„Jednací den Poslanecké sněmovny stojí daňového poplatníka zhruba 4 miliony korun. Ale to je vizitka daných poslanců, a voliči jim to mohou sečíst ve volbách,“ říká Pekarová Adamová.
Podaří se vládě návrh na zvýšení platů přes dolní komoru protlačit? A dají se očekávat opoziční obstrukce? Server iROZHLAS.cz oslovil v anketě šest politologů.
Sněmovna ve čtvrtek neprojednala předlohu předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše o pětiletém zmrazení platů vrcholných politiků. Výsledek hlasování se předem očekával.
V Česku mluvíme o 2,3 násobku průměrného platu, v Německu a Rakousku je to trojnásobek, podobně v Polsku mají poslanci trojnásobek průměrného platu v zemi. V Dánsku pouze dvojnásobek.
Sněmovna poprvé podpořila novelu, která zvyšuje platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců. Přichází po rozhodnutí Ústavního soudu. Verdiktu nicméně podle Ondřeje Preusse neodpovídá.
Předseda poslanců ODS Marek Benda označil sněmovní jednání o platech za zbytečnou dávku populismu bez návrhu zákona. „Je to nedůstojné této Sněmovny,“ řekl.
Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta.
„Je to chyba, tímhle způsobem jsme postupovat neměli. Ta situace se měla řešit v okamžiku, kdy přišlo to rozhodnutí Ústavního soudu, nemělo se s tím čekat až na poslední chvíli,“ řekl Vystrčil.
„Platy soudců, státních zástupců a politiků jsou vázány na průměrný hrubý příjem v ekonomice. Je tam určitý koeficient a platy se měly valorizovat podle růstu průměrné mzdy bez diskusí,“ říká Klímová.
Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy, vysvětluje politolog Just. Načasování zvýšení je však nešťastné nejen v očích společnosti. Vláda je snadným terčem kritiky opozice.
„Ústavní soud rozhodně neříká, že musí o 14 procent vzrůst plat poslancům, senátorům nebo ministrům,“ řekl Jan Kysela, poradce prezidenta pro Ústavu a právní otázky.
Dezinformační leták, který se nyní masivně šíří hlavně skrze e-maily, v sobě spojuje například nepravdivou interpretaci Zápotockého měnové reformy a pravidelnou valorizaci platů politiků.
Lidem, kteří pracují v obecních a krajských zastupitelstvech, vzrostou odměny. A to o 10 procent, jak rozhodla vláda. Rovnou budou mít vyšší výplatu ti, kteří pro obec přímo pracují.
Premiér Andrej Babiš považuje rozhodnutí Senátu za podvod na voličích nově formující se vládní koalice. „Pětikartel bude lidem utahovat opasky, ale na své platy vždycky peníze najde,“ řekl.
Vládní platovou novelu nyní posoudí Senát. Pokud by nebyla přijata, odměny ústavních činitelů by od ledna vzrostly podle předběžných údajů zhruba o šest procent.
Poslanci vládního hnutí ANO a opoziční SPD svolávají těsně před volbami mimořádnou schůzi s cílem zmrazit platy politiků. „Nic jiného než předvolební tah v tom nevidím,“ podotýká komentátor Šídlo.
Jako celek vláda zaujala k návrhu neutrální stanovisko. Důvodová zpráva je ale podle ní velmi obecná a neodůvodňuje konkrétně potřebnost navrženého opatření.
Základní měsíční plat poslance a senátora by tak zůstal na úrovni 90 800 korun, kde byl i loni. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun.
Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.
Sociální demokraté navrhnou v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ústavních činitelů. Změna by se měla týkat ministrů, poslanců a senátorů.
Starostové a primátoři vydělávají podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, zhruba od 39 000 korun do 111 300 korun. Hejtmani pobírají přibližně mezi 117 200 a 128 900 korunami.
