Benešová pošle k připomínkám novelu o státních zástupcích. ‚Reformu nebudu dělat já,‘ uvedla
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) pošle do připomínkového řízení novelu o funkčních obdobích státních zástupců. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman chce jednat o různých přechodných obdobích tak, aby nebyli vyměněni všichni krajští státní zástupci najednou, řada z nich totiž byla jmenována ve stejné době.
Novinářům Benešová a Zeman po schůzce řekli, že návrh novely odpovídá předloze, o níž před týdnem diskutovali ve sněmovně při kulatém stolu o nezávislosti justice.
„Uvidíme, jaké budou připomínky a jak to projde sněmovnou,“ odkázala Benešová k diskusi, kterou ještě čeká. Zeman se chystá připomínkovat nastavení přechodného období. Upozornil, že plánovaná změna se netýká pouze nejvyššího státního zástupce.
‚Podle Benešové je neveřejná.‘ Babiš nedosáhl zveřejnění zprávy o objednávání trestního stíhání
Číst článek
„Podíváme se na to podle toho, jak nastupovali jednotliví krajští státní zástupci do funkcí, máme sedm z osmi z roku 2011,“ uvedl. Dodal, že by nebylo dobré vyměnit všechny během jednoho nebo dvou let.
Pavel Zeman souhlasí
Vládní návrh, který připravil Benešové předchůdce Jan Kněžínek (za ANO), předpokládá dvouleté přechodné funkční období pro nejvyššího státního zástupce, tříleté pro vrchní státní zástupce a tříleté až sedmileté pro vedoucí nižších stupňů státních zastupitelství.
Přesoutěžení všech vedoucích státních zástupců by podle autorů návrhu spadalo do funkčního období příští a přespříští vlády, zopakovala v pátek Benešová, která po nástupu do funkce sklidila kritiku za plánované změny v justici.
Zeman se zavedením funkčních období souhlasí. V pátek uvedl, že vítá i zjednodušení soustavy státních zastupitelství a soudů na tři stupně. Benešová chce připravit analýzu současného stavu a vypracovat podklady pro budoucího ministra, aby reformu stihl provést. „Reformu, znovu zdůrazňuji, nebudu dělat já. Mám jen dva roky a něco, to bych ani nestihla,“ připomněla délku svého funkčního období.
Zvláštní komise
„Shodli jsme se na tom, že pro Českou republiku je luxus mít čtyři úrovně,“ uvedl Zeman. Variant řešení je podle něho více od rušení vrchních po slučování okresních zastupitelství. Benešová chce, aby na návrhu začala pracovat zvláštní komise. Věc prodiskutuje 10. a 11. června s předsedy krajských soudů.
‚Nám to vadí!‘ Na desítkách míst v Česku lidé protestovali proti Benešové a za nezávislou justici
Číst článek
Se Zemanem v pátek ministryně probrala i požadavek na zvýšení počtu čekatelů na funkci státních zástupců. Mnoho jich totiž podle Zemana bude brzo odcházet do důchodu.
Nástup Benešové do funkce bezprostředně po návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo a její výroky o plánovaných změnách v justici vyvolaly kritiku a vlnu demonstrací. Další je svolána na příští týden. Ministryně to v pátek nechtěla komentovat. Řekla jen, že nemá čas to vnímat a že se s tím naučila žít.
Přeplněné věznice
Benešová se Zemanem také novinářům řekli, že chtějí řešit přeplněnost věznic v Česku. Pomoci by mohlo například větší využívání peněžitých trestů nebo elektronických náramků.
Na schůzce spolu diskutovali také o kritériích podmínečného propouštění a dalších mechanismech, jak odlehčit věznicím. Zeman novinářům řekl, že v létě bude hotová speciální zpráva o řešení tohoto problému.
Místo vězení prospěšné práce. Počet alternativních trestů v Evropě roste, Česko je nadprůměrné
Číst článek
Česko patří v rámci Evropy k zemím, kde je v přepočtu na množství obyvatel nejvíce vězňů a jejich tresty patří ve srovnání se čtyřmi desítkami dalších států k těm nejdelším. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v dubnu zveřejnila Rada Evropy.
V roce 2018 bylo v českých věznicích 209 lidí na 100 tisíc obyvatel, zatímco průměr 44 sledovaných zemí je 103 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Česko je v tomto ohledu na šestém místě za Ruskem, Gruzií, Ázerbájdžánem, Litvou a Moldavskem. Počet vězňů v ČR přitom v posledních letech kontinuálně roste: ještě v roce 2015 jich bylo 198 na 100 tisíc obyvatel.
Vzhledem k počtu uvězněných lidí trpí Česko i přeplněností věznic, když na 100 míst ve věznicích loni připadalo 106 vězňů. Větší přetlak ve věznicích zažívají jen v Severní Makedonii, Rumunsku, Francii, Itálii, Moldavsku, Srbsku a Portugalsku. Zároveň Česká republika patří ke státům, kde si vězni odpykávají v průměru nejdelší tresty.
