Stropnický: Musím kategoricky odmítnout, že vytváříme spiklenecké spojenectví s SPD a KSČM
Bouřlivé dění mezi střední Evropou a institucemi EU. Jiskří to nejen mezi Bruselem a Varšavou, ale úřady se zabývají i Českem. Konkrétně Evropský úřad proti podvodům (známý pod zkratkou OLAF) kauzou Čapí hnízdo. Úřad už vyšetřování uzavřel a jeho výsledky by měla mít Evropská komise a příslušné úřady v Česku. O tom všem ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil místopředseda hnutí ANO a ministr zahraničí Martin Stropnický.
Pane ministře, začněme závěry vyšetřování Evropského úřadu proti podvodům (OLAF, pozn. red.). Co o nich v tuto chvíli víte?
No, to bude stručné: to, co vy. To znamená, že existují, že byly zaslány snad už i do České republiky, ale to už nevím stoprocentně. Takže by asi v kategorii relativně krátké doby měly být zveřejněny. Víc o tom opravdu nevím.
Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým (ANO).
Nevíte alespoň třeba to, jak dlouho už v České republice jsou? Protože vyšetřování mělo být uzavřeno tento měsíc, to znamená v prosinci. To sdělila mluvčí úřadu.
Ne, nevím a myslím, že to včera (ve středu) i komentoval někdo z ministerstva financí, že to k nim ještě nedorazilo. Takže opravdu vím jenom to, co bylo v otevřených zdrojích.
Kdy o těch závěrech budeme všichni - tedy vy, já a ostatní, které to zajímá - vědět víc? Máte nějaký odhad?
Netuším. Opravdu mi věřte, že to není věc nebo téma, kterému bych se vyhýbal. Vůbec ne. Ale prostě předpokládám, že když ten závěr je, když byl odeslán, tak - pochybuju, že o svátcích, ale řekněme, že brzy po Novém roce - by se ta věc měla nějakým způsobem dostat do veřejného prostoru.
Zítra zasedá vláda čili nejpozději tam budete mít možnost o tom mluvit s premiérem. Chystáte se k tomu?
Ne, vládu máme především pro to, abychom uzavřeli systemizaci. To znamená, abychom měli pod jakýmsi dohledem ministerstvo vnitra, které má na starosti státní správu. Abychom měli počty a funkce na ministerstvech tak, jak to má být. Takže to je hlavní bod.
Pak je tam ještě pár poslaneckých návrhů zákonů. Je tam zhruba nějakých dvanáct bodů. Ta vláda nebude extra dlouhá. Ale není to téma - to, co jste řekl -, tak nevím, jestli tam o tom neformálně bude někdo informovat, třeba paní (ministryně financí Alena) Schillerová. Nedokážu to odhadnout a spíš bych tvrdil, že to nebude téma.
OLAF uzavřel vyšetřování okolo dotace pro Čapí hnízdo. Výsledky odeslal do Česka
Číst článek
Ptám se s ohledem na to, že to je vlastně záležitost, která může zasáhnout do, řekněme, vnitropolitických českých záležitostí. Ať už se jedná o vyslovování důvěry vládě a tak dál. Čili aspoň nějaká neformální konzultace na toto téma, jak jste naznačil, by proběhnout mohla?
Já opravdu nevím. To spekulujeme. Samozřejmě, že to má nějaký vnitropolitický dopad, to nepopírám. Ale v situaci, kdy ministerstvo financí říká, že to nedostalo, tak obtížně můžeme mluvit o něčem, co ministerstvo financí prostě nedostalo.
V tuto chvíli má ty závěry vyšetřování na stole tedy někdo v České republice a zřejmě tedy i Evropská komise. Z těch závěrů může vyplývat, že premiér České republiky zneužil evropskou dotaci. To vypadá, pokud to tak skutečně bude, na úkol pro vás, pro ministra zahraničí, abyste se tím zabýval.
Nejsem si jistý, že to bude úkol pro mě. To bude spíš předmětem nějakého dalšího šetření. Nevím, do jaké míry to bude kompatibilní s tím, jaké kroky podnikne policie. Nevíme, jak dopadne názor mandátového a imunitního výboru, který 9. ledna zasedá a který vydá Poslanecké sněmovně doporučení k vydání, nebo nevydání obou dotčených poslanců. Čili ta věc má ještě nějakou procesní proceduru a odhadovat ten čas je docela spekulativní. Nevím.
Vydání? Rozhodovat bude 200 poslanců
Podle své mluvčí úřad OLAF případ uzavřel s doporučeními. To je formulace, kterou použila. A podle našich informací, pokud úřad OLAF vydá doporučení, tak je téměř mimo hru možnost, že by vyšetřování nenašlo žádná pochybení. Samozřejmě nevíme, jak jsou ta pochybení vážná, nebo nevážná, ale tam ta možnost, že by bylo všechno v pořádku, je tím, že vydal doporučení, alespoň podle názoru, s kterým jsme se setkali, mimo hru.
Já nevím, s jakým názorem jste se setkali a kdo ho vypustil. Ale, pane redaktore, jsme trošku monotématičtí. Promiňte, já opravdu nemůžu komentovat něco, co neznám. Něco, co nikdo ještě nezveřejnil, nikdo, co nedefinoval, a nikdo, co možná prý označuje za něco. To po mně chcete opravdu trošku...
Dobře, tak se...
... příliš fantazie.
Tak se pojďme věnovat něčemu, co jsme všichni slyšeli, a to je vyjádření pana premiéra na dnešní (středeční) tiskové konferenci, který řekl: „Pokud máte na mysli komplot Čapí hnízdo, který byl objednán mafií na to, aby ovlivnil volby, tak se zeptejte OLAF. Já nečekám vůbec nic.“ Ptal jste se ho, jak to myslel nebo se ho na to budete ptát, kdo má být ta mafie, jestli k ní pan premiér řadí i Evropský úřad proti podvodům?
Pane redaktore, ale my si nevoláme po tom, když má pan premiér nějaké tiskové prohlášení, abych já mu volal, aby mi to vysvětlil. My chodíme každý do své práce a já chodím do práce na ministerstvo zahraničí a mám ji tady docela hodně. Čili já tuhle tu věc - já mám jednu schůzku za druhou -, omlouvám se, nesleduji. Nejsem neustále na těch sítích, nejsem na těch monitorech jako novináři. Takže v tomhle máte náskok. Já to slyším prvně.
Na druhou stranu, zítra se s ním uvidíte na vládě.
Ano.
Průzkum: dvě třetiny Čechů si přejí vydání Babiše ke stíhání v kauze dotací na farmu Čapí hnízdo
Číst článek
A tady skutečně zaznělo slovo mafie, což je poměrně závažné obvinění v souvislosti...
To tady zaznělo v této republice ale milionkrát z nejrůznějších úst. Já bych to nepřeceňoval.
No, ale toto jsou ústa premiéra České republiky a je to...
Ano, i z úst jiných premiérů to zaznělo.
Je to odpověď na otázku, která se týká vyšetřování Evropského úřadu proti podvodům.
Ano, tak to je potom ale otázka na pana premiéra, jak to slovo přesně myslel. Určitě ne na ministra zahraničí.
Dobře. Na ministra zahraničí - a potažmo tedy samozřejmě člena vlády a poslance - směřuje otázka, jestli tato zpráva může mít vliv na rozhodování o vydání, či nevydání Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání?
To je asi na dotaz krát 200, protože o tom bude hlasovat 200 poslanců a každý bude hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Čili nedokážu... Samozřejmě, že to nějaký vliv mít může.
A na vaše osobní rozhodnutí, pokud tedy se ukáže, že Evropský úřad došel k závěru, že byly zpronevěřeny nebo zneužity evropské dotace, bude to mít na vaše rozhodování nějaký vliv?
Bude to jedno z kritérií, na kterém si budu vytvářet svůj názor.
Pokud skutečně tedy OLAF shledá na straně Andreje Babiše provinění, je podle vás představitelné, aby zůstal premiérem?
To je spekulativní. Nevíme, jak to bude. Já nechci říkat, co by kdyby, pane redaktore, nezlobte se.
Ale tak vaše vláda žádá o důvěru.
Ano.
A ten čas se krátí.
Ano.
Takže o těchto věcech musíme mluvit teď.
No, můžeme o nich mluvit, až budeme znát jejich obsah. Ne teď. Neznám teď ten obsah. Nezlobte se, ale neustále chcete, abych komentoval něco, co neznám. Ale nejenom já, ale nikdo.
Já se vás na to ptám, protože jste ministr zahraničí.
Ano.
A tohle to je věc, který se týká Evropské unie.
Samozřejmě.
Budete to v případě, že to bude zveřejněno, bude se o tom vědět, tak to budete muset zřejmě vysvětlovat i partnerům v zahraničí.
Nepochybně, ale až ta chvíle nastane, tak to budu vysvětlovat. Teď nevím, co je předmětem toho dokumentu.
Já se vás ptám na hypotetickou situaci, která je poměrně pravděpodobná - že úřad OLAF v této kauze shledal nějaká pochybení.
Říkáte, že je poměrně pravděpodobná. Až to bude jistota, tak se k tomu vyjádřím.
Nechcete se k tomu vyjádřit, když vezmu zpět slovo „pravděpodobná“ a budu mluvit pouze o hypotetické možnosti?
Tím méně se k tomu budu chtít vyjádřit, pokud je to hypotetické. Já nemůžu pracovat s hypotézami. To jsou vážné věci...
Trošku obehraná deska
No, ale tak je to, řekněme, v nejlepším případě, tedy 50 na 50. To znamená, že vy jako politik byste měl mít připravenou nějakou eventualitu pro případ A, pro případ B.
No, já si opravdu o tom udělám ten obrázek, až budu mít ten výsledek. Ale myslím, že se opakuji. Ale nemohu se než opakovat, protože vy se také opakujete. Takže až budu mít ten výsledek, tak se s tím velmi pečlivě seznámím. Určitě to prodiskutujeme ve vedení hnutí. Určitě to samé se týká doporučení, které vznikne na základě práce mandátového a imunitního výboru.
Dobře, když odhlédnu od této zprávy, od tohoto doporučení Evropského úřadu, o kterém nevíme v tuto chvíli, co obsahuje. To, co o kauze Čapí hnízdo v tuto chvíli víme, stačí vám to k tomu, abyste se rozhodl, zda budete hlasovat pro vydání, či nevydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka?
Pane redaktore, já mám pocit ale, že to je trošku obehraná deska. Jo, Čapí hnízdo. Já mám pocit, že ten příběh je poměrně evidentní v tom smyslu, že jak ta společnost vznikla, jak ty prostředky byly poskytnuty, jak byly proinvestovány a co se dělo dál.
Tohle to je docela známé a myslím si, že posluchači, čtenáři, diváci televizní to mají, že to dostali v míře vrchovaté, jo, tu informaci. A taky dostali možná v míře vrchovaté tu informaci, že to nebylo proti tehdy platným dotačním pravidlům.
Tak pozor - tuhle informaci zatím v míře vrchovaté nemáme. O tom samozřejmě může rozhodnout pouze nezávislý soud. Ten tak ještě neudělal a může tak udělat pouze v případě, že bude pokračovat trestní stíhání obou poslanců.
No, dobře, ale ty dotace nebo nejrůznější projekty byly podobným způsobem realizovány ve velkém počtu, jo? Ten počet, to jsme tady neobjevili Ameriku nebo jediné nějaké, řekněme, dotační podezření nebo tak. Takhle se s těmi dotacemi, ale řádově úplně jinými... Toho jsme byli v České republice svědky poměrně často. Tak je docela zvláštní, že ausgerechnet toto, problém toho Čapího hnízda, který samozřejmě ovlivnil volby, který samozřejmě ovlivnil povolební situaci, tak, že je mu věnována takhle pečlivá pozornost. To je k nepřehlédnutí.
Myslíte teď pozornost ze strany koho?
Všech. Všech. Některých politiků, většiny médií. To je v pořádku, je to, řekněme, téma. No, a to téma...
Média se asi nemohou nezabývat případem, kdy předseda vlády nebo pravděpodobný předseda vlády v té době čelí obvinění ze strany policie.
Určitě, a těch případů možná byla řada. Možná, že šlo o úplně řádově jiné částky a my jako občané pořád čekáme, co se s ním stane, a ono se s tím nic neděje. To ve mně vyvolává určité otazníky.
A pokud tedy jde o tu moji původní otázku, od které jsme trošku odbočili, hlasovat pro vydání či nevydání, vy osobně v tuto...
Já se rozhodnu podle těch informací, které budu mít.
Čili v tuto chvíli je nemáte ještě?
No, nemám. To jsem ale opakovaně už řekl.
Měl jsem dojem, že jste před chvílí říkal, že těch informací naopak máme v míře vrchovaté...
Tím myslím to, že já jsem si teda trošku myslel, že budu mluvit jako teď jmenovaný ministr zahraničí o zahraniční politice. A vidím, že budu mluvit 20 minut o Čapím hnízdě. Tak já se s tím nějak srovnám.
Ne, dostaneme se určitě ke druhému avizovanému tématu, kterým je Polsko.
Reforma soudnictví v Polsku
Pane ministře, Evropská komise zahájila vůči Polsku proces, který by mohl vyvrcholit až odebráním hlasovacích práv v evropských institucích. Teď tedy se dostáváme k tématu, které zřejmě chcete komentovat. Jak hodnotíte tento krok Evropské komise, coby ministr zahraničí České republiky?
Ten krok není překvapením, protože ta situace se vyvíjí už možná, když to sečteme, nějaké dva roky. Je to situace, která samozřejmě nás netěší. Polsko je náš významný partner, ať už v rámci V4, anebo jako významný soused. A Evropská unie potřebuje všechno, jen ne nějaké sváry nebo nějaké konfliktní situace. Takže tohleto rozhodně není nějaké plus.
Je právní stát v Polsku v ohrožení? Evropská komise spustila článek sedm, Varšavě hrozí sankce
Číst článek
Na druhou stranu to, co je zpochybňováno ze strany teda Evropské unie nebo vytýkáno Polsku, a to je reforma, řekněme, soudnictví jako takového v Polsku. Může skutečně znamenat ohrožení jednoho z těch základních demokratických pilířů, na nichž jsou demokratické evropské státy postaveny. Takže tam je dost obtížné se k tomu nevyjádřit negativně. Ostatně učinil tak i náš Ústavní soud, pokud se nemýlím, tak naši ústavní soudci i písemně vyjádřili svoje znepokojení tímto. A to je prostě fakt.
No, a my se pokusíme ještě, rádi bychom, Evropská unie, jak patrně víte, tak zvolila v tuto chvíli ten méně agresivní krok, když to tak pojmenuju a to je, je tu nějaký čas na vyjednávání. Je tu nějaký čas ještě, i když ten je v kategorii hodin, myslím, pro prezidenta polského pana (Andrzeje) Dudu, aby v těch návrzích mohl provést nějaké korekce. To nevím, jestli se stihne.
Ale v každém případě náš pan premiér už avizoval, že by se rád setkal někdy brzo v lednu s novým panem premiérem (Mateuszem) Morawieckým a že by rád tu věc probral. Já myslím, že v tomhletom by naše úloha měla být diplomatická v tom nejlepším slova smyslu. Že bychom se měli pokusit i naznačit našim polským sousedům, že ta reforma soudnictví asi není úplně nejšťastnější krok.
Čili budete spíš se stavět na stranu toho názoru, který vyjádřila Evropská komise? Tedy že ta polská justiční reforma skutečně může ohrožovat principy právního státu a snažit se tedy po jejím boku, abych tak řekl, působit na Polsko, aby tam došlo k jistým, k nějakým změnám?
V zásadě je to tak, jak říkáte. Ano.
Úplně jinak to vidí maďarský premiér pan (Viktor) Orbán, který oznámil, že bez ohledu na výsledek jednání, která nás ještě čekají, jeho země bude případný trest tedy pro Polsko vetovat, protože podle něj porušuje suverenitu. Může to vést k nějaké eskalaci, řekněme, nedorozumění mezi dvěma významnými zeměmi V4 a Evropskou unií?
Tak já věřím, že ne, ale je to to, co jsem už zmínil na začátku: že Evropa opravdu nepotřebuje vyrábět nějaké další střety nebo nějaká vyostřená témata. Ono toho, co je v Evropě i bez toho potřeba udělat, je spousta a my se skutečně chceme věnovat těm zásadním unijním věcem, jako je bezpečnost, jako jsou otázky související třeba s ochranou schengenské hranice, lepší spolupráce nebo intenzivnější spolupráce těch bezpečnostních a obranných složek.
A zároveň je v té V4 dobré, a myslím, že v tomhle tom můžeme sehrát i pozitivní roli se Slovenskem, se snažit prostě jako mediátor, řekněme, přispět k nějakému smírnému řešení, no.
A vyčerpala podle vás Evropská komise všechny možnosti, než tedy sáhla k tomuto kroku? Ta jednání trvala poměrně dlouho. Polsko schvalovalo zákony, které se týkaly justiční reformy, i přes výhrady Evropské unie. Domníváte se, že musela Evropská komise nakonec prostě přistoupit k tomuto kroku, když tedy dospěla k názoru, že jsou porušovány principy právního státu?
Ano, no, já myslím, že ta délka toho procesu je odpovědí. Myslím, že ty výhrady tam byly opakované, ta jednání byla, reakce na to nebyla ze strany Polska pozitivní.
Takže si myslím, že ten krok, jak jsem řekl, byl v podstatě očekávatelný. A upřímně řečeno: ono mohlo dojít i k ostřejšímu reagování. Mohlo už skutečně dojít k situaci, kdy by v rámci několika měsíců mohlo dojít k tomu, co bychom si teda věru nepřáli: aby to eskalovalo až do toho, co jste zmínil vedle toho článku 7, myslím, že to je odstavec 3, a to je to odebrání hlasovacího práva. To by skutečně nebyl dobrý výsledek.
Víte už, jak by Česká republika v takové situaci měla jednat, hlasovat s Maďarskem, které už teď avizovalo, že to bude vetovat?
Já myslím, že kdybychom teď avizovali už předem, jak budeme (hlasovat), tak vlastně tím trošku podkopeme možný výsledek jednání. A my na ta jednání spoléháme, proto jsem o nich mluvil. My tu snahu vyvineme, to pan premiér Babiš řekl jasně, a samozřejmě já nevím, do jaké míry se nám to podaří, ale ta naše ambice je, abych tak řekl „zchladit horké hlavy“.
O toleranci vlády uvažují jen komunisté. Ostatní jdou do opozice a my to máme odpracovat, říká Babiš
Číst článek
Obecně k zahraniční politice. Není vyloučené, že se vaše vláda bude opírat o podporu komunistické strany a strany SPD, což jsou uskupení, která mají v zahraniční politice velmi odlišné představy o tom, co zatím Česká republika v této oblasti dělala, na co se orientovala. Do jaké míry jim vy jako ministr zahraničí budete ochoten vycházet vstříc?
Tak já bych to s tou podporou nepřeháněl, protože to je taky taková trošičku spekulace. To, že se spojily některé subjekty pro to, aby se zvolily orgány v parlamentu nebo respektive v Poslanecké sněmovně, aby se odblokovala nějaká situace po volbách, aby vláda premiéra Sobotky mohla podat demisi a aby vůbec mohlo začít docházet k těm jednáním o eventuelních možných spolupracech, tolerancích nebo dokonce koalicích. Tak to, to si nemyslím, že je...
To jistě ne, ale menšinová...
... interpretovatelné...
Ale menšinová vláda se zkrátka a dobře bude muset opírat o něčí podporu tam či onde.
Ale my nevíme, jaká bude. My opravdu nevíme, jestli bude menšinová.
No, moment, menšinová vláda už v tuto chvíli je jmenována.
Myslím tím vzhledem k hlasování o důvěře teda, myslím tím vzhledem k nějaké případnému druhému kolu.
No, ale i když získáte důvěru, tak stejně budete muset hledat v Poslanecké sněmovně podporu pro ten či onen návrh.
Nepochybně, ale nemůžu přijmout nebo musím kategoricky odmítnout to, že tady vytváříme nějaké spiklenecké spojenectví s SPD a s KSČM. To prostě není pravda.
Z toho vás ale nikdo neobviňuje. Nebo tedy alespoň ne já v tomto pořadu...
Ne, ne, vy v tomto pořadu ne, ale čtu to, čtu to prakticky denně v nejrůznějších tiskovinách, ale to nechme stranou. Já odpovím na vaši otázku. Pokud má KSČM jako záměr nebo cíl dokonce vystupovat z NATO a pokud má SPD jako záměr nebo cíl uspořádat referendum, a to ještě na základě pouhých 100 tisíc podpisů, o nějakém vystupování z unie, no, tak to je pro mě naprosto nepřijatelné.
