Česko zaostalo v rozvoji větrných elektráren, tvrdí Síkela. Podíl na výrobě energie chce ztrojnásobit
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v České republice tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl v sobotu Síkela na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku. Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.
Malé množství větrných elektráren v Česku má podle ministra mnoho důvodů. „Jsou to předsudky, některým lidem se to nelíbí, bojí se hluku a dalšího. Ale ty zkušenosti z jiných zemí ukazují, že větrná energie, která je čistá a velmi šetrná k životnímu prostředí, má velký potenciál,“ uvedl ministr.
Výroba dílů pro větrníky podle něj může být přínosná pro rozvoj domácí ekonomiky. „Ocel se vyrábí v Třinci, stojany v Chrudimi, ložiska v Zámrsku u Pardubic a SKF v Chodově u Sokolova vyrábí mazací komponenty,“ vyjmenovává Síkela.
Věří, že díky připravovaným úpravám v legislativě dá Česku rozvoji větrné energetiky nový impulz. Stát zjednoduší proces povolování pro výstavbu větrníků, jejichž výstavba dnes podle Komory OZE trvá od záměru po začátek výroby v průměru skoro deset let.
Bursík: Že u nás nefouká, je mýtus a brzdí rozvoj větrné energetiky. Ta se přitom doplňuje se soláry
Číst článek
„Cílem je, aby proces trval dva roky a v některých případech, kde to půjde, i jeden rok,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Povolování v minulých desetiletích podle něj nejvíc brzdila chybějící podpora vlády, což se teď změnilo. Dále to byla duplicita v povolovacím procesu, která se nyní odstraňuje.
„Tedy abyste nedokládal podklady a studie v různých fázích opakovaně a pak samozřejmě zkrácení lhůt celého povolovacího procesu,“ popsal Chalupa.
Lex OZE 2
V Česku je dnes přibližně 200 větrníků, dohromady 340 MW instalovaného výkonu, rozestavěné jsou jich jednotky. Rakousko má výkon 3500 MW.
Lidé rozhodovali ve 13 referendech. Odmítli větrné elektrárny i výstavbu domů v Prokopském údolí
Číst článek
Síkela dále uvedl, že ve středu předloží vládě takzvaný Lex OZE 2, tedy stanovení principů komunitní energetiky.
„Vytváření energetických společenství, možnosti sdílení v rámci jednoho takzvaného aktivního klienta, dá občanům, obcím a firmám možnost samovýroby elektřiny, například formou větrné energie s možností sdílení, kdy dojde k významným úsporám nákladů pro všechny účastníky energetické komunity,“ vysvětlil ministr.
Věří, že komunitní energetika bude dalším impulzem k rozvoji větrných zdrojů. „A já pro to ze své pozice udělám vše, co budu moci,“ dodal. Stát k tomu má k dispozici mnohamiliardové dotační programy.
Větrné desatero
Chalupa uvedl, že Komora OZE připravila zejména pro obce větrné desatero, aby věděly, jak přistupovat k nabídkám investorů zdrojů, jak se s nimi domluvit na spolupráci na více než 20 let.
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky Radka Vladyková tuto příručku přivítala.
Dotace na obnovitelné zdroje? ‚Cílem je snížit jejich objem minimálně o 14 miliard,‘ říká Stanjura
Číst článek
„Obnovitelné zdroje elektřiny budeme potřebovat. Důležité je mít dobrého partnera. Obce oslovují různé právní kanceláře a obchodníci, kteří slibují nemožné. Příručka by měla tyto spekulanty eliminovat,“ řekla.
Stát chce podle ministra usnadnit povolovací procesy také definicí takzvané. go-to zón, kde budou dané větrné podmínky a vyloučí se zvláště chráněná území, letiště nebo vojenské prostory.
„Podklad od ministerstva životního prostředí už je téměř hotový a teď jde o to, jak rychle se nám ho podaří připomínkovat a schválit,“ řekl Síkela.
