Část armádní obrněné techniky není provozuschopná, přestože na ni jdou miliardy, zjistil kontrolní úřad
Ministerstvo obrany investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky. V pondělí to sdělila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Gabrielová.
„Při nákupech obrněné techniky se ministerstvo obrany nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011,“ uvedli kontroloři na svém webu.
Dvojnásobná cena modernizace tanků a vrtulníků jde za Říhou, tvrdí resort. Exnáměstek to odmítá
Číst článek
Podle nich to, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů, a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.
Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. V kontrolovaných letech 2016 až 2018 bylo provozuschopných méně než 43 procent tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti, podotkli kontroloři.
Zjistili také, že ministerstvo vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy. Vozidlo nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.
Ministerstvo obrany pozastavilo zakázky na modernizaci tanků a vrtulníků. Výrazně se lišily ceny
Číst článek
Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. To, že jsou smluvní ceny odpovídající, dokládalo znaleckými posudky.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 procent oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na dvě miliardy korun. U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry zvýšilo ministerstvo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 procent oproti předchozí rámcové smlouvě.
Úspory by podle kontrolorů přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda, většinu servisních služeb totiž zajišťují externí dodavatelé. Kontrolní úřad ale připouští, že armáda na to nemá dostatek kapacit.
Dohánění deficitu
V letech 2016-2018 dohánělo ministerstvo obrany při opravách armádní techniky deficit z předchozích let, reagoval na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Resort uvedl, že technika není v mnoha případech schopná provozu, protože kvůli svému stáří překročila technickou životnost.
Zakázku na nákup vojenských radarů, která stála místo náměstka Říhu, prověřuje vojenská policie
Číst článek
„V této oblasti byl navyšováním financí v letech 2016-18 doháněn deficit z předchozích let, kdy vinou škrtů v rozpočtu nebyly na opravy a údržbu vyčleněny odpovídající prostředky,“ uvedlo ministerstvo.
Díky zvýšeným investicím do servisu a údržby procento neprovozuschopné techniky postupně klesá. U modernizovaných tanků jsou problémy podle resortu způsobeny jejich „jedinečným a málopočetným provedením“, kvůli čemuž je komplikované shánět náhradní díly a opravy provádět. Totéž se týká i obrněných transportérů Pandur.
Resort odmítl, že by neměl při plánování výdajů v koncepčních dokumentech jednoznačně definované potřeby armády. „Modernizační projekty realizované v současné době jsou v souladu s dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 a aktuální koncepcí výstavby armády 2030,“ uvedl. Nesouhlasí ani s tím, že se nezabýval náklady na celý životní cyklus techniky. Tato analýza je podle ministerstva obrany důležitou součástí strategických modernizačních dokumentů.
Armáda podle resortu také zvyšuje u některých typů techniky, například u pandurů, svou vlastní schopnost oprav. „Je kladen důraz na preventivní a nápravnou údržbu, která je zajištěna osádkami, na které navazuje systém vojskových opravců. Zvyšování opravárenských schopností je ovlivněno vyčleněnými finančními, materiálními a lidskými zdroji,“ uvedl resort. V jiných případech resort v maximální míře využívá při zajištění oprav a údržby státní podniky a další domácí dodavatele.
Pokračování v modernizaci
Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
„Obrněná vozidla jsou velmi specifickou vojenskou technikou, kde je velmi omezený okruh možných dodavatelů servisních služeb. Dodavatelé navíc ve většině případů musí disponovat bezpečnostní prověrkou a příslušnými certifikáty či oprávněními především od výrobce techniky,“ vysvětlilo svůj postup resort obrany.
Za den o polovinu víc. Poslanci podpořili rušičky za 960 milionů, obrana je koupila za 1,45 miliardy
Číst článek
Podle kontrolorů také ministerstvo vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy.
„Cílem úprav na obrněném vozidle Iveco bylo zajištění schopnosti nepřetržité průzkumné činnosti pomocí sofistikovaných elektronických detekčních systémů. Jednalo se o změnu původně požadovaných bojových schopností. Demontáž zbraňové stanice tedy byla nutná pro splnění nových vlastností při zachování parametrů mobility, bezpečnosti a možností nasazení,“ uvedl resort.
Ke zjištěným nedostatkům ministerstvo připravuje či přijalo opatření, o kterých bude informovat vládu. „Aby se situace v této oblasti zlepšila, musíme pokračovat v modernizaci naší armády,“ uvedl v pondělním vyjádření ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Za zásadní označilo ministerstvo skutečnost, že úřa nezjistil při kontrolní akci žádné porušení právních norem s trestní odpovědností nebo porušení rozpočtové kázně.
