‚Jsem Tchajwanec,‘ prohlásil Vystrčil. Návštěva Tchaj-wanu vzbudila pozitivní i velmi kritické ohlasy
Ještě loni o Vánocích byl senátor Miloš Vystrčil známý hlavně lidem ve volebním okrsku v Jihlavě a vystupoval i jako šéf senátního klubu ODS. Za uplynulý rok se ovšem stal jednou z nejvýraznějších postav české politiky. Po náhlém lednovém úmrtí Jaroslava Kubery stanul v čele horní komory. Vzápětí vyvolal vlnu pochvalných i ostře kritických reakcí, když oznámil, že hodlá uskutečnit Kuberův plán a jako předseda Senátu oficiálně navštívit Tchajwan.
„Podle mých zkušeností a mého přesvědčení je to právě Senát, který je uskupením nejsvobodnějším a nejdemokratičtějším ze všech, která jsem poznal.“
Předsedou Senátu se stal Miloš Vystrčil 19. února. Ve volbě porazil Jiřího Růžičku z klubu Starostové a nezávislí. Funkce se ujal měsíc po nečekané smrti Jaroslava Kubery. A zdědil po něm kontroverzní plán: oficiálně navštívit Tchajwan, který Čína považuje za svou provincii.
V rozhodování Vystrčila hrál roli mimo jiné dopis nalezený v Kuberově pozůstalosti. Čínská ambasáda v něm hrozila v případě cesty na Tchajwan tvrdými sankcemi. K listu byl připojený i dokument z Pražského hradu. Vystrčil tehdy žádal vysvětlení, podle svých slov ho ale z Hradu nedostal.
„Moje cesta na Tchajwan se stává neustále reálnější a reálnější. Není možné nadále snášet to, že budeme sklánět hlavu a budeme přistupovat na to, že budeme něčím lokajem,“ komentoval Miloš Vystrčil.
S cestou nesouhlasili ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD a premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Důvod k ní neviděl ani předseda Poslanecké sněmovny z ANO Radek Vondráček.
„Naše ekonomická spolupráce, kulturní spolupráce je mimořádně dobrá a rozvíjí se i bez těchto návštěv,“ uvedl předseda Poslanecké sněmovny.
Naopak většina opozičních stran Vystrčilův plán podporovala. Na konci srpna pak Vystrčil skutečně na Tchajwan odletěl. A spolu s ním i devadesátičlenná delegace.
Češi jsou v názoru na cestu Vystrčila na Tchaj-wan rozdělení téměř půl na půl, ukázal exkluzivní průzkum
Číst článek
„Já jsem Tchajwanec,“ prohlásil Vystrčil na Tchajwanu. Větu pak řekl i čínsky. Tchajwanští zákonodárci za to Miloše Vystrčila odměnili dlouhým potleskem vestoje.
Vystrčil zároveň zdůrazňoval, že se cestou nechtěl proti nikomu vymezovat ani zpochybňovat politiku jedné Číny.
Čínské výhružky
„Jsem tady proto, abych pomohl podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství, abysme narovnali záda a chovali se jako suverénní země a abychom podpořili jinou demokracii, se kterou sdílíme spoelčné hodnoty,“ řekl předseda Senátu ČR.
Čínský ministr zahraničí Wang I reagoval prohlášením, že Vystrčil za návštěvu zaplatí vysokou cenu, protože si znepřátelil miliardu a čtyři sta milionů Číňanů. Předsedy Senátu se vzápětí zastala řada politických představitelů včetně šéfa české diplomacie Petříčka, který si předvolal čínského velvyslance v Praze. A čínské výhružky odsoudili taky zástupci Francie, Spojených států nebo německý ministr zahraničí Haiko Mass.
Předsedou Senátu zůstane Vystrčil. Místopředsedy jsou Růžička, Horník, Oberfalzer a Seitlová
Číst článek
„K našim mezinárodním partnerům zachováváme úctu, ale žádáme od nich to samé. Výhružky k tomu rozhodně nepatří,“ uvedl Mass.
Prezident Zeman naopak prohlásil, že Vystrčila přestane zvát na pravidelná jednání ústavních činitelů o zahraniční politice.
„Pan Vystrčil byl v situaci, kdy jeho návrh na cestu na Tchajwan odmítli prezident, premiér, předseda sněmovny i ministr zahraničí, zkrátka všichni. On přesto na Tchajwan jel. Nebudu ho tedy zvát, protože kdo nerespektuje pravidla hry, nemůže tuto hru hrát,“ prohlásil prezident Zeman.
Vystrčil přitom dál zůstává předsedou horní komory. Funkci hladce obhájil po podzimních senátních volbách.
