Obvodní soud se vrací k případu ženy, která potrestala syna vařečkou
Žena, která dvakrát potrestala svého syna vařečkou, dnes znovu stane před soudem. Za výprask původně dostala trest roční podmínky s tříletou zkušební dobou. Verdikt obvodního soudu pro Prahu 4 o týrání svěřené osoby ale před časem zrušil Nejvyšší soud. Nový rozsudek by mohl padnout už dnes.
Žena dala svému synovi dvakrát přes zadek vařečkou. Před soudem uvedla, že už byla s výchovou v koncích, protože chlapec byl nezvladatelný. Matky se zastávala dětská lékařka, družinářka i třídní učitelka jejího syna.
Podle znalců byly výsledkem výprasku krvavé podlitiny a školák si nemohl týden pořádně sednout. Připustili nicméně, že byl chlapec hyperaktivní.
Dětská psycholožka Václava Masáková přibližuje rozdíl mezi výchovnými tresty a týráním
Žena uznala, že se zachovala nepřiměřeně. Obvinění z týrání svěřené osoby ale odmítá a Nejvyšší soud jí dal za pravdu. Podle jeho verdiktu soudy nižších instancí jednání ženy zveličily a nepřihlédly ke skutečnostem svědčícím v její prospěch.
Podobné případy řeší i v jiných zemích. Londýnský odvolací soud například loni zrušil 18měsíční trest ženě, která zfackovala své dva syny. „Záhlavce a další drobné fyzické tresty svým dětem uštědří milující a starostliví rodiče po celé zemi a není důvod je za to trestat,“ konstatoval tehdy soudce.
Tělesné tresty zakazuje na celém světě 32 států, například Maďarsko, Polsko, Rumunsko nebo všechny skandinávské země.
Výchovný pohlavek, nebo týrání?
Podle odborníků se dá fyzickým trestům ve výchově vyhnout. Dětská psycholožka Zdena Baranniková je přesvědčena, že rodiče musí být zkrátka důslední ve svých požadavcích a dítěti neustupovat.
„Aby si vlastně vytvořili určité hranice, kam dítě nemůže už jít. Jakmile si rodiče takovéhle hranice nevytvoří, dítěti je dovoleno všechno, velice často to přeroste a pak začínají teda ty tresty,“ vysvětluje.
Někteří lidé fyzické tresty obhajují slovy, že je lepší jedna facka ve správný čas, než dlouhé vysvětlování. Dětská psycholožka Václava Masáková si myslí, že bití vařečkou se stalo v určitých sociálních skupinách dokonce jakýmsi zvykovým právem.
„Týrání je fenomén, který by měl být posuzován z pohledu trvalosti nebo pravidelnosti, protože jestliže někdy se rodič rozčílí a dítě potrestá, určitě by to nemělo být považováno za týrání, i když netvrdím, že je to dobře,“ dodává nicméně.
I rodičům prý občas ujedou nervy
Rodič je podle ní také jenom člověk, který někdy zkrátka neudrží nervy na uzdě, měl by ale vždy znát míru. Upozorňuje, že někdy může být malé plácnutí způsobem, jak ochránit zdraví dítěte, které se vlastním přičiněním dostalo do nebezpečné situace.
„Já jsem o tom také uvažovala, jestli je trest plácnutí přes zadeček nebo přes ručku, když to dítě je poměrně malé, rozum ještě nepobralo a nedokáže si domyslet důsledky svého chování. Jestli to vůbec je trest, anebo jestli je to signál – dost, tady končí legrace a už se nedá nic jiného dělat,“ připouští psycholožka.
Rodičům, které jejich děti občas přivádí k šílenství, by doporučila místo bití například opustit místnost. Pokud se ovšem jedná o dlouhodobý problém, považuje za vhodné navštívit odborníky.
„Dnes je řada pracovišť, i soukromých, pedagogicko-psychologické poradny, pokud jsou to děti větší, kde by se mohl najít způsob nebo spíše cesta k tomu, jak dítě zklidnit. Nebo co se vlastně děje nebo co je příčinou toho, že je dítě takzvaně nezvladatelné,“ radí Masáková.
