Stavba gigafactory v Dolní Lutyni je možná, potvrzují další studie. Budou potřeba kompenzace
Ještě koncem února vedení Moravskoslezského kraje vysílalo signály, že gigafactory nemusí stát v Dolní Lutyni. Jak informoval server iROZHLAS.cz, kraj chce záměr přesunout na brownfield Nad Barborou u Šikmého kostela. Státní developer SIRS ale podobná jednání popřel. Ve čtvrtek představil nové studie proveditelnosti, podle kterých je umístění obrovské továrny mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi možné.
„Projekt Strategického podnikatelského parku zóny Dolní Lutyně je reálný a proveditelný za následujících klíčových podmínek,“ stojí v úvodu analýzy. Technická studie proveditelnosti zahrnuje analýzy dopravní a technické infrastruktury, dopadů stavby na životní prostředí a celkových nákladů. „S krajem je shoda, že se zatím nebude kopat do země a počkáme, až se investor definitivně vyjádří,“ dodává k tomu ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) David Petr.
Státní developer: Vždycky se najde někdo, komu to vadí. Lutyňskou gigafactory přesunout nemůžeme
Číst článek
Aby ale vůbec bylo možné o stavbě gigafactory u polských hranic přemýšlet, musí Moravskoslezský kraj změnit své Zásady územního rozvoje (ZÚR).
„Krajský úřad předpokládá, že obdrží zpracovaný návrh změny číslo deset, kterou by začal projednávat zhruba v průběhu srpna. Přesnější termín vydání změny není možné stanovit, prozatímní odhady hovoří o roce 2026, avšak je potřeba mít na paměti velké množství neznámých,“ vysvětlila mluvčí hejtmanství Miroslava Chlebounová s odkazem na výsledky posouzení vlivů projektu na životní prostředí, ale třeba i na uplatňování připomínek a stanovisek. „Ty by mohly celý proces zkomplikovat,“ podotýká.
Až následně bude muset upravit svůj územní plán i samotná Dolní Lutyně. A to proti své vůli, protože se v loňském referendu vyslovila proti stavbě továrny.
Doprava a hluk?
Z dokumentů, které server iROZHLAS.cz s předstihem získal a prostudoval, vyplývá, že investor plánuje výstavbu gigafactory rozdělit do dvou etap. Každou z nich dělí ještě do dvou dalších fází. Součástí každé fáze je pak výstavba jedné z celkových čtyř plánovaných výrobních linek.
Výstavba celkem 200 hektarové továrny se ale neobejde podle studií bez podmínek. Jednou z nich je řešení dopravy tak, aby stavba a provoz továrny nezatížil zastavěné oblasti. Podle studie se počítá s dočasným napojením pozemků na dálnici D1, které bude klíčové zejména pro první etapu výstavby továrny. A má sloužit do doby, než bude zprovozněna přeložka silnice I/67, která má dopravu mimo zastavěná území odvádět sama.
Právě zdržení ve výstavbě této klíčové komunikace hodnotí studie jako jedno z největších rizik. Bez přeložky totiž nebude možné pokračovat v dostavbě dalších dvou výrobních linek.
Stejně tak studie varuje před navýšením intenzity dopravy v okolí průmyslového areálu. U obce Věřňovice, u které má továrna stát, už totiž hygienici aktuálně měří hraniční hlukové limity.
Zamrzlý trh
Ačkoliv se trh s elektromobily nerozvíjí směrem, kterým se předpokládalo, stále pokračují přípravy pozemků v Dolní Lutyni pro gigafactory, která má vyrábět baterie do elektromobilů. „Předpokládá se, že se trh s bateriemi do elektroaut začne oživovat v horizontu dvou let. A když se trh rozhýbe, tak nastane to, co vždy u investorů - teď se trh rozhýbal, tak mi potvrďte, že za tři roky budu moct vyrábět,“ řekl v rozhovoru pro iRozhlas ředitel SIRS David Petr.
Studie také řešila napojení areálu na železnici. K tomu má dojít u stanice Dětmarovice železniční vlečkou nejdříve v roce 2032. A bude ji tak možné podle studie využívat až ve druhé etapě výstavby továrny.
Výrazný zásah do krajiny
Baterkárna má podle studie stát na 418 pozemcích, které drží 158 vlastníků. Polovina z nich jsou veřejné subjekty. Jak iROZHLAS.cz informoval, největším soukromým vlastníkem pozemků pod plánovanou gigafactory je zemědělec Miroslav Slowaczek. Ten drží téměř třetinu celé plochy. O jednáních se státem o možném odkupu a jeho podmínkách se ale bavit nechtěl. Žádost o rozhovor serveru iROZHLAS.cz vloni odmítl.
Velkým otazníkem na pozemcích u Dolní Lutyně také bylo, zda bude možné vůbec vytvořit taková opatření, která je ochrání před povodní, podobné té z loňského září. A jak bude výstavbu i fungování továrny komplikovat velké množství spodní vody. Studie ale odkazuje na dříve provedená šetření, podle kterých je výstavba továrny na pozemcích u polských hranic možná. A navržená protipovodňová opatření jsou dostatečná na dvousetletou vodu.
„Matematickým modelováním průběhu povodňových průtoků Olše a Lutyňky prokazuje, že výstavbou areálu zóny Dolní Lutyně dojde pouze k marginálnímu ovlivnění výšek povodňových hladin, a to zcela mimo zastavěná území,“ popisuje. Zároveň podle znalců dojde k minimálnímu ovlivnění řeky Olše jako takové.
Stav pozemků, na kterých má stát gigafactory, při zářijových povodních
Dalším velkým otazníkem byly dopady průmyslové zóny na životní prostředí. Studie při tom z velké části vychází z dalších analýz, které zkoumaly nejen dopady parku na blízkou evropsky významnou lokalitu a okolní krajinu, ale i to, zda je možné vůbec v oblasti vybudovat dostatečná kompenzační opatření.
Chráněná území u Dolní Lutyně
- Natura 2000 je soustava chráněných území, které společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Záměrem je chránit biologickou rozmanitost a jednotlivá území podle přesně stanovených kritérií. „Monitoring oblastí probíhal od roku 2000, kdy se scházeli odborníci a vytipovávali jednotlivé lokality,” říká Lukáš Choleva z Ostravské univerzity. K ochraně těchto území se Česká republika zavázala při vstupu do Evropské unie.
- Natura 2000 je tvořená dvěma typy území – ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Oba typy se nachází u Dolní Lutyně.
„Projekt nebude mít významný negativní dopad na celistvost ani na chráněné předměty soustavy Natura 2000,“ konstatuje studie s tím, že dopad by měl být minimální i na živočichy a rostliny, které v chráněném území žijí. A to navzdory skutečnosti, že továrna bude stát v jeho těsném sousedství.
Co naopak bude ovlivněno výrazně, je podle studie krajinný ráz a obecně dopady na rozsáhlé pozemky, kde má továrna stát. „Vliv (…) bude zcela stírající, což je zřejmý průvodní jev velkého průmyslového areálu v nezastavěném území,“ připouští znalci a doplňují, že na území způsobené škody budou snesitelné, pakliže budou patřičně kompenzovány.
„Celkově návrh řeší vytvoření nového přírodního prostředí adekvátně nahrazující stávající prostředí a s ohledem na stejnou skladbu biotopů – louky, lesy, vodní plochy,“ píše se ve studii. Součástí kompenzací má být zejména nahrazení melioračních kanálů, které bude nutné v rámci výstavby zrušit. A také nahrazení vykácených dřevin.
Těch by mělo padnout 22 hektarů. Kompenzovat by to měla podle plánu výsadba lesních porostů v okolí továrny o velikosti 24 hektarů. Než ale začne nová výsadba plnit funkci, jakou plnila výsadba původní, potrvá to desítky let.
Studie také upozorňují, že areál by měl vydávat co možná nejméně světla tak, aby neohrožoval na světlo citlivé druhy. I proto se má osvětlení věnovat celá zvláštní část projektu, která se má zaměřit třeba i na technologické a barevné řešení továrních budov, kvůli ochraně ptáků z nedaleké ptačí oblasti.
