Jak připravit občany na obranu Česka? Ministerstvo se chce zaměřit na školy i budoucí učitele
Přednášky vojáků na školách a možnost vyzkoušet si jejich výstroj nebo si prohlédnout armádní techniku. Tak posledních 25 let většinou vypadala takzvaná příprava občanů k obraně státu, kterou má ze zákona na starost ministerstvo obrany. Resort teď po pěti letech nachystal novou koncepci přípravy Čechů na obranu. Plánuje díky ní dostat důležité informace o armádě k co nejvíce lidem.
„Mohli jsme si vyzkoušet uniformu vojáků, což bylo velmi zajímavé. Měl jsem na sobě i tu pilotskou. A zaujala mě i masáž srdce, je to velice těžké, náročné,“ hodnotil před časem pro Radiožurnál jeden ze žáků základní školy v Čechticích na Benešovsku návštěvu vojáků.
Česko sice má už 20 let profesionální armádu, jenže v případě krize by se nějakým způsobem do obrany země museli zapojit všichni. Ministerstvo obrany tak teď po pěti letech přepracovává koncepci přípravy občanů k obraně státu.
„Nechceme, aby se něco stalo, nechceme, aby došlo k válce, nechceme, aby na nás někdo zaútočil, ale právě proto musíme dělat všechno pro to, aby to vypadalo, že kdyby k tomu došlo, tak jsme na to dobře připraveni a dokážeme se ubránit,“ vysvětlil Radiožurnálu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš z ministerstva obrany, který má novou koncepci na starost.
Obranná témata ve škole
Přednášky vojáků zůstanou, doplnit je ale mají další věci tak, aby se informace dostaly nejen ke školním dětem. Nová koncepce má podle Jireše čtyři pilíře: spolupráce s neziskovými organizacemi, plánování obrany státu, strategická komunikace a především vzdělávání.
Branná povinnost v České republice
Branná povinnost platí pro všechny české občany, muže i ženy, mezi 18 a 60 lety. Zatímco v míru je možné tuto povinnost převzít dobrovolně, v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu může armáda lidi povolat k odvodu. O tom, které skupiny občanů se mají podrobit odvodnímu řízení, rozhoduje vláda.
Dobrovolné převzetí může mít několik podob: člověk se může stát vojákem z povolání, může vstoupit do aktivních záloh, absolvovat jednorázové dobrovolné vojenské cvičení nebo se právě nechat předurčit pro doplnění ozbrojených sil.
Větší místo by měla mít témata související s armádou a obranou v rámcových vzdělávacích programech, které teď přepracovává ministerstvo školství. Studenti a žáci se mají dozvědět třeba to, že v Česku existuje branná povinnost pro všechny muže i ženy ve věku 18 až 60 let.
„Bude žádoucí, aby se studenti a žáci dozvěděli nějaké informace, které se budou týkat toho, že vůbec existuje nějaká armáda, k čemu je, že všechny státy mají armádu, že je to pojistka, která nás má chránit proti zlým lidem z cizích zemí, kteří by nám chtěli ublížit,“ vysvětluje Jireš s tím, že nepůjde o brannou výchovu, jak si ji pamatují starší ročníky.
Na některých školách by ale speciální předmět přece jen vzniknout mohl, doplňuje Emanuel Vittek z odboru komunikace ministerstva školství:
„Bude v kompetenci jednotlivých škol, zda budou chtít zavést něco jako předmět branná výchova, nebo zda výstupy tohoto tematického okruhu zařadí do jiných předmětů, například výchovy k občanství, tělesné výchovy, výchovy ke zdraví a dalších, případně zda budou žákům zprostředkovány jinak, třeba jako kurzy nebo projekty.“
Co a kdy se děti dozvědí, bude na školách, resort obrany jim k tomu poskytne materiály a plánuje se také zaměřit na budoucí učitele. Už na pedagogických fakultách by se měli dozvědět, jak o ozbrojených silách a krizových situacích učit. Ministerstvo o tom jedná s několika univerzitami.
2:05
Ve virtuálním náborovém středisku české armády se za první rok registrovalo 16 tisíc lidí
Číst článek
Nová koncepce přípravy k obraně počítá také s větším zapojením neziskových organizací. Aktuálně má ministerstvo obrany memorandum o spolupráci třeba se Sokolem, Orlem nebo s Ligovou fotbalovou asociací.
„Třeba s Českým svazem orientačních sportů jsme uzavřeli memorandum o spolupráci, které umožnuje, aby svoje sportovní akce pořádali ve vojenských výcvikových prostorech. S jinými organizace jsme domluvení na tom, že se vojáci v adekvátní míře a podobě budou účastnit jejich akcí,“ nastiňuje Jireš, jak to funguje v praxi.
V míru je příprava na obranu dobrovolná, kdežto v krizi je podle zákona povinná. I to je podle Jireše oblast, kterou je potřeba dořešit. „Nikde v legislativě není napsáno, co to přesně znamená a jak to má vypadat. A v posledních 20 letech po roce 1999, kdy tato legislativa byla přijatá, tak to nikdo neřešil,“ upozorňuje.
Nová koncepce teď čeká na projednání v Bezpečnostní radě státu a potom na vládě.
