Lidé mají nárok na pracovní volno na odklízení škod po povodni. Musí však hrozit například sesutí domu

Rozsáhlé povodně za sebou zanechaly miliardové škody na majetku. Lidé mají poničené domy i auta. A často se také nemůžou jednoduše dostat do práce. Nebo potřebují například odklízet následky povodní či jim návrat neumožňuje uzavřený provoz jejich zaměstnavatele. Co v takových případech dělat a na co má člověk nárok? Ve speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus odpovídala advokátka Marika Dlouhá.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Troubky

Lidé, kteří se nemohou kvůli povodním dostat do práce, mají nárok na neplacené volno (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Co když se lidé nemůžou kvůli následkům povodní dostat do práce? Mají nárok na volno?
Zákon na tyto případy pamatuje. Hovoří konkrétně o takzvaných jiných důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance. V takovém případě tedy zaměstnanec má nárok na pracovní volno, ale bez náhrady mzdy nebo platu. Lidově řečeno, má nárok na neplacené volno.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s advokátkou Marikou Dlouhou

To je poskytnuto, jestliže se jedná o nepředvídatelné přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Náleží pouze na nezbytně nutnou dobu, a to za podmínky, že se zaměstnanec nemohl dostat včas do práce jiným přiměřeným způsobem.

Co si pod tím představit?
Pokud je například neprůjezdná cesta, kterou obvykle do zaměstnání jezdím, ale můžu využít nějakou objízdnou trasu, která může být i o několik kilometrů delší, tak se o překážku v práci jednat nebude. Zaměstnavatel ale po mně nemůže chtít, abych jela do práce, s nadsázkou řečeno, přes půl republiky. To by jistě přiměřené nebylo.

Lužnice ve Frahelži překročila padesátiletý průtok. Dostala se na úroveň extrémního ohrožení

Číst článek

Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že volno svému zaměstnanci dát nechce, což se asi nedá předpokládat, ale je to možné. Dá se s tím něco dělat?
Tady musíme rozlišovat několik případů. Jsou situace, kdy zaměstnavatel pracovní volno dát zaměstnanci musí. To jsou případy, kdy se jedná o výkon občanské povinnosti při živelních událostech.

Tam spadají případy, kdy zaměstnanec odstraňuje následky na vlastním majetku, ale musí tam být nějaký veřejný zájem. Například musí být narušena statika domu. Také se jedná o situace, kdy poskytuje zaměstnanec nějakou dobrovolnickou činnost v rámci odstraňování následků povodní anebo vykonává nějakou povinnost, která je mu uložena zákonem.

Jsme ve fázi odstraňování bahna. Největším problém je nedostatek vody, říká ředitel krnovské nemocnice

Číst článek

V těchto případech zaměstnavatel pracovní volno poskytnout musí. Když se nejedná o veřejný zájem a zaměstnanec odstraňuje následky povodní na vlastním majetku, kdy však nehrozí například sesunutí domu, tak už tam ta zákonná povinnost není a je jen na dobré vůli zaměstnavatele, jestli mu v takovém případě pracovní volno poskytne, nebo ne.

Co když lidi do práce jít můžou, ale ten podnik, kde pracují, je vytopený a nefunguje? Mají třeba v takovém případě nárok na nějakou náhradu mzdy?
Pokud je podnik vytopený a nebude možné výkon práce provádět na jiném místě, například na homeofficu, nebo nebude možné zaměstnance převést na jinou práci, jedná se v tomto případě o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

V takovém případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši nejméně šedesát procent průměrného výdělku, a to i když nepracuje.

Jan Pokorný, psa, vip Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme