Novela lustračního zákona je snahou o diskvalifikaci Andreje Babiše, říká poslanec Vondráček
Vláda na konci října schválila novelu lustračního zákona, podle které by premiér, ministři a jejich náměstci měli znovu povinnost prokázat se čistým lustračním osvědčením. Normu kabinet poslal do sněmovny i přes kritiku legislativní rady vlády.
V rámci kritiky se objevují otázky jako: stále nejsme vyrovnáni s komunistickým dědictvím? Je 33 let po sametové revoluci potřeba zpřísňovat lustrační zákon? Povede to k transparentnějšímu fungování politiky, nebo jde o zbytečnou normu, která je na hraně ústavnosti?
Poslechněte si celé Pro a proti. Debatují předseda sněmovního ústavě-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO a předseda bezpečnostního výboru a zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček z ODS
„Je to návrat k něčemu, co existovalo před rokem 2014. Je to v podstatě narovnání stavu, který byl účelově při vytváření koalice ČSSD a ANO, na základě tlaku prezidenta republiky Zemana, změněn. Čili pro mě je to návrat zpátky. O nic jiného nejde,“ míní Pavel Žáček (ODS), předseda bezpečnostního výboru, zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
„Lustrační zákon je dnes symbolickou normou. Určitě má z dnešního pohledu vývoje právního státu od roku 1991 řadu vad, které asi nelze zhojit. Nicméně ta symbolika, která má velmi výraznou politickou rovinu zvláště v dnešní době, je velmi silná.“
„Kdyby lustrační zákon zmizel úplně, velmi bychom se divili, kolik bývalých představitelů režimu by chtělo revanš a zpátky své funkce.“
Pavel Žáček
Radek Vondráček (ANO), předseda sněmovního ústavně právního výboru, se prý k problematice staví spíše právně, věcně a společensky. „Máme rok 2022, nemáme rok 1991 ani 2014. Jakýkoli návrat k nějaké právní úpravě, která už neplatí řadu let, má svá právní úskalí. Těžko se hledají nějaké legitimní důvody.“
„Jde o plynutí času a o to, že se společnost vyvíjí… V okamžiku, kdy jsme 30 let po revoluci, tak už to téma opravdu není aktuální a vyvolává to dojem, a nejenom u mě, že je to prostě projev nějakého konkurenčního boje mezi námi volenými zástupci na centrální úrovni. A je to opravdu snaha o diskvalifikaci Andreje Babiše (ANO). O nic jiného nejde.“
„Otázka zní, jestli je naše společnost, naše demokracie ještě ohrožena nějakými oponenty minulého režimu.“
Radek Vondráček
„Myslím že, kdyby lustrační zákon zmizel úplně, velmi bychom se divili, kolik bývalých představitelů režimu vyjmenovaných v zákoně – od komunistů přes lidové milice k StB až po agenty – by chtělo revanš a zpátky své funkce. Myslím si, že v tomto smyslu je obrana funkce postkomunistického, demokratického a právního režimu ve smyslu toho, jak se k tomu vyjádřil Ústavní soud před lety, stále ještě zcela na místě,“ argumentuje Žáček.
„Otázka zní, jestli je naše společnost, naše demokracie ještě ohrožena nějakými oponenty minulého režimu… Toto téma bude hodně používáno v této volební kampani. A je otázka, jestli je to právně správně,“ říká Vondráček.
Lustrační zákon byl přijat v roce 1991, kdy se předpokládalo, že bude platit pouze dočasně.
„Myslím si, že to byla tehdy naivita zejména prezidenta Václava Havla, že si myslel, že během pěti let dojde k personálním změnám za pomoci této právní normy… A pět let na to prostě nestačilo,“ dodává Žáček.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.