‚Nechceme ovlivňovat soud.‘ Resort odložil podnět na sporný posudek k metru D, firma podala žalobu

Ministerstvo spravedlnosti odložilo podnět k prověření znaleckého posudku Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava pro pražský dopravní podnik. Ten slouží městské firmě jako důkaz při soudním sporu o stovky milionů korun při stavbě první etapy metra D. Resort podnět podle mluvčího Michala Pleskota odložil proto, aby jeho závěry neovlivňovaly soudce. Firma Inženýring dopravních staveb podala proti usnesení ministerstva správní žalobu.

Původní zpráva Praha/Ostrava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo spravedlnosti odložilo podnět k prověření posudku na první část metra D, nechce ovlivňovat soudce

Ministerstvo spravedlnosti odložilo podnět k prověření posudku na první část metra D, nechce ovlivňovat soudce | Foto: Adéla Orawská | Zdroj: ČTK

Ministerstvo spravedlnosti odložilo podnět proti posudku, který pro pražský dopravní podnik (DPP) vytvořil tým znalce Vladimíra Kulila z ostravské Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Podnět vloni podala společnost Inženýring dopravních staveb (IDS), která se s dopravním podnikem soudí o údajně nezaplacené práce na metru D za 370 milionů korun.

‚I kdyby to bylo stejné, není to zkopírované.‘ Znalci si řekli o sedm milionů za posudek stažený z internetu

Číst článek

Radiožurnál a server iROZHLAS.cz dříve upozornily, že většinu posudku tvoří pasáže, které autoři zkopírovali z internetu. Znalecký posudek má přitom dopravnímu podniku sloužit jako jeden z klíčových důkazů o tom, že firmě IDS zaplatil vše a nic jí už nedluží.

A právě proto, že posudek aktuálně před soudem jako důkaz figuruje, muselo ministerstvo podnět podle mluvčího resortu Michala Pleskota odložit. „Oznámení bylo odloženo z důvodu souběžně probíhajícího soudního řízení, v němž byl dotčený znalecký posudek předložen jako důkaz,“ potvrdil Pleskot.

To stejné ostatně vyplývá také z usnesení o odložení podnětu, které má server iROZHLAS.cz k dispozici. „Protože byl posudek použit jako důkaz v řízení, které nebylo doposud pravomocně skončeno, musí se ministerstvo zdržet jednání, které by mohlo narušit právo (a povinnost) soudu hodnotit důkazy nezávisle dle vlastního uvážení. Věcný přezkum posudku orgánem výkonné moci z podnětu jedné strany soudního sporu je způsobilý ovlivnit nezávislé hodnocení důkazů soudem a tím nežádoucím způsobem zasáhnout do probíhajícího řízení,“ vysvětlil resort v usnesení.

‚Neobsahuje odborný vstup znalce.‘ V kauze posudku pro pražský dopravní podnik padlo trestní oznámení

Číst článek

Ředitel odboru soudních znalců a tlumočníků Radomír Čujan v dokumentu doplnil, že pro přestupky, na které podnět upozorňuje, je proto možné zahájit řízení až po skončení soudního sporu, ve kterém posudek figuruje. „Případně dříve, pokud soud na základě vlastní úvahy znalecký posudek odmítne,“ dodává v usnesení Čujan, který upozorňuje, že chránit práva účastníků řízení má právě soud, před kterým může firma své námitky vznést. Ten pak má povinnost – v případě zjištěného pochybení znalce – informovat právě resort.

Opravné prostředky

Firma IDS už podala podle jejího právního zástupce Víta Plichty proti odložení podnětu opravné prostředky – podnět k ministrovi spravedlnosti, který ho odmítl, a také k ombudsmanovi. Nakonec firma podala i správní žalobu, která dosud nebyla rozhodnutá.

„Odkládat to ad hoc, ve chvíli, kdy ten posudek skončí u soudu jen proto, aby neovlivnili soudce, je nesprávné. Zvyšuje to náklady stěžovatele, který se může bránit až po čase. Zvyšuje to nároky na soudní aparát. Soudy už nemají pravomoc kontrolovat posudky a zahajovat správní řízení, to bylo dříve. Vzniká tady hlava 22, která nemá řešení,“ říká Plichta.

‚Lepší než soud.‘ Zkopírování části webu do posudku znalce Kulila musí univerzita kompenzovat

Číst článek

Přitom soud mezi dopravním podnikem a IDS podle něj uváznul na mrtvém bodě, kdy vrchní soud rozhoduje o místní příslušnosti případu. „Z mé zkušenosti může ten spor trvat deset let. V tomto kontextu mi to odložení podnětu připadá úplně nesmyslné. V ten okamžik ten znalec ví, že může během té doby, pokud mu to prochází, vydávat další posudky a nikdy se mu nic nestane,“ tvrdí.

Znalec Vladimír Kulil, jehož tým posudek na vysoké škole vypracoval, jakékoliv pochybení či stažení části posudku z dokumentů dostupných na internetu od počátku odmítá. Podle svých slov vždy „postupoval podle zákona“.

Spor o posudek

Jak už dříve informoval Radiožurnál a server iROZHLAS.cz, řešený znalecký posudek má 584 stran a dopravní podnik za něj VŠB-TUO zaplatil zaplatil 5,6 milionu korun bez daně (6,8 milionu korun s DPH). Velkou část posudku však zabírají pasáže zkopírované metodou copy+paste (tedy zkopírovat a vložit z jiných dokumentů pomocí klávesových zkratek ctrl+c a ctrl+v).

Ta ale podle právníka Miroslava Frýdka, který vzdělává znalce na brněnské Masarykově univerzitě, nemá ve znaleckých posudcích co dělat. „Předmětný postup považuji za neprofesionální, vymykající se běžné praxi ve znalectví,“ uvedl expert na znalecké právo.

Část posudku tvořila například prezentace geologa Petra Kycla, kterou před devíti lety přednášel studentům prvního ročníku pražské přírodovědy. Byla o inženýrsko-geologickém výzkumu a podle svých slov se ji Kycl snažil co nejvíce zjednodušit, a proto neočekával, že by se její části v nějakém posudku objevily.

Porovnání prezentace, kterou geolog Petr Kycl vytvořil pro své studenty (nahoře, stránky 14 a 15), a posudku od ostravských znalců | Foto: koláž Český rozhlas

Problematický byl posudek i podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), jejíž část webu ostravští znalci do dokumentu také zkopírovali. A to mezi stranami 24-148. V textu dokonce zůstaly i žlutě vyznačené hypertextové odkazy z webu. Komora o celé věci jednala s vedením vysoké školy, která nakonec souhlasila, že bude komoře zneužití textů z jejích stránek kompenzovat.

„VŠB-TUO se omluvila za postup svého zaměstnance a zavázala se poskytovat Komoře podporu pro další vzdělávání autorizovaných osob ČKAIT, například formou bezúplatného nebo zvýhodněného pronájmu výukových prostor, zajištěním školitelů či spoluprací na tvorbě metodických pomůcek,“ popsal 1. místopředseda představenstva inženýrské komory Petr Dospiva. Vysoká škola totiž na zaslané dotazy nereagovala.

Porovnání znaleckého posudku (nahoře) a textu na webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků | Foto: koláž Český rozhlas

Dopravní podnik uzavřel s Ústavem oceňování majetku smlouvu na vypracování posudku v půlce února 2023. Už o měsíc později museli znalci odevzdat jeho první část za 350 tisíc korun. Druhou část dokončil ústav o půl roku později a získal za ni zbylých 5,3 milionu korun.

Jak zjistil Radiožurnál, posudky zadané Inženýringem dopravních staveb u Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně byly nejen výrazně levnější (každý vyšel na zhruba milion korun), ale zároveň jejich sepsání trvalo univerzitám více než rok.

Pražský dopravní podnik (DPP) se k ceně či spokojenosti s odevzdaným posudkem odmítl už dříve vyjádřit. „Omlouváme se, ale s ohledem na probíhající soudní spor, ve kterém je dopravní podnik účelově žalován o stovky milionů korun, se k ostatním otázkám nebudeme do vynesení rozsudku vyjadřovat,“ sdělil v březnu vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík.

Tomáš Pika, Jakub Mikel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme