K práci europoslanců neodmyslitelně patří i setkávání s lobbisty – zástupci podniků, průmyslu či neziskových organizací. Povinností členů Evropského parlamentu je však informace o těchto schůzkách zveřejňovat. Jak zjistil Český rozhlas, zdaleka ne všichni čeští europoslanci to dělají. Někteří od začátku mandátu nedeklarovali ani jednu schůzku.

Od stálé zpravodajky Brusel 18:10 28. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V chodbách bruselského sídla Evropského parlamentu panuje ve všední den čilý ruch. Pohybují se tu europoslanci, jejich asistenti, návštěvnické skupiny, ale taky registrovaní lobbisté, tedy třeba zástupci podniků, různých asociací či neziskových organizací, kteří se zde setkávají s členy Evropského parlamentu.

Povinnost europoslanců zveřejňovat tyto schůzky vyplývá z Kodexu chování europoslance. Cílem je, aby občané měli možnost zjistit, kdo všechno ovlivňuje přípravu legislativ. Také kauza Katargate a nový korupční skandál kolem lobbistů firmy Huawei ukázaly, proč je důležité sledovat, s kým se europoslanci scházejí.

Část českých zástupců v Evropském parlamentu ovšem tuto svoji povinnost plní jen částečně nebo vůbec. A někteří ani nemají jasno v tom, jaká pravidla vlastně platí.

Jednadvacet českých europoslanců od začátku volebního období loni v červenci zveřejnilo dohromady informace o zhruba pěti stech schůzkách s registrovanými lobbisty. Pro srovnání: stejně početní švédští europoslanci deklarovali dvojnásobné množství setkání.

Kdo má nejvíc restů?

Třeba europoslanci hnutí ANO Klára Dostálová a Ondřej Kovařík od začátku funkčního období loni v červenci nezveřejnili ani jednu schůzku. A na dotazy Českého rozhlasu neodpověděli.

Jejich stranický kolega Ondřej Knotek uvedl, že reportování schůzek pro něj není prioritou. „Proti vykazování schůzek nic nemám, nicméně není to prioritou. Prioritou je plnit program, s kterým jsme byli občany zvoleni do Bruselu. Určitě prioritou našich voličů není naplňovat byrokratické cíle a čárky, nicméně do budoucna se tomu nevyhýbám, že budu ty schůzky více vykazovat,“ uvedl Knotek, který sám od loňského července vykázal čtyři schůzky.

Europoslanec SPD Ivan David podle webu Evropského parlamentu absolvoval za devět měsíců pouze jedno setkání s lobbisty. A na dotazy neodpověděl.

Také Jan Farský z hnutí STAN až do poloviny dubna nezveřejnil žádnou schůzku, přestože jich od července podnikl bezmála tři desítky. Situaci už napravil. „Na rovinu – měli jsme toho tolik, že jsme to dvakrát neřešili, ale tlačili jsme ten úkol před sebou. V takzvaném Zeleném týdnu jsme tento úkol splnili. A už jsme si nastavili fungování, že to tam budeme dávat průběžně,“ uvedl Farský.

Dvě desítky schůzek na web zpětně doplnil také europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář. „Nejsem úplně přirozeným ‚cílem‘ tradičních lobbistů, o kterých se pak píše při různých kauzách, a tím pádem svoje schůzky do systému nahrávám s většími rozestupy,“ vysvětlil Českému rozhlasu.

32:39

Hladík: Kdo nevidí krizi klimatu, je politikem minulosti. Neřešme cíle Green Dealu, ale cestu k nim

Číst článek

Celkem třetina českých europoslanců zveřejnila za devět měsíců ve funkci méně než šest schůzek. Kromě už zmíněných mezi ně patří také Nikola Bartůšek z Přísahy a Jaroslav Bžoch a Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO.

„Co se schůzek s lobbisty týče, jsem velmi opatrná. Chci se maximálně věnovat záležitostem ve svých výborech, a tudíž nemám potřebu s každým, kdo se na mě obrátí, scházet,“ vysvětlila Pokorná Jermanová.

Vzhledem k tomu, že někteří čeští europoslanci na dotazy neodpověděli, není jasné, co za nápadně nízkým počtem schůzek stojí. Zda se téměř s nikým nescházejí, anebo zkrátka neplní svoji povinnost v reportování schůzek.

Rekordman Krutílek

Z českých europoslanců vykázal od začátku funkčního období největší množství schůzek Ondřej Krutílek z ODS. Absolvoval jich celkem už 119, například se zástupci automobilového průmyslu či energetického sektoru. Schůzky se prý nejčastěji konají přímo v Evropském parlamentu.

„Nejefektivnější je to ve Štrasburku. Protože tam jsme všichni a zároveň těch aktivit mezi hlasováními a vystoupeními na plénu máme spíš méně, i z tohoto důvodu tam subjekty přijíždějí s tím, že mají všechny na jednom místě a můžou se potkat s širokou škálou europoslanců. A já se snažím si tam vždy pár schůzek – čtyři, pět nebo šest – za ten týden naplánovat, zpravidla na půlhodinové sloty,“ vysvětlil Krutílek.

A dodal, že setkávání se zástupci podniků považuje za základ práce europoslance. „Samozřejmě víte, kdo a proč říká to, co říká. A nemůžete brát všechny ty informace jako fakta černém na bílem. Ale když dostanete více zpětných vazeb od různých subjektů, tak si pak ten obrázek poskládáte a pomůže vám to při rozhodování,“ uvedl Krutílek.

Vysoké množství zveřejněných schůzek má také europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL – více než 90. „Zástupce podniků, neziskových organizací či státních institucí si vybírám především podle témat, kterým se dlouhodobě věnuji – bezpečnost, obrana, spravedlnost, podpora rodin nebo evropský rozpočet,“ uvedl Zdechovský.

Ten zveřejňuje všechny své schůzky, přestože se dosud domníval, že povinné je reportovat pouze setkání související s legislativními tisky, které má daný europoslanec na starosti jako zpravodaj. Pravidla se ovšem v roce 2023 v reakci na kauzu Katargate zpřísnila.

Žádná kontrola

Podle aktuálního Kodexu chování europoslance musí členové Evropského parlamentu zveřejňovat všechny schůzky s registrovanými lobbisty, které se týkají jejich parlamentní práce.

Tento výklad kodexu Českému rozhlasu potvrdilo také tiskové oddělení Evropského parlamentu: „Revidovaný jednací řád Parlamentu nedávno rozšířil požadavek, aby všichni poslanci Evropského parlamentu zveřejňovali informace o všech plánovaných schůzkách (osobních nebo na dálku) se zájmovými skupinami a se zástupci veřejných orgánů zemí mimo EU,“ uvedlo tiskové oddělení.

Zpravodajové legislativních návrhů mají nadto povinnost v příloze své zprávy nebo stanoviska uvést seznam subjektů nebo osob, od nichž obdrželi podněty. A své schůzky musí zveřejňovat také asistenti europoslanců.

Povinnosti jsou tedy jasné. Problém ale je, že jejich plnění vedení parlamentu nijak nekontroluje, jak upozorňuje ředitel Transparency International EU Nicholas Aiossa. „Jsou zde jasná pravidla i sankční mechanismus pro europoslance, ale používaný je jen velmi zřídka a ty sankce jsou velmi nízké. Zatím jsem nikdy nezažil, že by europoslanec byl potrestaný za to, že nezveřejnil schůzku s lobbisty,“ uvedl Aiossa.

Aiossa zároveň zdůrazňuje, že lobbing může být zdravou součástí demokratického procesu. „Lobbing může přispívat k informované debatě o veřejné politice, pokud chcete mít různé názory od různých zúčastněných stran, ať už jsou z průmyslu nebo od občanské společnosti. Ale musí splňovat určité podmínky. Musí být transparentní, etický a musí to probíhat bez přehnaného ovlivňování,“ vysvětlil Aiossa a dodává, že aktuálně tato kritéria splněna nejsou.

Velký rozhovor s šéfem Transparency International EU nabízí podcast Bruselské chlebíčky:

27:33

Brusel| 28. 4. |Zdeňka Trachtová, and |Zprávy ze světa |Bruselské chlebíčky

Europoslanci jsou na výplatních páskách lobbistů. Etiku neberou vážně, říká šéf Transparency EU

„Máme tu europoslance, kteří vydělávají 75 tisíc eur ročně jako členové představenstev velkých mezinárodních korporací, které v Evropském parlamentu lobbují,“ říká šéf Transparency EU Nicholas Aiossa.

Kontroverzní schůzky

Oslovení europoslanci shodně uváděli, že řadu schůzek musejí odmítat – většinou z kapacitních důvodů. „Žádostí jsou stovky a není v možnosti člověka to všechno stihnout. Primárně se vždy snažím potkat s českými žadateli. A s těmi, kteří se zabývají tematicky mými oblastmi,“ uvedl například Jan Farský.

Samostatnou kapitolou jsou kontroverzní žadatelé o schůzky, kterým se však tento text dopodrobna nevěnuje. Organizace Transparency International ale upozorňuje například na to, že nezařazený europoslanec Ondřej Dostál (za Stačilo!) se dvakrát sešel se Stálým zastoupením Ruské federace. Filip Turek (Motoristé) se zase potkal s představiteli The Heritage Foundation, což je ultrakonzervativní americká organizace.

Všech současných 720 europoslanců už za posledních devět měsíců, tedy od začátku funkčního období, zveřejnilo přes 24 tisíc schůzek s registrovanými lobbisty. To je výrazný nárůst oproti minulému mandátu, kdy bylo reportováno 66 tisíc schůzek za celých pět let.

Europoslanec/kyně	Politická strana	Frakce v EP	Zveřejněné schůzky
Dostálová Klára	ANO	Patrioti	0
Kovařík Ondřej	ANO	Patrioti	0
David Ivan	SPD	ESN	1
Jermanová Pokorná Jaroslava	ANO	Patrioti	2
Bartůšek Nikola	Přísaha	Patrioti	4
Knotek Ondřej	ANO	Patrioti	4
Bžoch Jaroslav	ANO	Patrioti	5
Kubín Tomáš	ANO	Patrioti	10
Konečná Kateřina	KSČM	nezařazená	12
Niedermayer Luděk	TOP 09	EPP	18
Nagyová Jana	ANO	Patrioti	19
Kolář Ondřej*	TOP 09	EPP	22
Farský Jan**	STAN	EPP	28
Dostál Ondřej	Stačilo!	nezařazený	39
Nerudová Danuše	STAN	EPP	39
Vondra Alexandr	ODS	ECR	43
Turek Filip	Motoristé	Patrioti	45
Gregorová Markéta	Piráti	Greens/EFA	47
Vrecionová Veronika	ODS	ECR	61
Zdechovský Tomáš	KDU-ČSL	EPP	92
Krutílek Ondřej	ODS	ECR	119

Stav schůzek k 25. dubnu 2025

* Původně pouze 1 schůzka. Doplněno v době přípravy článku.
** Původně 0 schůzek. Doplněno v době přípravy článku.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít