Lidem kolem Čecha bojujícího na Donbase se podařilo proniknout i na základní školy, říká expert Mareš
Před soudem stane pět lidí, kteří jsou obžalováni z toho, že před osmi lety poslali Čecha válčit na Ukrajinu na straně proruských separatistů na Donbase. Kauza je spojená s polovojenským uskupením s názvem Českoslovenští vojáci v záloze za mír. „Ve veřejném prostoru vyjadřovali odpor k NATO a podporu rozkladu Ukrajiny,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní expert Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Přibližte nám na úvod, koho se kauza týká? V pondělí měl jejich případ projednávat soud, jednání ale bylo odloženo, protože do budovy dorazily desítky příznivců pěti obžalovaných. Kdo tito obžalovaní jsou?
Je to několik lidí, kteří byli převážně spjati s organizací Českoslovenští vojáci v záloze za mír včetně čelného představitele, bývalého důstojníka Československé lidové armády Ivana Kratochvíla.
Zároveň tam jsou další lidé, kteří se měli podílet na určitém polovojenském výcviku v České republice. Dominantním problémem je tam však to, že údajně měli naverbovat jednoho člověka k tomu, aby sloužil v neuznané separatistické republice na Donbasu.
A také se tam, aspoň pokud vycházím z mediálních informací, objevuje žaloba z nedovoleného ozbrojování.
Pokud vím, tak pětice obžalovaných vinu odmítá. Jakým způsobem argumentuje?
Domnívám se, že budou argumentovat tím, že nespáchali skutky, které jsou jim kladeny za vinu. A musí se prokázat to, co obžaloba uvádí. Zatím je třeba na ně hledět jako na nevinné, dokud nebudou odsouzeni.
Jsou tam ještě indicie, že se stýkali s lidmi, kteří měli vazby na separatistické struktury.
Odpor k NATO
O co vlastně tato pětice usilovala? Proč vyslali Čecha bojovat na straně proruských separatistů?
Pokud budu vycházet z toho, co je známo z mediálních informací, obžaloby a toho, jakým způsobem se profilovali ve veřejném prostoru – tak je to odpor proti zakotvení České republiky v NATO. Vyjadřovali sympatie k tomu, co se děje na východě Evropy – aby Ukrajina nebyla jednotná.
Dříve podnikal na pražském Žižkově, teď brání Donbas. ‚Musíme Ukrajinu ubránit,‘ říká dobrovolník
Číst článek
Od odporu k Severoatlantické alianci k tomu posílat lidi přímo do boje na straně proruských separatistů, to je přece jenom ještě velká cesta. Nebo ne?
Určitě ano. Neznamená to, že každý, kdo je proti členství v NATO, musí hned organizovat rekrutování bojovníků na Donbas nebo v současné době do jiných struktur.
Jde o to, jak se tato skupina projevovala ne třeba přímo ve svých stanovách, ale v reálné činnosti.
Když se podíváme do jejich stanov, tak jsou napsány „zcela neškodně“. Ale když podíváme na reálnou činnost skupiny a reálná vyjádření členů ve veřejném prostoru a na internetu, tak oni skutečně podporovali současné směřování ruského režimu a zároveň velmi tvrdě kritizovali členství České republiky v transatlantických strukturách.
Jak už jsem řekl, prováděli určitá polovojenská cvičení. Také se jim podařilo proniknout do základních škol. Což byl také problém. Skupina potom mohla prostřednictvím své činnosti předávat svoje poselství i nejmladší generaci.
Ruský vliv?
Přijde vám pravděpodobnější, že toto všechno, co jste teď popsal, dělali na vlastní pěst? Nebo že na pozadí je samotné Rusko?
Já samozřejmě mohu pouze spekulovat, nemám podrobné informace.
Soud otevírá kauzu spolku, který vyslal Čecha na Donbas. Měl bojovat na straně ruských separatistů
Číst článek
Nicméně z hlediska toho, co všechno jsem říkal, se mi tam ruská stopa jeví velmi pravděpodobná. To znamená, že se mohli stýkat s někým z ruských struktur.
Ovšem znovu říkám, že tohle musí prokázat bezpečnostní složky, byť se to na základě těch známých informací jeví jako poměrně pravděpodobné.
Uskupení Českoslovenští vojáci v záloze za mír, o kterém tady mluvíme, bývá označované za polovojenské. Jsou u nás v Česku ještě další takové skupiny?
Ono je to dokonce personálně provázané. Když se podíváme na osobu Martina Zapletala, který se pohyboval v této skupině, byť není mezi těmi obžalovanými, tak se kolem něj objevují i jiné skupinky, například Národní domobrana, případně dříve ještě Zemská domobrana.
Mohou ohrozit bezpečnost státu?
Za krizové situace ano. Pokud by se jim podařilo mobilizovat své příznivce k nějakým militantním akcím, tak zvláště za krizových situací ano.
