Soudy loni řešily méně případů v civilním i trestním právu. Průměrná délka řízení se ale prodloužila
Obvodní soudy se vloni vypořádávaly s menším počtem případů v oblasti civilního i trestního práva. Vzrostla naopak průměrná délka civilních řízení z 263 na 281 dní. Déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201. Vyplývá to ze zprávy o českém soudnictví, kterou představilo ministerstvo spravedlnosti. Obecně se soudy podle šéfky resortu Marie Benešové (za ANO) vyrovnaly s epidemickou situací dobře.
Úbytek agendy se nejvíce projevil v trestním úseku, kde soudy řeší méně případů. Ministerstvo tak chce nyní zjistit, jestli jde o obecný trend nebo o důsledek epidemie koronaviru.
Ministerstvo s plošným zveřejňováním rozsudků nespěchá, rozšíření systému chystá na příští rok
Číst článek
Na čem se epidemie podepsala určitě, je úbytek v oblasti méně závažné trestné činnosti.
„Došlo k výraznému poklesu v trestní agendě, která se týká méně závažné kriminality, což je asi logické. V době lockdownu se některá méně závažná kriminalita obtížně páchá. V Praze byl výrazný pokles související s tím, že tu nebyli turisté, takže kapesní krádeže v podstatě neexistují,“ řekl ředitel odboru dohledu a kárné agendy Jan Převrátil.
Opačná situace panuje u Nejvyššího správního soudu, kde počet nevyřízených věcí narůstá.
Při srovnání délky sporných civilních a obchodních věcí u soudů prvních stupňů zaujímá Česko šestou příčku z 27 států Evropské unie. Z českých statistik plyne, že civilní řízení byla nejrychlejší u okresních soudů v obvodu českobudějovického krajského soudu, nejpomalejší u soudů spadajících pod Krajský soud v Ústí nad Labem. Těmto soudům trvala nejdéle i trestní řízení, naopak nejrychleji je vyřizovaly soudy patřící pod královéhradecký krajský soud.
Soudci nesabotují boj proti pandemii, ale hájí principy právního státu, říká reportérka Respektu
Číst článek
Délka správních řízení vzrostla i u krajských soudů, a to na průměrných 525 dní z původních 486.
Přesun soudců?
Úbytek případů by podle ministryně Benešové mohl mít vliv i na soudce – část z nich by se tak mohla přesunout na jiné právní agendy. Resort již zformoval systemizační komisi a jedná o možných změnách se soudcovskou unií.
Obecně ale ministryně zmínila, že v případě, že bude trestné činnosti ubývat, soudci by se měli přesunout k potřebnější agendě. Jmenovala například správní úsek. „Není možné, jestliže klesá kriminalita a většina kauz je dělána formou dohody o vině a trestu, aby tam drželi tolik soudců,“ míní Benešová.
Náměstkyně justiční sekce ministerstva Klára Cetlová k tomu dodala, že přesun soudců z jedné agendy na druhou se dá provést tak, že se při další jmenovací etapě nových soudců posílí úseky, kde je teď soudců málo.
Obliba dohod o vině a trestu roste. ‚Žádoucí je využívání u činů korupční povahy,‘ říká Bradáčová
Číst článek
Využití technologií
Epidemie se do činnosti soudů promítla i častějším využíváním technologií – v popředí pak zmiňuje videokonference, které usnadnily práci a vzhledem k vážné epidemické byly i bezpečnější alternativou.
„Byla jsem příjemně překvapena. Soudům jsme dávali doporučení, která akceptovaly. Velmi rychle se naučily s videokonferencemi, a to nejen soudy, ale i vězeňská služba,“ shrnula Benešová.
Posun k elektronizaci justice má však stále své nedostatky – například v online dostupnosti informací lidem se zrakovým či sluchovým postižením.
