Zájem investora o výstavbu gigafactory v Dolní Lutyni kvůli situaci na trhu sice ochladl, projekt ale pod stůl nepadá. Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS) pozemky stále připravuje, bagry ale na místo nepřijedou do chvíle, než bude investice potvrzená. Zmínky hejtmanství o přesunu záměru člen vedení SIRS David Petr odmítá. Jinde by se továrna zatím nevešla. „Taky bychom rádi budovali někde, kde na nás nebudou hledět skrz prsty,“ říká.

Rozhovor Praha 11:27 19. března 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak pokračuje projekt gigafactory v Dolní Lutyni?
Příprava plochy běží podle klasických projektových postupů. Začínali jsme úplně od nuly, po tři čtvrtě roce máme všechny úvodní práce dokončené. Máme za sebou vyhodnocení lokality, běží změna územně plánovací dokumentace, připravujeme zadávací dokumentaci na hodnocení vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Cílem je mít to projektově připravené do doby, než se investor rozhodne o dalším postupu.

Jednání o gigafactory na Karvinsku pokračují, navzdory výsledku referenda. Čeká se na studie území

Číst článek

Takže v tuto chvíli se do země kopat nebude? Zatím je to jen „o papírech“?
Nebude. Ale všichni víme, jak dlouho v Česku toto přípravné řízení trvá. Je důležité říct, že pokud si to neodpracujeme dopředu a neuděláme proaktivně přípravu, tak potom nemáme šanci o podobnou investici zabojovat.

V Dolní Lutyni je jednoznačně shoda na tom, že chceme dokončit projektovou přípravu. Ale i s krajem je shoda na tom, že se nebude realizovat ta fyzická příprava lokality do chvíle, než se investor vyjádří.

A nebude to potom pro investora jeden z faktorů, proč do Česka nepůjde? Když uvidí, že je vše sice papírově připravené, ale plocha není upravená fyzicky?
Investor se nerozhoduje ze dne na den, což vidíme teď. Aktuální vyjádření od CzechInvestu, který s investorem primárně jedná, je, že na tom teď trh v této oblasti není moc dobře. investor tedy nemůže ze dne na den říct: ano, teď vám potvrdíme investici za 200 miliard korun. Podle jeho vyjádření je ale pořád Česká republika a Dolní Lutyně číslem jedna, pokud by chtěl v rozhýbaném trhu opět někam investovat.

S investorem jsme se domluvili na pravidelných informačních schůzkách a předávání výstupů tak, jak jsme to dělali doteď. Když se trh rozhýbe, tak nastane to, co se děje u investorů vždy, že budou chtít potvrdit, že za tři roky mohou na daném místě vyrábět.

Není tedy ta avizovaná investice v ohrožení? Investor chtěl přeci už za tři roky vyrábět.
Předpokládá se, že se trh s bateriemi do elektroaut začne oživovat v horizontu dvou let. Investor bude muset přehodnotit své harmonogramy, stejně jako my. Ale pokud opravdu do té doby nekopneme do země a nikoho to neomezí, tak si myslím, že je je fér a pragmatický postup se na tu investici připravovat.

Kritika z hejtmanství

Jaké máte signály z Moravskoslezského kraje, kde má podle plánů gigafactory stát?
S vedením kraje i s odborníky z krajského úřadu se po celou dobu bavíme. Řešíme otázky ohledné změny zásad územního rozvoje, navazujícího rozvoje dotčených obcí nebo okolo dopadů na životní prostředí. Bavíme se taky o celém konceptu přípravy ploch v Moravskoslezském kraji.

Podle mě je naprostá shoda nad tím, že je potřeba mít ty plochy připravené a přivést tam nové investory. Moravskoslezský kraj nebo obecně ty uhelné regiony mají problém s demografií a se socioekonomickou trajektorií, která není aktuálně příznivá. To se může do budoucna ještě zhoršit, pokud ovšem nepřijdou externí podněty. A příchod nových investic je určitě jedním z nich.

My jsme se na jednání ohledně gigafactory doptávali i moravskoslezského hejtmanství a to si stěžovalo, že s nimi moc nekomunikujete. V oficiální odpovědi tiskové mluvčí stojí: „Výsledek této (ne)komunikace ze strany státu je nulový, takže se Moravskoslezský kraj rozhodl podpořit výstavbu průmyslové zóny v Dolní Lutyni za splnění čtyř konkrétních podmínek.“ K těm se dostaneme později. Jak si ale vysvětlujete, že kraj jednání popírá?
O žádných podmínkách v tuto chvíli nevíme. Náš předseda představenstva (Zbyněk Pokorný) s panem hetjmanem (Josefem Bělicou, ANO) jednal. Myslím, že panuje rámcová shoda, tedy že by měla proběhnout projektová příprava, ale do rozhodnutí investora nemá smysl tu plochu připravovat také fyzicky. A máme i společný cíl: nějaké investory tam dostat.

Co se týče té komunikace, tak kolegové z kraje jsou od začátku toho projektu na všech jednáních s obcí, se spolkem Zachovejme Poolší. Panu hejtmanovi jsme představovali výsledky studie proveditelnosti. Komunikujeme co nejvíce otevřeně a pravidelně.

A jak si tedy vysvětlujete tuto ostrou kritiku?
Nejsme vůbec příslušní se k tomu nějakým způsobem vyjadřovat.

Jedna z podmínek, kterou chce kraj investici podmínit, je to, že stát zajistí výstavbu vodní nádrže Nové Heřminovy. Dále požadují vysokorychlostní trať, obchvaty a u všeho jasně stanovené termíny a financování.
Tohle přesahuje kompetenci SIRS, musí to zřejmě řešit s vládou. SIRS není realizátorem přehrady Nové Heřminovy ani vysokorychlostní trati. S realizátory těchto projektů se ale samozřejmě koordinujeme. Kolegům ze Správy železnic například předáváme veškeré podklady, které o území zjišťujeme. I pro ně to bude do jisté míry společný podklad pro projektové práce, ať se už se to týká protipovodňového modelu, nebo biologického hodnocení.

Koordinace na projektové úrovni běží i u silniční přeložky. Proběhla aktualizace dopravního modelu a intenzit dopravy, jaké dopady by na ni mohl ten strategický podnikatelský park mít. A projektová příprava poběží s tímto aktualizovaným modelem.

Je možné, že kvůli zmiňované situaci na trhu nebude na gigafactory třeba všech 200 hektarů plochy, které prověřujete? Nebylo by pak možné jednat o přesunu investice na brownfield?
Lutyně je prověřovaná na maximální úroveň, na úroveň čtyřfázové gigafactory. Ta má jako zásadní nároky jak na energetiku, tak vodu. To jsou důvody, proč to nejde udělat všude.

Taky bychom rádi budovali někde, kde na nás nebudou hledět skrz prsty a kde bychom nečelili otázkám, proč jsme to takto vymysleli. Ale ty parametry mluví poměrně jasně a v tuto chvíli jiné na stole nemáme. Pokud dojde ke změně požadovaných parametrů nebo bude jiný projekt, určitě je možné vrátit do hry jiné lokality.

Náš model je obecně takový, že u většiny ploch nemáme dopředu investora. Snažíme se prověřovat všechny pozemky na maximální hranu únosnosti, zjistit ty limity a pak to párovat s požadavky investorů a říkat: sem se vejdeš, sem se nevejdeš. Například u lokality Lazy, kterou nově rozvíjíme se státním podnikem Diamo, se snažíme o co nejflexibilnější koncept. Pokud přijde něco menšího, co bude splňovat technické parametry z hlediska odběru elektřiny a vody, tak se tam může celý areál naplnit menšími klienty. Může tam být vedle sebe datové centrum i nějaká výroba navázaná na okolní podniky. Mělo by to ale splňovat podmínky vymezené v hospodářské strategii.

Dneska to fakt není tak, že by tady prostě stála fronta investorů, kteří by chtěli v Česku masivně investovat. Musíme udělat tu proaktivní přípravu a s tím jet do světa, protože jinak budeme ztrácet.

Přesun baterkárny

Z kraje poslední dobou zaznívají zprávy o tom, aby se projekt gigafactory přesunul na jinou karvinskou lokalitu. Konkrétně v jednom z předvolebních rozhovorů hejman Josef Bělica mluvil o lokalitě Nad Barborou, nedaleko Šikmého kostela.
Lokalita Nad Barborou má nevyhovující parametry pro tento konkrétní záměr, který řešíme v Dolní Lutyni, z hlediska maximální kapacity sítí. Navíc sledujeme v přímém přenosu další příklad NIMBY (efekt „Not In My Back Yard“, česky „ne na mém dvorku“ – pozn. red.) efektu a je otázka, jak se Panattoni s tím podaří vypořádat. Rozvoj dalších ploch určitě podporujeme, vždy je dobré nesázet jen na jednu kartu.

Chceme přesunout gigafactory na brownfield, říká kraj. Developeři o tom nic neví

Číst článek

Zeptám se tedy prostě: šlo by na území nad dolem Barbora u Kraviné přesunout gigafactory?
Gigafactory jiného typu a jiných rozměrů ano. Projekt, který má investor v Dolní Lutyni, má takové parametry, že tam zkrátka udělat nejde.

Investor tam vloni před Vánocemi byl, viděl k této ploše všechny podklady. Dokonce jsme se mu snažili upravit výrobní haly, aby se tam projekt vešel. On to ale odmítl s tím, že potřebuje svou typizovanou velikost linky. A ta se na území Nad Barborou jednoduše nevejde. Zároveň chtěli jednu výškovou úroveň, terén je tam složitý, smysl dává pouze ten systém teras, který je tam nyní navržen. A třetím důvodem je infrastruktura a kapacity. Dolní Lutyně je hned vedle elektrárny a navíc může čerpat vodu přímo z Olše.

Pokud investor nepřehodnotí projekt, je tedy podobný přesun nereálný. Pro jiného investora nebo pro jeho subdodavatele je to možné.

Ale tam se dá také předpokládat odpor. Veřejně proti umístění průmyslové zóny nedaleko Šikmého kostela protestuje například spisovatelka Karin Lednická a některé karvinské spolky.
To, co se děje okolo, jen dokládá, že v České republice je zkrátka nemožné najít u těch větších lokalit dobré místo, kde stavět. Vždycky je tam nějaké sídlo nebo historie, ale když máme tři čtvrtě republiky poddolované, tak není úplně jednoduché vymyslet lokalitu, která nebude nikomu vadit. Vždycky se najde někdo, komu to vadit bude.

A tím se vracím k NIMBY efektu. Shodneme se, že podobnou investici chceme, ale nechceme ji u sebe. To jsme poslouchali už v Plzni.

Může tyto velké projekty zastavit změna vlády po podzimních volbách?
Na potřebě toho nového řetězce, který přináší tato investice, stejně jako potřebě dalších strategických investic, vidíme shodu napříč politickým spektrem. I pro ty legislativní úpravy, které s tím souvisejí, ve Sněmovně hlasuje celé politické spektrum.

Hodnotový řetězec výroby baterií je něco, co bychom si při probíhající transformaci automobilového průmyslu měli přát, mít ho u nás je velmi strategické.

Příliv investic u nás dlouhodobě klesá a založení naší společnosti je právě reakcí na tuto situaci a není to záležitost jedné nebo druhé vlády. Koncept SIRSu je to, že nebudeme pořád dohánět rozjetý vlak. Když za pět let přijde investor a řekne: „Chci za tři roky vyrábět,“ tak v Polsku mu nabídnout 400 lokalit. My mu budeme schopni nabídnout jednu nebo dvě. V tomto směru proto připravujeme i další lokality v rámci celé ČR, nejenom v Dolní Lutyni.

Klára Filipová, Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít