Oddělme platy politiků a soudců, radí expertka. Zákaz zmrazování si v Ústavě neumí představit

Praha 17. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Politici musejí dýchat se společností,“ řekl ministr dopravy z ODS Martin Kupka na tiskové konferenci po jednání vlády ve středu, když oznamoval, že se vláda nakonec shodla na růstu platů pro vrcholné politiky, soudce a státní zástupce o 6,9 %. Původně to mělo být skoro 14 % a Kupka teď mluví o jakémsi základním solidárním principu, že tedy platy porostou všem o stejnou hodnotu. Je to za vás ústavně obhajitelné?
Bude záležet na tom, co přesně bude v zákoně a jaké bude znění výpočtu toho mechanizmu. V zásadě se tu totiž bavíme, pokud vládě správně rozumím, o jednorázovém, skokovém zvýšení, které teď nastane v návaznosti na to, že doposud byly platy zastropovány, respektive v podstatě zmrazeny. Tím, že se má znova najet na automatický mechanismus, to teď udělá jakýsi jednorázový skok a následně by se měly platy zvyšovat každý rok už podle zavedeného mechanizmu. Bude dosti záležet na tom, jaký koeficient bude v předmětném zákoně a jak bude vypadat výpočet, protože tuto úpravu pak může případně přezkoumávat Ústavní soud a máme už spoustu dosavadních rozhodnutí, která se týkají přepočtu a výpočtu platů a nastavují určité mantinely.

Pokud ten skok skutečně nakonec bude o necelých 7 %, tak řadový poslanec bude mít podle hrubého výpočtu zhruba o 7 tisíc měsíčně víc. Kdyby prošla původní úprava, byl by to asi dvojnásobek. Nicméně peníze na to, už zahrnuté v rozpočtu, protože růst měl být původně větší, nakonec mají podle vlády směřovat na platy ostatních pracovníků v justici, tedy nikoliv k soudcům, ale k úředníkům, úřednicím. Dává vám to smysl? Úředníci na okresním soudu berou i 25 až 30 tisíc měsíčně, což není mnoho.
Dává to smysl, justice je dlouhodobě velmi podfinancovaná. Bavíme se o úřednickém aparátu, kam se řadí zapisovatelé, zapisovatelky, administrativní pracovníci, ale do velké míry jde také o asistenty a asistentky soudců. To je ryzí právnické povolání. Jde o lidi, kteří se připravují na to, aby jednou mohli složit justiční zkoušku a být jmenováni soudcem či soudkyní. Jsou to hotoví právníci, ve většině případů mladí lidé po škole, kteří ale mají velmi nízké ohodnocení, a i proto kariérní justiční cesta není pro mnohé z nich příliš lákavá. Myslím si, že je to ostuda českého systému a zdejší justice vůbec, že jak administrativní pracovníky a pracovnice, tak asistenty a asistentky neumíme odpovídajícím způsobem ohodnotit.

Mohlo by to tedy utišit kritické hlasy zejména zaměstnanců okresních soudů, kteří se před několika dny rozhodli kvůli nízkým platům stávkovat? Zároveň víme, že od příštího roku by se platy ve veřejném sektoru měly zvednout asi o 1400 korun, ale to není tolik, kolik by si ti lidé asi představovali.
Není to úplné terno a uvidíme, jestli je to utiší. Opět bude záležet na tom, do jaké míry se podaří ten slib splnit a jak bude nárůst hmatatelný a výrazný.

V čem je zakopaný pes

Pojďme po stopách toho, proč debata o platech vrcholných politiků, soudců a státních zástupců letos vůbec vyvstala. Původní růst měl být o 14 % a na to se snesla velká kritika od odborů i opozice. Hodně nahlas se do vlády pustila jak místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, tak například šéf SPD Tomio Okamura. Kde se těch 14 % vlastně vzalo?

Musíme začít ze široka a téma uchopit komplexně v tom smyslu, že máme řadu rozhodnutí Ústavního soudu, která řeší platy soudců. Ty musí být nějakým způsobem garantovány a zajištěny, protože jedním z atributů demokratického právního státu, za který se považujeme a za který nás považuje naše ústava, je nezávislost soudní moci i jednotlivých soudců a soudkyň. Tato nezávislost musí být garantována a dělá se to kromě jiného tím, že soudci nemohou mít jinou výdělečnou činnost a nemohou podnikat. Aby to bylo vykompenzováno a byla zajištěna nezávislost, tak mají mít důstojné a přiměřené materiální zabezpečení, tedy slušný plat na to, aby nebyli úplatní, když to řeknu velmi zjednodušeně. V naší ústavě je napsáno, že nezávislost soudní moci je jeden ze stěžejních atributů, na kterých stojí náš systém. Proto pokaždé, když se do platů soudců chce sáhnout, tak Ústavní soud říká, že to nejde a že se ně zkrátka sáhnout nemůže, protože garantují zmíněnou důležitou hodnotu, a tím pádem by jakékoliv snížení nebo zpomalení jejich růstu bylo protiústavní. Judikatura Ústavního soudu je v tomto ohledu dlouhodobá, je tam více než 15 rozhodnutí, není vždy úplně konzistentní, je také předmětem široké kritiky, ale je a platí. Poslední tři velká rozhodnutí jsou z května letošního roku, kdy se hodnotilo, řekněme šachování s platy v letech 2021, 2022 a 2024. Tyto roky byly řešeny zvlášť a jsou k tomu samostatná rozhodnutí.

A proč řešíme platy soudců, když se bavíme o platech politiků? To je druhá strana mince, protože zákon, který řeší platy politiků, vychází z takzvaného platového základu, který se počítá z průměrné měsíční hrubé mzdy, jež vyhlašuje Český statistický úřad v celé ekonomice. Zákon říká, že soudci mají několikanásobek tohoto základu a politici mají určitým koeficientem přepočítáno násobek z platu soudců. Plat politiků je tedy navázán na výši platu soudců, ale nebylo tomu tak vždy. Zákon by mohl říct, že plat soudců rovná se platový základ krát x a plat politiků rovná se platový základ krát y. Bylo tomu tak i v minulosti, nastala ale situace, došlo na politické rozhodnutí, které tento zákon pozměnilo tak, že řeklo: Plat politiků rovná se plat soudců krát y. Tím pádem je plat soudců navázán na výši platu politiků.

Takže když letos v květnu došlo ke zrušení koeficientu pro výpočet platu ústavních činitelů Ústavním soudem, který pak argumentoval, že řešil soudce, tak to politici mohli pochopit tak, že musí automaticky řešit i koeficient sami pro sebe?
Ústavní soud rozhodl, že koeficient stanovený pro plat soudců je protiústavní, a proto ho zrušil, ale tím pádem padl celý mechanismus. Teď máme díru, která znamená, že neumíme vypočítat ani plat politiků, protože se odvíjí od platu soudců. Jenže Ústavní soud zároveň říká, že řeší jenom soudce a soudkyně, nikoliv politiky. Když se na to podíváme znovu skrz optiku naší ústavy, tak ta říká, že nezávislost soudců a soudkyň je důležitým atributem, proto platy musí být garantovány a musí se s nimi zacházet, řekněme opatrně, což dovozuje Ústavní soud. Ústava ale na druhé straně nic takového neříká o platech politiků. Nezávislost a nestrannost politiků garantována není a totéž platí pro jejich platy. To, že jsou navázány na platy soudců, je ryzí politické rozhodnutí. Nemusí to tak být. Z nějakého důvodu to ale takto navázáno bylo, a tím pádem teď chybí mechanismus výpočtu pro obojí.

Těch 14 %, na která jsem se ptal úplně na začátku, bylo vypočítaných tak, že když v květnu spadl celý mechanizmus, tak se takto vypočítal skok po tom, co byly platy zmrazeny, aby byla dorovnána x krát platová základna, která se odvíjí od růstu průměrné mzdy?
Ano, to by byl ten jednorázový skok, jinak zákon jako takový ve svém návrhu mluvil o tom, že plat soudce či soudkyně odpovídá trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, to znamená měsíční průměr krát tři je pro soudce a soudkyně. Ostatní, to znamená politici, mají 83,3 % platové základny pro soudce.

Koeficient pohledem Ústavního soudu

Teď mi ještě řekněte, proč byl v květnu zrušen ten koeficient? Proč Ústavní soud rozhodl, jak rozhodl?
Ústavní soud v květnu vydal tři rozhodnutí ke konkrétním rokům, které byly napadnuty, tedy 2021, 2022 a 2024. V každé z těch situací Ústavní soud dovodil trošku jiný závěr. V roce 2021 došlo ke zmrazení platů, které byly tím pádem stanoveny fixně přibližně na 100 tisíc a nějaké drobné. Ústavní soud řekl, že zmrazení pro rok 2021 je v pořádku, protože to byl náročný a nepředvídatelný rok, jinými slovy, měli jsme tady covid. Všichni jsme se museli uskromnit a je na místě, aby soudci byli solidární. Byly tu mimořádné okolnosti pro to, aby se velmi výjimečně mohlo na platy soudců a soudkyň sáhnout. Rok 2022 už nebyl tak jednoduchý. Ústavní soud říká, že zmrazení platů už nebylo v pořádku, bylo protiústavní, protože mimořádné okolnosti nebyly tak významné, ale pak nastaly další okolnosti jako energetická krize, válka na Ukrajině a podobně, pro které Ústavní soud konstatuje, že není povinnost platy dorovnat, doplatit. To znamená, že zmrazení nebylo v pořádku, ale opět se opakuje, že soudci mají být solidární, a vzhledem k tomu, jak tíživá situace to byla, nenáleží jim doplatek a musí to skousnout. Ovšem za rok 2024 už Ústavní soud říká, že nemáme mimořádné okolnosti, nebyly žádné další konsekvence, takže omezení bylo protiústavní a soudcům náleží i doplatek. Ústavní soud dlouhodobě judikuje, že platy soudců a soudkyň nelze omezit svévolně a jakékoliv omezení by muselo být potřebné a přiměřené. Zásah do jejich platů by měl být podložen nějakými ekonomickými analýzami, výpočty, dostatečným odůvodněním a měl by být předem projednán s justicí. Podle posledního rozhodnutí by se o tom mělo mluvit s předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, krajských a vrchních soudů.

K takovému projednání nedošlo, pokud to chápu správně.
Nedošlo, a proto je omezení protiústavní. Judikatura v zásadě dlouhodobě klade tyto požadavky na omezení platů, tím pádem tyto změny dlouhodobě neprocházejí. Omezení platů je vždy zrušeno Ústavním soudem, až na drobné výjimky viz covid, případně některá drobná dřívější rozhodnutí. Ale vždycky z toho soudci a soudkyně vyjdou dobře, což je také částečně kritizováno. Část odborné veřejnosti říká, že judikatura nemůže obstát, je příliš široká a, nechci říct úplně svévolná, ale trochu na vodě v tom smyslu, že požadovat ekonomickou analýzu nebo předjednání s justicí, jsou věci, které nelze z ústavy jasně číst. Je to tedy judikatura, která není jednoznačně přijímána, ale je tu. Plénum Ústavního soudu, většina soudců a soudkyň trvá na tom, že tyto požadavky mají být stanovené, tím pádem se jimi musíme řídit.

Skokově tedy teď porostou platy soudcům, vrcholným politikům a státním zástupcům o necelých 7 %, což podle šéfa Ministerstva práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL odpovídá odhadovanému růstu průměrné mzdy. Když soudcům letos platy rostou, bude to tak i příští rok, když došlo ke zrušení koeficientu pro výpočet platů ústavních činitelů, byly řešeni právě soudci a asi půl miliardy šlo na dorovnání jejich platů?
Dorovnání následovalo v návaznosti na poslední rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil koeficient pro výpočet platu, ale udělal to s jistým odkladem, takže do konce tohoto roku dal zákonodárcům prostor, aby to do budoucna upravili jinak. Má být nastaven nějaký automatický mechanismus, na základě kterého už to pojede jaksi samo. Tím, že to bude navázáno na průměrnou měsíční mzdu, už bychom napříště neměli absolvovat tyto sáhodlouhé debaty o tom, jak a komu zvyšovat, nezvyšovat a podobně. Ale uvidíme, jaký bude vývoj, zda do toho nezasáhnou ještě další politické rozhovory a jestli vůbec tato úprava následně obstojí.

Hledání lepšího řešení

Premiér Petr Fiala z ODS pro Blesk obhajoval, že vláda musela něco udělat v návaznosti na květnové rozhodnutí Ústavního soudu. Na druhou stranu Ústavní soudu v prohlášení z 10. října tvrdí, že platy politiků vůbec neřešil. Když jsou ale platy politiků navázané na platy soudců, tak vláda asi něco udělat musela, protože by jinak nebylo z čeho vypočítat platy politiků pro příští rok…
V tuto chvíli ano, protože tu byl zákon, který říká, že platy politiků se odvíjejí od platů soudců. V okamžiku, kdy Ústavní soud řekne, že výpočet pro plat soudců není v pořádku, a koeficient proto musí zrušit, tak tím padá i výpočet pro plat politiků. Takže ano, vláda musela předložit nějakou novou úpravu, protože jinak bychom tady měli díru. Ale nikde není řečeno, že ta návaznost výpočtu musí platit a platy politiků musí být navázány na výši platu soudců. To tak být nemusí.

Je to něco, co by teď politici měli řešit na mimořádné schůzi Sněmovny, kterou svolává opoziční hnutí Ano? Bývalý premiér a šéf Ano Andrej Babiš předložil návrh na zmrazení platů politiků na dalších pět let. Chce to řešit, protože opozici vadí, že zvyšovat si teď platy je amorální. Měli by vůbec politici rozhodovat o svých platech?
Nikdo jiný to za ně neudělá, protože někdo ten zákon přijmout musí. To byl jeden z argumentů, proč právě tato úprava, aby to už jelo jakýmsi automatickým mechanismem i do budoucna. Je to strašně ožehavé, co si budeme povídat. Je to téma zneužitelné a zneužívané. Pokud sami sobě navrhujete zvýšení platu, je to náročné, těžko obhajitelné před veřejností, zvlášť v tuto dobu, kdy se velká část společnosti musela uskromnit, řadě lidí nestoupaly mzdy, ale rostly jim životní náklady. Na jednu stranu je velmi těžké přijít rok před volbami s tímto tématem a do jisté míry chápu, že se politici snaží vysvětlit tento krok tím, že musí něco přijmout, protože ta úprava chybí, když ji Ústavní soud zrušil. Ale už k tomu neříkají, že Ústavní soud v zásadě nezajímá, jakým způsobem nastaví mechanismus pro výpočet platu politiků, zajímá ho pouze výpočet platu soudců. Jak se nastaví výpočet platu politiků, je ryze na politicích.

Pro opozici je naprosto samozřejmé, že se tu úpravu bude snažit shodit a nabídnout jinou, která bude, řekněme líbivější. V obecném hledisku je to otázka toho, jaké politiky a politickou reprezentaci chceme a koho chceme do politiky nalákat, protože tvrdit, že politici by neměli dostat moc zaplaceno, znamená, že tam nechceme nejkvalitnější lidi, protože pokud jim nebudeme schopni nabídnout dostatečné materiální ohodnocení, tak se nám tam nikdo moc hrnout nebude. Andrej Babiš podal návrh na zmrazení platu politiků, proč ne, udělat to může, ale co si budeme povídat, jemu je asi jedno, kolik jako politik bude brát, má svůj zdroj příjmu jinde.

Ale argumentuje tím, že je amorální zvyšovat si platy v době, kdy tu máme roky s obrovskou inflací, lidem rostly náklady a nemají asi peněz nazbyt.
To jsou dvě stránky jedné mince. Na jednu stranu je to těžká doba, na druhou stranu, která doba není těžká? Je to o širší společenské diskuzi, o tom, jakým způsobem a do jaké míry chceme politiky ohodnotit. Ale ano, souhlasím, že rok před volbami a v dnešní době navyšovat platy politiků je čistě z politického hlediska poměrně riskantní krok.

Jak říkáte, není nutné mít to navázané na platy soudců. Pokud lze vyčlenit politiky z toho balíku vrcholných politiků, soudců a státních zástupců, tak jak by ta úprava měla vypadat a jak by se podle vás v ideálním případě měl do budoucna vypočítávat plat politikům a političkám?
Podle mého názoru je to poměrně jednoduché, a sice nenavazovat to na plat soudců, oddělit tyto dvě sféry.

Nechat to navázané například na průměrnou mzdu?
Přesně tak. Říct, že u soudců je to průměrná mzda krát x, u politiků to bude průměrná mzda krát y.

Což bude platit do doby, než to zase někdo zmrazí.
To je přesně ono. Protože pak se přistoupí k tomu, že se platy zmrazí, na jistou dobu máme určité vakuum a pak v okamžiku, kdy se mechanismus má zase rozjet, tvoří tyto velké skoky, nová témata a opět otvírá tuto sáhodlouhou diskuzi.

Takže ústavně zakotvit, že to zmrazit nelze?
To si úplně neumím představit, protože na druhou stranu opět můžete mít velmi mimořádné, neočekávatelné okolnosti typu pandemie, velkých přírodních katastrof, které nás pravděpodobně čekají stále častěji, a zavřít si tyto dveře nemusí být úplně vhodné. Každá situace si žádá operativní řešení. Je to složité téma, a z toho důvodu mu také nečelíme naposled. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Facebook, Ústavní soud České republiky.