Ministr Zaorálek: Za dva roky toho moc nestihnu. Zkusím alespoň vylepšit postavení kultury
Čas na ministerstvu kultury chce Lubomír Zaorálek (ČSSD) do parlamentních voleb v roce 2021 věnovat podpoře kreativního průmyslu a živé kultury. Platy ani zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře jeho vlajkovým tématem nejsou, naopak do půl roku by chtěl mít jasno v tom, jakým směrem se bude ubírat Národní galerie.
V roce 2020 má ministerstvo kultury k dispozici 15,2 miliardy korun, což je o 466 milionů víc než loni. Problém, že kultura je dlouhodobě podfinancovaný resort, to ale nijak zvlášť neřeší.
Vizitku ministra kultury Lubomíra Zaorálka moderují Lukáš Matoška a Veronika Štefanová
Sám ministr Lubomír Zaorálek uznává, že navýšení platů v příspěvkových organizacích – od roku začátku 2020 si tamní zaměstnanci polepší minimálně o 1830 korun – není dostatečné.
V rozhovoru, který poskytl jen krátce před koncem roku Českému rozhlasu Vltava, také přiznal, že získat pro ministerstvo v minulosti avizované jedno procento z rozpočtu není příliš reálné. Ambice z programového prohlášení vlády, že mzdy pracovníků v kultuře by se měly dostat na úroveň mezd ve školství, se ale nevzdává.
Cesta k tomu podle něj nevede přes každotýdenní vyjednávání v kanceláři ministryně financí Aleny Schillerové (za hnutí ANO), ale přes celkovou změnu nahlížení na kulturu. „Včera jsme tu vyráběli ocel, dnes máme kreativní průmysl. Co je jeho podhoubí? Živá kultura. Proto bych se v rámci svého funkčního období chtěl zaměřit právě na živou kulturu a taky propagaci České republiky v zahraničí,“ řekl.
Jak to bude dělat? Doufá ve spojence napříč stranami. Ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO) chce dávat víc peněz například na výzkum a inovace nebo na podporu know-how. Poukazuje přitom třeba na úspěch vývojářů počítačových her a jejich spolupráci s tuzemskými výtvarníky nebo hudebníky.
Více peněz z rozpočtu by také rád vyčlenil pro regiony, které podle něj trpí i kvůli neuváženému investování v metropoli. Jako příklad uvedl nově otevřenou budovu Národního muzea. Mrzí ho, že po rekonstrukci je dál oddělená magistrálou a nemá ani dobře vyřešený systém vchodů.
Snížení o dvě procenta
„Stát snížil z šesti na čtyři procenta rozpočtu částku na podporu kulturních aktivit v regionech, což je v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády. Takže požaduji, aby se to vyrovnalo. S tím jsem nemohl nic dělat, rozpočet se odeslal těsně před tím, než jsem přišel na ministerstvo,“ odkazuje na konec srpna, kdy do ministerské funkce nastoupil.
Dodal, že naposledy se v regionech ve velkém investovalo v 60. a 70. letech. „Dnes nemáte jediný program, kterým by se v městech a obcích financovala stavba kulturních center. Chceme to otevřít jako téma.“
Zaorálek zrušil další Staňkovo rozhodnutí. Teplické Hadí lázně jsou opět kulturní památkou
Číst článek
Naopak pouštět se nehodlá do zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, která by řadě institucí mohla pomoct řešit finanční situaci. V současné době prý nemá k dispozici tým, který by zákon byl schopen dát dohromady.
Aktuálním tématem je pro ministra Zaorálka volba generálního ředitele Národní galerie a práce garanční rady, kterou nedávno zřídil s úkolem odpovědět na otázku, jakým směrem by se měla Národní galerie v období po Jiřím Fajtovi ubírat. „Teď jsem se na ni obrátil s tím, že nás tlačí čas. Nejpozději do půl roku by měla rada vědět, jakého ředitele vlastně potřebujeme.“
Jasno má Zaorálek o současné podobě návrhu stavebního zákona. „Pokud by mělo platit to, co je nyní předloženo v paragrafech, je ohrožena památková péče. Návrh zásadním způsobem neguje mnohaleté úsilí památkářů, o české kulturní tradici by místo nich rozhodovali úředníci.“
Celý rozhovor Lukáše Matošky a Veroniky Štefanové s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem si můžete poslechnout v přiložené audionahrávce.
