Zločin proti přírodě, říká starosta z Křivoklátska o zřízení národního parku. Nechce být jak Šumava
Svazek obcí Křivoklátska se staví proti zřízení národního parku. „Národní park má vzniknout jako nová hračka pro část odborné veřejnosti, kde by si mohla dělat svoje experimenty,“ myslí si Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko u Křivoklátu v rozhovoru pro Radiožurnál. Přínosy zřízení národního parku on a jeho kolegové nevidí.
Proč se jako starostové tak vehementně bráníte vyhlášení národního parku Křivoklátsko? Nevidíte v tom pro vás sebemenší přínos?
Přiznám se, že přínosy tam opravdu nevidíme. Jsem jeden z těch, kteří se o to před lety začali zajímat. Snažil jsem se vyslechnout trošku nezávisle ty argumenty. Přiznám se, že s postupným nasloucháním argumentů jsem se stával větším a větším odpůrcem národního parku.
Přišlo mi, a nejenom mně, že připravenost nebo argumentace pracovníků ministerstva životního prostředí jsou mimo. Nebyli důvěryhodní.
V současné chvíli se jedná o chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko a jenom malá část z toho by se měla stát národním parkem. Co by se pro vás vyhlášením národního parku změnilo?
Několik věcí. Z hlediska přírody Křivoklátska je pro nás docela zásadní věc, protože my tvrdíme, že Křivoklátsko nevzniklo samovolně. Nevyrostlo. Není to prales. Vzniklo převážně rukou našich předků, kteří udělali i řadu chyb, ale následně se z nich poučili.
Dneska máme Křivoklátsko takové, jaké je. Fungování národního parku říkáme „nepéče“. A krajina Křivoklátska by toto neunesla, o tom jsem přesvědčený, nebo by byla těžce degradovaná.
Cílená péče
Přírodovědec profesor Jakub Hruška, který působí v radách několika našich národních parků, v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu před rokem upozornil, že v zamýšleném národním parku Křivoklátsko má být jenom jedna obec, Karlova Ves, a ostatní zůstanou mimo jeho území. Není to dost ohleduplné vůči křivoklátským obcím?
Stále se obracíme vůbec na způsob fungování ochrany přírody, kde jsou ve své podstatě dva zásadní pohledy.
Biodiverzita na Křivoklátsku mizí, říká přírodovědec. Národní park omezí rozvoj, oponuje urbanista
Číst článek
Národní park funguje na principu ochrany životních principů, jestli to nazývám správně, a ponechání přírody „sama sobě“. Kdežto Křivoklátsko léta vzniká cílenou péčí. Nechráníme v této chvíli jenom tu samotnou obec, ale celé okolí a způsob ochrany přírody.
Dneska je smrk nepřítelem pro ochránce přírody – nepůvodní druh, který je potřeba vykácet, zlikvidovat. Mně osobně je jedno, jestli v tom lese roste smrk nebo cokoliv, ale v dnešní době klimatické krize tvrdíme, že potřebujeme les, vzrostlý velký les.
Řekl bych, že jste to zjednodušil, protože spíš jde o smrkovou monokulturu a ta asi pro les nebezpečná je.
Ano, a dneska už jí je na Křivoklátu výrazně míň, než bývalo.
Schůdný kompromis?
Většina zamýšleného parku jsou lesy, které jsou státní, konkrétně je to přes 98 procent území. Proč by stát nemohl své lesy chránit cestou, kterou si sám vybral?
Na první pohled ano, ale můj názor je, že prvotně – ať je to jakákoliv činnost, včetně ochrany přírody, která je neskutečně cenná. Je to vlastně to nejvíc, co máme – musí vycházet v souladu s krajinou a s těmi lidmi, kteří to budou spravovat.
Vláda má tento krok v programovém prohlášení. Snaha park vyhlásit bude tedy jistě velká. Není rozumnější hledat schůdné kompromisy, dohodnout se?
Co je schůdný kompromis? Pro nás je tento způsob a nabídky, které jsme dostali na to, že dostaneme dotace, zjednoduším to, na parkoviště a podobné věci…
A nedá se právě ta situace obrátit ve váš prospěch a pragmaticky vzato z toho vytěžit pro vaše obce maximum?
Zjednodušeně, snahu o zřízení parku považujeme ve své podstatě za zločin.
Teď vám nerozumím. Zločin proti čemu?
Proti místní přírodě, proti krajině.
Petici proti národnímu parku Křivoklátsko podepsalo přes 11 tisíc lidí. Bude se projednávat ve Sněmovně
Číst článek
Co tak strašného se stane?
My nechceme, aby Křivoklátsko vypadalo jako Šumava sežraná broukem kůrovcem.
‚Nová hračka‘
Zmiňovaný profesor Hruška řekl před rokem v našem pořadu zajímavou větu, že obce, které jsou v národním parku, jsou bohatší než ty ostatní. Ve vašem případě je to jenom jedna taková obec, nicméně znovu se vracím k tomu pragmatickému pohledu. Ten vy odmítáte, vás nezajímají žádné dotace, které by případně šly i z EU, protože je snazší na ně dosáhnout. To pro vás není žádný argument?
Přiznám se, že dotace pro mě, jako pro starostu obce, argument nejsou.
Omlouvám se, možná některé lidi naštvu, ale máme pocit, že národní park nemá vzniknout z důvodu ochrany přírody, ale má vzniknout jako nová hračka pro část odborné veřejnosti, kde by si mohla dělat svoje experimenty, pozorovat přírodu a…
Nevím, jestli to myslíte vážně.
My to tak cítíme.
A tím my myslíte váš svazek obcí?
Možná ne (všichni – pozn. red.), ale většina z lidí ze svazku. A (může toho využít – pozn. red.) další skupina, která za Prahou vidí relativně blízký prostor pro investiční projekt, kde by se daly stavět nové hotely, nové stezky v oblacích a podobné věci.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
