Nechceme být závislí na dodavatelích. Cílem není Evropě konkurovat, ale držet s ní krok, říká Ženíšek
Rozpočet na vědu, výzkum a inovace má být příští rok navýšen o osm procent. Proč bychom se v Česku měli zaměřit na kvantové technologie, umělou inteligenci nebo čipy? „Víme, že pokud v těchto oblastech nebudeme alespoň částečně držet krok, tak nám může ujet vlak,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
Cituji z vašeho účtu na síti X: „Rozpočet roste o osm procent na 43,3 desetiny miliardy korun. Jde o největší navýšení od roku 2017. Jako ministr jsem strašně šťastný, že se mi podařilo prosadit, co jsem si předsevzal.“ Předsevzal jste si navýšení rozpočtu o osm procent?
Předsevzal jsem si navýšení, které nebude řádově v desítkách milionů, ale bude skutečně nějaké větší. To, že si umím představit patnáct miliard, dvacet, šedesát, je samozřejmé. Na druhou stranu se pohybujeme v situaci, kdy se velmi složitě sestavuje rozpočet na příští rok.
„České vědecké úspěchy jsou obrovské a chci je zmiňovat všude. Podle mě jsou daleko větší, než když třeba vyhrajeme zlato na olympiádě,“ říká ministr Marek Ženíšek
To, že je to po roce 2017 skutečně největším navýšením, mě těší, protože peněz bude v budoucnu stále méně a méně. Takové skokové navýšení se dle mého názoru podaří jen jednou za čas.
Samozřejmě budu usilovat o další navýšení v příštím roce. Věřím, že třeba můj případný nástupce nebo další, pod kterým bude tato oblast, se budou snažit o další navýšení. Ale že se navýší o osm procent, o více než tři miliardy, je zkrátka dobré.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhovala zvýšení rozpočtu pro vědu na 45,1 miliard korun, skoro o dvě miliardy víc. Je to tedy takové vítězství?
Určitě je. Je to tedy o 1,7 miliardy méně, než si představovala rada. Ale na začátku se nepočítalo s nějakým větším navýšením. Nepočítalo se s vůbec žádným navýšením.
Byla tendence zachovat to v módu, jaký byl poslední dva roky. Jinými slovy že vítězství znamená, že se nebude snižovat. Moc lidí tomu na začátku nevěřilo a já jsem rád, že se to podařilo. Zkrátka je to něco, z čeho mám radost.
Čipy, AI a technologie
Do rozpočtu se podle vás nově reálně propisují priority jako podpora strategických technologií, umělé inteligence (AI), čipů a kvantových technologií. Jak budete podporovat rozvoj těchto oblastí?
Bude to znít trochu jako klišé, ale někde se začít musí. Předpokládá to nejprve ucelenou strategii. Strategie prochází jak radou vlády, tak i schválením vlády jako celku. To máme splněno u té jedné. U dalších je to zatím v procesu připomínkového řízení.
23:23
AI v zemědělství? Fyzikálně-kybernetické systémy mohou být pro zemědělce přínosem, říká odborník
Číst článek
Je tam popsáno přesně, s nějakým harmonogramem a časovou osou, kam finanční prostředky půjdou, na co bychom se měli zaměřit a třeba i kde vidíme bílá místa úplně na začátku. To je třeba vzdělávání od útlého věku, abychom dostáli závazkům nebo cílům, které jsou v strategiích zmíněny.
Samozřejmě existují ještě další oblasti, třeba biotechnologie, pokročilé materiály a nanotechnologie. Je toho celá řada, ale ty tři, které jste zmínil a na které se snažíme zaměřit, jsou něčím, o co teď hrajeme v Evropě, že u toho chceme minimálně být. A víme, že pokud u toho nebudeme alespoň částečně držet krok, tak nám může ujet vlak.
Když se podíváme do návrhu hospodářské strategie státu na příštích deset až patnáct let, kterou ve středu projednávala tripartita, tak vámi zmíněné tři stěžejní oblasti v ní kromě AI nejsou nějak zvlášť akcentovány. Mluví se v něm o biotechnologiích, genetice, digitální infrastruktuře nebo edge computingu. Jak to lze sladit?
Sladit to jde dle mého názoru celkem snadno, protože ty tři zmíněné technologie budou mít vlastní strategii a zatím se o té oblasti bavíme. Neumíme tak dobře popsat, jak ty tři oblasti ovlivní hospodářství.
Ale víme, že určitě to nějaký vliv mít bude a že je to třeba i z nějakých bezpečnostních zájmů pro celou Evropu strašně důležité, abychom třeba v polovodičích nebyli závislí na dodavatelích mimo Evropu a že si tady musíme vychovat celou oblast, celý řetězec – od vynálezu, výzkumu, aplikace do praxe až po odborníky, kteří to budou umět vyrábět.
Rozumím té myšlence, ale máme opravdu kapacity na to být konkurencí velkým hráčům na trhu v oblasti polovodičů?
Myslím, že cílem není být konkurencí, ale minimálně držet krok a být třeba subdodavatelem nebo aspoň nabídnout v nějakých oblastech, kde už skutečně máme nějakou zkušenost, máme kapacity. O to se tady hraje, protože ten souboj bude evropský.
Je to souhrn všeho. Musíte umět nabídnout nejenom kapacity, lidi, ale třeba i prostory. Musíte (vyřešit – pozn. red.), jak to bude navázané na další oblasti průmyslu, na letecké spojení a tak dále. To je všechno taková souhra, o kterou se hraje. Každá země se snaží prezentovat, že je připravena nejlépe a doufám, že se nám to minimálně v některých částech podaří.
U kvantových technologií jsme teprve na začátku. Zatím nejsou součástí nějakého komerčního využití. Ale až se tak stane, a může to být velmi brzy, tak na to musíme být připraveni. Musíme na to mít lidi, kteří tomu rozumí, kteří prošli vývojem v oblasti vědy. A o to se tady dneska hraje.
‚Obrovské úspěchy‘
Jak motivovat české mladé perspektivní vědce, aby neodcházeli do zahraničí, anebo v lepším případě, aby se se zahraničními zkušenostmi vraceli domů?
Myslím, že to má společného jmenovatele. Máme hodně vědců, kteří působí v zahraničí a už nemají takové kontakty na českou oblast. Když se s nimi bavím, tak některým ani tolik nejde třeba o finanční podmínky nebo zázemí jako takové.
Byrokracie jako důvod české stagnace. ‚Chybí tvrdý politický tlak, aby se rušila,‘ stěžuje si Prouza
Číst článek
Vadí jim třeba strašná byrokracie nebo že tady nevidí, když to řeknu naplno, světlo na konci tunelu ve své oblasti, že tam nedošlo ke generační obměně a že svobodu bádání mají daleko více třeba na té instituci, kde jsou.
Toto asi nějakou dobu bude trvat, než to změníme. Mám takový „poradní sbor na dálku“, mám vytipovaných několika zejména mladých lidí, kteří působí v zahraničí a čas od času s nimi něco konzultuji.
Toto je asi takovým společným jmenovatelem, že tady pro sebe nevidí budoucnost. Na druhou stranu kdyby bylo úplně všechno špatně nebo kdybychom cítili, že jsme tento souboj prohráli, tak bych tady nemohl tento nebo minulý týden prezentovat úspěchy, které se tady odehrávají.
A ty úspěchy jsou obrovské a chci je zmiňovat všude. Je mi to strašně líto, protože to jsou podle mě úspěchy daleko větší, než když třeba vyhrajeme zlato na olympiádě. Samozřejmě jsem realista. Nečekám, že vědce bude před ústavem čekat tisícovka lidí a tleskat. Ale jsou to opravdu velké objevy.
Je to třeba altermagnetismus, to je poslední objev z Fyzikálního ústavu. To je něco strašně složitého, na druhou stranu se to dá jednoduše vysvětlit. Doteď se mělo zato, že existují pouze dva typy magnetů a přišlo se na třetí. Ten může udělat revoluci ať už třeba v polovodičích anebo i v ukládání dat. To je něco obrovského.
Co dělat pro to, aby žáci studovali důležité vědecké obory? Jak dostat do Česka vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí? A co chce ministr pro vědu, výzkum a inovaci Marek Ženíšek ještě stihnout před volbami do Poslanecké sněmovny? Celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
