Proč usilujete o to, aby Křivoklátsko bylo národním parkem? Proč nestačí chráněná krajina oblast jako doposud?
Protože to území je podle odborníků, entomologů a lidí, kteří se věnují ochraně přírody, dlouhodobě vyhodnoceno jako území s charakterem národního parku. Není to otázka posledních dvou tří let, ale tří či čtyř desítek let. Zpřísnění ochrany má smysl právě pro zachování hodnot, které tam jsou.

Co je důležité, je to také území z 98 procent ve vlastnictví České republiky. Je to území vhodné pro zřízení národního parku. Jen připomenu, že ten národní park bude pouze v lesích a na loukách. Není tam jediná obec, jedno zastavené území, nikdo tam nežije. Je to území rozsáhlých lesů, roklí a ten charakter splňuje definici národního parku.

Mluvili jsme třeba s místostarostou obce Nižbor Pavlem Hučkem. Podle něj je ochrana v chráněné krajinné oblasti dostatečná. Obec se také obává toho, že krajina pak nebude v těch místech, o kterých mluvíte, přístupná všem. Nižbor je jednou z obcí, se kterou vedete soudní spor. Nejsou tyto náměty přece jen oprávněné?
Musím říct, že do toho území jezdím, mluvím s lidmi i se starosty. Opakovaně jsme jim ukazovali, jakým způsobem státní ochrana přírody a krajiny postupuje v jiných národních parcích. Že národní parky jsou naopak místem plně přístupným.

Už dávno máme změnu zákona, asi deset patnáct let, takže se může vstupovat na houby, sbírat klestí, lidé mohou chodit nejenom po vyznačených cestách. Z pohledu lidí se vlastně nestane nic. Vznikne entita, která bude lesnickým způsobem nad tím územím hospodařit, aby se zachovaly cenné prvky, ať už se to týká rostlin, živočichů, žije tam několik desítek zvláště chráněných druhů, dokonce některé jsou endemity. To znamená, že se nevyskytují nikde jinde než právě na Křivoklátsku.

Městský soud v Praze by měl konkrétně o zmíněné stížnosti z Nižboru rozhodnout v polovině prosince. Proč vláda novelu svaluje ve chvíli, kdy soudy ještě nerozhodly?
Protože to jsou dvě věci. Soudy směřují ke správním žalobám, které nemají odkladný účinek, co se týká rozhodování poslanců. Tyto dvě záležitosti nemůžeme míchat. Ministerstvo životního prostředí neporušilo žádnou legislativu.

Tři roky jsme poctivě připravovali zřízení národního parku přesně podle legislativy. Vypořádali jsme všechny námitky a připomínky. Chci zdůraznit jednu důležitou věc, veškeří soukromí vlastníci, kteří nechtěli být součástí národního parku, tak jeho součástí nejsou. Vyhověli jsme všem připomínkám, kterým bylo možné vyhovět. Samozřejmě připomínkám typu nechceme národní park, protože nechceme národní park, se nedá vyhovět. To je logické a principiální.

Obavy vnímám. Jsou dvojího charakteru a všechny směřují k tomu, že tam bude zvýšené množství turistů. Už dnes je Křivoklátsko velmi navštěvovanou destinací. Už dnes je tam turistický ruch, cyklisté, vodáci, především v letním a jarním a podzimním období, jsou velmi častí.

Druhá obava také souvisí s lidmi a s chováním nás lidí v přírodě. S tímto, to je otázka společenská, asi těžko dokáže ministerstvo životního prostředí bojovat, byť se snažíme edukovat, vzdělávat a tím pomáhat.

S tím prvním naopak správa národního parku může velmi silně pomoci. Může pomoci s usměrňováním, s novými turistickými trasami, s řešením parkovacích stání, odpadovým hospodářstvím. Vznikne nová silná entita, která je partnerem těchto obcí. Takto to funguje na Šumavě, v Krkonoších, Českém Švýcarsku nebo Podyjí. Zároveň na Křivoklátsku není žádná přírodní krása, která by byla tak vyhledávaná jako Sněžka či Pravčická brána.

eba, jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít