc korun. V Německu, kam reexporty typicky míří, se lék prodává za 3,6 tisíce eur, tedy 89 tisíc korun.

Poslední otázkou, kterou brněnská lékárnice otevřela, je skladování léků.

„U řady léků je nutné dodržovat teplotní režim, například inzulinové přípravky musí být uchovávány při teplotě dva až osm stupňů. Distributor i lékárna všechny podmínky skladování dodržují, i ze strany SÚKLu je to přísně kontrolováno. A pak pro léky přijede neznámý člověk, naloží bedny do běžné dodávky a odveze neznámo kam. Nikdo neví, co se s léky v mezičase děje. To nikomu nevadí?“

„Představa, že si třeba jako vážně nemocný německý pacient zaplatím drahý lék, u něhož není jasné, jakou cestou se ke mně dostal, jestli byl správně skladován, kdo s ním jak manipuloval, je naprosto děsivá,“ připomíná důsledky nehlídaného reexportu Daňková.

Jan Boček, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít