Čeští pěstitelé léčebného konopí vyrobí tuny ročně, drtivá většina jde do zahraničí
Češti pěstitelé léčebného konopí vyrobili vloni 4 660,257 kilogramů konopné sušiny. Na tuzemský trh se ale dostává jen velmi malá část, lékárny vloni vydaly pacientům pouhých 263 kilogramů. Produkce prudce roste v posledních třech letech díky novele zákona o návykových látkách a zrušení veřejných zakázek pro dodávky na český trh. Od té doby může každý producent s licencí vypěstovat kolik léčebného konopí chce.
Podle Asociace pěstitelů léčebného konopí trh poroste dál, ovšem čeští pacienti z toho získají zatím jen zlomek. Největším českým producentem je společnost Lagom Pharmatech, která 95 procent vyrobeného konopí prodává do Německa.
Průmyslový areál v Oseku u Rokycan vypadá naprosto nenápadně, vůbec není poznat, že by se tu mohla nacházet farmaceutická výroba. Spíš nějaká montovna strojů. Ovšem kolem jedné haly, kterou vlastní Lagom Pharmatech, se šíří nezaměnitelný a silný pach konopí.
Zlomek zůstává v Česku
Z nádvoří do objektu je to jako krok do jiného světa. Otevírá se několik dveří na čipové karty a místo dělníků v montérkách se objevují lidé s rouškami na ústech, s pokrývkami hlavy a s návleky na botách. Každý má rukavice a hygienický overal podle barvy pracoviště.
Senát schválil trestní reformu. Dovolí pěstování a držení marihuany, její legalizace se tak přiblížila
Číst článek
V šatně si oblékáme zelené overaly a obchodní ředitelka Věra Burianová kráčí směrem k šesti kójím, do kterých není vidět. „Ročně produkujeme zhruba čtyři tuny sušiny, na český trh přes distributora dodáváme něco přes dvě stě kilogramů ročně. Většinu vyvážíme do Německa a okrajově třeba do Austrálie,“ říká.
Na dveřích jsou napsané technologické pokyny, a kartou je otevírá pěstitel Jiří Svoboda v zeleném. Pach konopí je přímo hmatatelný a vcházíme do silně osvětlené pěstírny.
„V kójích postupně sklízíme každých čtrnáct dní jinou odrůdu. Z jedné kóje dostaneme 100 až 150 kilo suchého květu. Svítíme uměle, zavlažujeme, hnojíme. Aby rostlina nerostla jen do výšky, zaštipujeme ji. Jinak by z ní byl vánoční stromeček,“ usmívá se spokojeně mladý pěstitel.
„Ve vegetativní fázi svítíme osmnáct hodin a šest hodin mají tmu. Ve fázi květu se režim přepíná na dvanáct hodin světla a dvanáct hodin tmy. Celý cyklus od přepnutí do květu po sklizeň trvá přibližně devět týdnů,“ říká mladá světlovlasá žena Marcela Orcigrová v zeleném overalu.
‚Jedna z karet, které lékař drží v ruce.‘ Proti chronické bolesti mohou lidé od dubna používat léčebné konopí
Číst článek
Dříve pracovala v mateřské školce a tady se po proškolení zahraničními experty stala pěstitelkou. „Tohle je úplně jiná práce, a krásná. Našla jsem se v tom. Baví mě sledovat vývoj kytky od sazeničky až po sklizeň.“
Velká operace
V kójích se řídí teplota, vlhkost a cirkulace vzduchu. Přídavné větráky pomáhají bránit vzniku plísní a zároveň udržují rovnoměrné podmínky mezi rostlinami.
Pěstitelé každý den analyzují vodu, která proteče substrátem, a podle její elektrické vodivosti upravují dávkování živin. Kromě světla se rostlinám přidává i oxid uhličitý, který zvyšuje metabolismus.
Mladému mozku škodí, ale nikoho nezabila. Legalizace marihuany omezí náhražky, míní lékárník
Číst článek
Sklizeň probíhá ručně, sušení květů pak na nerezových roštech při sledované vlhkosti, která musí klesnout ideálně na deset procent. „Sazenice nakupujeme z Rakouska,“ dodává Marcela Orcigrová.
V Lagomu pracuje 65 zaměstnanců, většina sedí ve skupinách v bílých overalech v místnostech, kde stříhají palice konopí, aby odstranili veškeré listy z květů. Nůžkami stříhají celý den jednu palici za druhou. „Většinou jsou to místní lidé, nebo z okolí,“ vysvětluje obchodní ředitelka.
Celý provoz je rozdělený na pěstírnu, a technologickou část, kterou zabírá vzduchotechnika, nádrže na vodu, a elektrorozvody. Spotřeba energie je tu enormní.
„Jeden gram prodáváme zhruba za dvě až tři eura podle toho, co zákazníci vyžadují. Zatím vyrábíme jenom sušinu. Máme ale další plány,“ říká bez dalších detailů Burianová. Cena v lékárnách se pohybuje kolem 200 korun za gram.
Regulace, neregulace
Výrobu i nakládání s konopím dozoruje Státní ústav pro kontrolu léčiv, který také uděluje licence na pěstování. Jeho ředitel Tomáš Boráň vysvětluje roli úřadu:
„Držitelů licence k pěstování konopí pro léčebné použití je aktuálně deset. Množství vypěstovaného meziproduktu není omezeno. My jako Státní ústav pro kontrolu léčiv udělujeme licence, registrujeme a kontrolujeme, ale trh nijak nelimitujeme.“
Zákon stanovuje limity účinných látek, maximálně 25 procent THC a 23 procent CBD, jak pro květy, tak pro extrakty. Kdo a kolik vyrobí, ale záleží jen na kapacitě a obchodních plánech firem.
OSN dala HHC na seznam zakázaných drog. ‚Rozhodnutí komise nemusíme přijmout,‘ říká expert
Číst článek
Podle předsedy Asociace pěstitelů léčebného konopí Tomáše Kubálka ale regulace existuje:
„Novela zákona platná od 1. ledna 2022 zrušila veřejné zakázky, v rámci kterých se dodávalo léčebné konopí na český trh. Od té chvíle může pěstovat kdokoliv, kdo splní legislativní nebo zákonné požadavky. A tam patří licence na distribuci léčivých přípravků, licence na správnou pěstitelskou praxi a licence pro nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Tu vydává Ministerstvo zdravotnictví.“
Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv vydali v roce 2024 čeští lékárníci 263 kilogramů léčebného konopí. V Česku je konopí na předpis a hradí ho pojišťovna na rozdíl třeba od Německa, kde si ho v lékárnách kupují samoplátci.
I to je podle člena předsednictva České lékárnické komory Stanislava Havlíčka jeden z důvodů, proč tamní spotřeba dosahuje jiných čísel.
„Rakousko a Německo vydávají násobně víc konopí zejména proto, že tam došlo k určité dekriminalizaci a rozvolnění používání a mezi pacienty a rekreačními uživateli není velký rozdíl. Vzhledem k tomu, že i rekreační uživatelé si konopí pořizují v lékárnách za svoje peníze, tak se obrat meziročně výrazně navýšil. V Německu je to oproti Česku třicet čtyři krát víc,“ popisuje.
Za první čtvrtletí roku 2025 bylo podle Tomáše Kubálka z asociace vydáno v Česku zhruba osmdesát kilogramů konopí. „To by odpovídalo loňskému objemu, ale věřím, že se to zvedne. Od dubna totiž platí novela vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která umožňuje výdej až na tři měsíce dopředu a předepisování i praktickými lékaři,“ říká.
Desítka pěstitelů
Nadšení Kubálka ale chladí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle něj pacientů pro indikaci konopí není zase tolik.
„Je to sešněrované administrativně, praktici se musejí registrovat ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a přitom fentanyl, který je mnohem nebezpečnější než THC, předepisujeme běžně bez podobných komplikací přes deset let. Byla obava, že se bude zneužívat jako droga. To vedlo ke zbytečně přísné regulaci, která celý trh brzdí,“ míní.
Podle Šonky navíc konopí není první volba při léčbě chronické bolesti: „Máme škálu léků, od těch nejslabších po nejsilnější. Konopí je někde nahoře, ale není nejsilnější. Než se k němu dojde, používají se jiné léky.“
Léčebné konopí pěstuje v Česku deset subjektů, mezi nimi třeba nemocnice u Svaté Anny v Brně nebo firmy Motagon, Neuraxpharm nebo EcoGrow. Některé z nich paradoxně konopí pro české pacienty dováží ze zahraničí. Jsou to ale vzhledem k české spotřebě minimální množství. Celkový objem výroby a dovozu do Česka ale není možné zjistit. Firmy si to dělají po svém.
Předseda Asociace pěstitelů léčebného konopí Tomáš Kubálek považuje současné trendy za pozitivní, ovšem nikoliv na domácí půdě. „Ambice firem nejsou v dodávkách pro české pacienty. Cílí na export, hlavně do Německa. Tam se vydalo v lékárnách vloni 71 tun, což je i při přepočtu na počet obyvatel třiceti šesti násobek českého objemu,“ uzavírá Kubálek.
Pěstování a prodej konopí bez licence zůstává trestné. Senát ve čtvrtek schválil novelu, která umožňuje dospělým osobám starším 21 let legálně držet až 100 gramů sušeného konopí doma a až 25 gramů na veřejnosti a pěstovat nanejvýš tři konopné rostliny. Pěstování čtyř až pěti rostlin by mělo být přestupkem, pěstování více rostlin trestným činem.