V otázce, zda je třeba suverenitu Česka za každou cenu bránit, se veřejnost shoduje. S tímto tvrzením dlouhodobě v průzkumech od roku 1993 souhlasilo mezi 80 a 90 procenty dotázaných. V pohledu na minulost a události ze září 1938 ale Češi tak jednoznačný názor nemají. Že se Československo mělo bránit, se domnívá sedm lidí z deseti.

Průzkum se zaměřil také na podobnost mezi situací v Československu v roce 1938 a současnou situací na Ukrajině. Polovina respondentů si myslí, že se Ukrajina rozhodně má bránit ruské agresi.

Většina Čechů vnímá obsazení československého pohraničí v roce 1938 jako neoprávněné. O opaku je přesvědčeno jen pět procent dotázaných a desetina zvolila odpověď nevím. U obsazení pohraničních oblastí Ukrajiny ale taková shoda nepanuje. Za oprávněné považuje obsazení ukrajinského pohraničí zhruba pětina respondentů a další pětina odpověděla, že neví.

Průzkumu se zúčastnilo 1296 respondentů starších 18 let, dotazováni byli online.

Mnichovská dohoda

Československo muselo podle dohody z 29. září 1938 do dvou týdnů postoupit hitlerovskému Německu sudetská území, kde žila německy mluvící menšina. Východ české části Těšínska připadl Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku.

Dohodu podepsali v Mnichově představitelé Německa, Itálie, Velké Británie a Francie bez československých zástupců. Odmítnutí dohody by znamenalo německou agresi bez naděje na pomoc západoevropských spojenců.

Dohoda měla podle představ britských a francouzských politiků zajistit po dvou desetiletích od první světové války udržení míru v Evropě. Nacistické expanzi ale nezabránila. Po nacistické okupaci zbytku Československa v březnu 1939 zahájil počátkem září téhož roku hitlerovský režim útokem na Polsko druhou světovou válku. Británie, Francie a Itálie označily dohodu za neplatnou během druhé světové války, nástupnické německé státy v letech 1950 až 1973.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít