Výzkumnice: Lež se šíří rychleji než pravda. Facebook bez factcheckingu může radikalizovat ‚boomery‘
Poté, co firma Meta oznámila omezení takzvaného factcheckingu na facebooku, začali odborníci naznačovat, že by se kvůli tomu mohlo více radikalizovat starší generace. „Bez regulací se mohou dál radikalizovat politické strany. Budou cílit na pudový strach, který pak může radikalizovat starší lidi a vést je k tomu, aby přestali věřit institucím,“ varuje Eva Klusová, výzkumná analytička Akademie věd, na Českém rozhlase Plus.
Při loňských protestech ultrapravice se podle listu The Guardian potvrdila radikalizace takzvaných boomerů, tedy lidí narozených v poválečném období až do poloviny 60. let. Právě ti prý snadněji podléhají zavádějícím informacím. Podle britského listu byli protestující loni v létě o dost starší než účastníci protestů například z roku 2011. Paní Klusová, jak jste přijala zprávu o tom, že Mark Zuckerberg, majitel Mety, hodlá rezignovat na ověřování zavádějících, manipulativních a lživých příspěvků?
Já jsem z toho samozřejmě nešťastná. Protože jak facebook, instagram nebo whatsapp se stávají podstatně nebezpečnějším prostředím pro nás, uživatele. Protože jsme podstatně více vystaveni nenávistným, manipulativním a zavádějícím zprávám.
Poslechněte si rozhovor s Evou Klusovou, politoložkou z Psychologického ústavu Akademie věd, o možné radikalizaci lidí na facebooku a instagramu
Pro naši společnost je velkým ohrožením, že roste radikalizace. A že u mladší generace roste beznaděj, úzkost a inklinace k extrémnějším postojům.
Zastánci Zuckerbergova kroku naopak mluví o svobodě slova a konci cenzury. Je to pohled, pro který máte pochopení?
Absolutně ne. Protože si musíme uvědomit, že ani facebook, ani instagram nejsou demokratické prostředí, kde mají všichni rovnost v přístupu, jak sdělovat informace. Ten algoritmus jednoznačně favorizuje lež nebo extrémní, radikální postoje, které mají větší počet interakcí. A to znamená, že se podstatně více šíří.
Z výzkumů vyplývá, že lež a radikální postoj se šíří šestkrát rychleji než pravda.
OVĚŘOVNA: Lživý e-mail hrozí vyvlastňováním a bezdomovectvím kvůli energetickým štítkům budov
Číst článek
To znamená, že hodní, mírumilovní lidé, kteří jsou na sítích laskaví, jsou potlačeni. A naopak zlí, nenávistní křiklouni mají větší prostor.
Pokud bychom to přirovnali ke školnímu prostředí, tak ty zlobivé děti by, pokud by nezasáhl učitel, dlouhodobě šikanovaly ty hodné. A z těch hodných by se za chvíli také staly zlé a nenávistné děti. Protože to prostředí by je k tomu nutilo, aby přežily.
Strach a nedůvěra
Máte vysvětlení, proč se, jak píše Guardian, radikalizují starší lidé? Proč populace protestujících stárne?
Řekla bych, že britské prostředí je v tomhle jiné než to české. Velká Británie má mnohem větší zkušenosti s terorismem, umřelo tam více než 3000 lidí v důsledku terorismu, mají zkušenost s útoky organizace IRA, s islámským fundamentalismem...
Pokud se dívám na českou zkušenost, tak tady máme jednoho teroristu, Jaromíra Baldu.
Tedy příznivec strany SPD.
Ano. Pan Balda byl vystrašený.
A neregulace obsahu na sítích způsobí další radikalizaci politických stran na extrémních částech spektra. Tyto strany toho budou skutečně využívat. Politická kampaň se ještě více vyostří.
23:56
Chatboti na sociálních sítích? ‚Můžou je obohatit a posunout k racionálnějšímu obsahu,‘ věří Koubský
Číst článek
Strany budou cílit na pudový strach, který může starší občany radikalizovat a vést je k tomu, aby přestali věřit institucím. Místo toho budou věřit extremistům. A zároveň mohou lidé ještě více upadat do depresí. Tedy Zuckerbergův krok bude mít mnoho negativních dopadů na naši společnost.
Ti, kdo nečtou...
Velká Británie je ale mnohem starší demokracií než Česká republika. Je podle vás důvod se obávat, že by v Česku lidé starší 60 let snadněji podléhali dezinformacím než dvacátníci a mladí lidé, kteří na sociálních sítích žijí od mala?
Radikalizace a náklonnost k dezinformacím jsou dvě odlišné věci. To, co sledujeme v Česku a všeobecně v trendech, je, že určité cílové skupiny více inklinují k důvěře v dezinformace a konspirační teorie. To jsou lidé se sníženou neuroplasticitou, se sníženou schopností se učit nebo kriticky přemýšlet. To platí třeba pro osamělé seniory.
Tímto bych pozdravila všechny seniory, kteří pracují pro pořad Ověřovna! Českého rozhlasu, protože jsou fantastičtí.
Ale starší lidé, kteří se nesetkávají s mladší generací, nečtou, nevzdělávají se, mají sníženou neuroplasticitu a propadají dezinformacím, čtou řetězové maily. A tam je obrovské riziko.
Stejné riziko platí i pro nezkušenou mládež, která nemá rozvinuté analytické schopnosti. Problém mohou mít třeba i maminky na mateřské, kterou jsou třeba dlouhodobě vyčleněné z běžné společnosti a také čtou spoustu věcí na internetu.
5:43
Meta ruší v USA ověřování faktů ‚Háže odpovědnost na uživatele. V Evropě to půjde hůř,‘ míní Slížek
Číst článek
Jak vypadá radikalizace boomerů, tedy starších lidí, ve srovnání s radikalizací mladších generací? Předpokládáme, že s pokročilejším věkem se člověk trochu uklidní, tolik nechodí na protesty, není tak radikální v názorech a postojích. Narušují to sociální sítě?
Já nejsem sociolog. Ale u nás je realita trochu jiná v tom, že ti starší lidé u nás mají zkušenost s komunismem. Mají sentimenty typu, že za komunismu bylo lépe. Zejména pokud je v nich na sociálních sítích živena myšlenka, že se nedaří, že vláda je zlá, pokud je šířena negativní kampaň. Tedy nepřátelský narativ, který snižuje důvěru v instituce.
Pak tito lidé dezinformacím podléhají. Mají pak pocit, že se máme strašně špatně. Začínají mít antisystémové myšlenky. To za prvé.
A za druhé je jedním ze základních emociálních prvků dezinformací právě pudový strach. Má to člověka vylekat, ale zároveň v něm spustit hněv. Takže tito lidé jsou zčásti vylekaní z migrační krize nebo z novinek, kterým nerozumí, jako je třeba Green Deal. Pak začínají mít antisystémové přemýšlení, protože mají strach, že je něco ohrožuje.
Politickou nebo dezinformační kampaní se dají tito senioři v České republice radikalizovat velmi jednoduše.
