Důvodů pro prodloužení lhůty je hned několik. Jedním z nich je fakt, že žen, které o kompenzaci zažádaly, bylo namísto předpokládaných asi 400 nakonec víc než 2000.
Oběti nezákonných sterilizací už nemohou žádat o odškodnění. Začátkem roku vypršela tříletá zákonná lhůta. Ve Sněmovně teď leží dva návrhy na to, aby oběti mohly o odškodnění žádat další dva roky.
Po více než 20 letech debat se stát konečně rozhodl postavit k jedné z největších lidskoprávních ostud, které si s sebou, coby majoritní společnost, neseme.
„Otázkou je, proč ministerstvo vyvíjí takové úsilí, aby bylo odškodněno co nejméně žen. Je lepší jedno nespravedlivé odškodnění než mnoho neodškodněných z důvodu přílišné přísnosti,“ říká advokátka.
Ministerstvo zdravotnictví nově musí samo ověřovat, zda žadatelka o odškodnění byla v minulosti obětí protiprávní sterilizace. Uvedl to Nejvyšší správní soud. Obětí se přihlásily stovky.
Na začátku května vydal Ústavní soud přelomový rozsudek, ve kterém nařídil zrušit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví. Vládní koalice se ale na řešení ještě neshodla.
Ústavní soud se věcí zabýval v souvislosti s případem trans muže, který se narodil jako žena. Matrika zamítla jeho žádost na úřední změnu pohlaví, protože nepodstoupil chirurgický zákrok.
Novela zákona, který podmiňuje změnu pohlaví kastrací, uvázla na mrtvém bodě. Nadějí pro trans osoby je květnové jednání Ústavního soudu, který rozhodne, zda kastrace nesmazat ze zákoníku.
„Za prevenci těhotenství jsou v drtivé většině zodpovědné mladé ženy,“ uvedla vědkyně. Ženy, jež mohou otěhotnět, podle ní „neúměrně pociťují zdravotní, sociální a ekonomické důsledky zákazu potratů“.
Ve věku necelých 60 let zemřela Vlasta Holubová, bojovnice za spravedlnost pro oběti nedobrovolné sterilizace. Sama se však odškodnění ve výši 300 tisíc korun nedočkala.
Gorolová už po několik dlouhých let patří k nejvýraznějším a nejznámějším bojovnicím za odškodnění sterilizací a na vyznamenání ji navrhla pirátská poslankyně Klára Kocmanová.
Server iROZHLAS.cz v únoru popsal případy dvou nedobrovolně sterilizovaných žen, které uspěly u Městského soudu v Praze poté, co jim ministerstvo zamítlo jejich žádost kvůli chybějící dokumentaci.
Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová přijela do Prahy jednat nejen o odškodnění obětí nedobrovolné sterilizace, ale také o inkluzi.
O tom, že žatecké nemocnici dala souhlas s procedurou, kvůli které už nikdy nebude moct mít děti, se dozvěděla až od své maminky, která ji v porodnici druhý den po porodu navštívila.
Paní Soňa Karolová je jednou ze 116 žadatelek, kterým ministerstvo zdravotnictví odškodnění za nedobrovolnou sterilizaci odmítlo. Podle právníků jde o systémové selhání.
Dvě ženy, dva příběhy o tom, jak čínský režim operuje v táborech pro Ujgury. Gülbahar Haitiwajiová a Kalbinur Sidiková vyprávěly svá svědectví pro Český rozhlas.
300 tisíc korun - odškodnění za protiprávní sterilizace. Jenže ne pro všechny. Dosáhnou na něj jen ženy s lékařskou dokumentací o zákrocích. V čem je problém?
Pouze 35 romských žen uspělo s žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Podle neziskových organizací je ministerstvo zdravotnictví ve schvalování žádostí příliš přísné.
Hroši jsou v Kolumbii nepůvodním druhem. V oblasti řeky Magdalena jich žije asi 80, bez zásahu by se v příštích dvaceti letech jejich počet zvýšil až na 1500, odhadují odborníci.
Část obětí nedobrovolných sterilizací nebude mít nárok na odškodnění, které v létě odsouhlasil český parlament. Jaké možnosti nápravy teď tyto ženy mají? A proč debata o odškodnění trvala tolik let?