‚Největší investice v historii firmy.‘ Farma z Dolní Lutyně má kravín za 130 milionů, bojí se gigafactory
Svízelnou situaci kvůli gigafactory řeší farma v Dolní Lutyni na Karvinsku. Zemědělci se rozhodli postavit moderní kravín za 130 milionů korun. Vzápětí se ale dozvěděli, že na pozemcích, kde hospodaří, bude stát obří továrna na výrobu elektrobaterií do aut. Přitom zemědělci tam pěstují krmivo pro dobytek, a když nebudou mít pozemky, přijdou o snadno dostupnou senáž.
Nový kravín se už z dálky blýská novotou. Stojí na konci zemědělského areálu a pozornost poutá svým moderním vzhledem.
„Je to nová stáj pro dojnice a jalovice. Počítáme, že se tam vleze 490 kusů. Ve štítu v největším místě to má 18 metrů, ta menší část má 14 metrů,“ popisuje pro Radiožurnál na místě Robert Cieslar ze zemědělské farmy Netis, a. s.
„Je to největší investice za 31letou historii firmy. Když jsme se do toho pustili, jak byly podepsány bankovní úvěry atd., tak v tom momentě se začala řešit gigafactory. S tím, že 20 let tady panuje povědomí, že tady nic nebude. Byla to pro nás hodně těžká rána,“ líčí zemědělec.
A potvrzuje, že kdyby věděli o gigafactory předem, tak by velmi zvažovali, jestli v Dolní Lutyni takto velkoryse investovat.
Zemědělská farma tvrdí, že pozemky, na kterých hospodaří a má na nich stát gigafactory, potřebuje proto, aby mohla ekonomicky udržet živočišnou výrobu.
„V půdě jedeme v koloběhu. Na 80 procent rostlinné výroby dělá krmivo pro živočišnou. A živočišná do půdy vrací organický materiál, kejdu, což je hnůj,“ objasňuje Cieslar.
Procházíme novým kravínem, který má řadu technologických vymožeností. Speciální střechu pro větrání nebo automatizovaný systém pro odběr hnoje, který končí v obřích jímkách. Hned vedle nich jsou venku betonové ohrady pro senáž.
Stavba gigafactory v Dolní Lutyni je možná, potvrzují další studie. Budou potřeba kompenzace
Číst článek
„To je jetelotravní senáž, která vzniká na loukách kousek odsud,“ bere Cieslar hrst nahnědlého hmoty a navyklým způsobem si přivoní.
„Když na těch pozemcích bude stát gigafactory, tak to pro nás bude problém. Protože musíme nějak tady dostat tuhle hmotu. A té hmoty se třeba dělá 15 tisíc tun,“ vysvětluje zemědělec s tím, že nyní je to pro ně méně nákladné, protože pro trávu jezdí kousek a stejně krátkou trasou vozí zpátky hnůj.
Farma má obavy, že kvůli gigafactory by krmivo sváželi z celého regionu a stejně tak by jezdili s hnojem.
Přislíbené kompenzace
I když zahraniční investor plány na gigafactory zatím odložil, stát dál pokračuje v přípravách.
„Náš přístup je pragmatický v tom, řekněme, naplnit si domácí úkoly z hlediska projektové přípravy. To si chceme nyní odpracovat a zvýšit pravděpodobnost, že v případě toho, že se trhy nastartují a zájem se obnoví, tak si investor případně vybere Českou republiku,“ potvrdil David Petr ze Státní rozvojové a investiční společnosti.
Na jednání v obci také zdůraznil, že v plánu jsou kompenzace za stavbu a že investor zvedne platy v regionu. Lidé si tam podle něj vydělají v průměru 52 tisíc.
