Zatajené policejní odposlechy. Lidé se o nich často nedozví, úřady je zapomínají informovat

Soudy a státní zastupitelství po uzavření případu mají informovat o ukončení odposlechu, tuto povinnost ale často neplní, zjistil Radiožurnál. Lidé se tak často o odposlechu nemusí vůbec dozvědět. Tím pádem nemají ani možnosti si na něj stěžovat. Ministerstvo spravedlnosti chce problém řešit osmiřádkovým papírovým formulářem.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti

Podle bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka má být informace zaslána s časovým odstupem a často se na to zapomíná | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Loni provedl policejní Útvar zvláštních činností celkem pět a půl tisíce odposlechů. Dozvědělo se o nich ale jen 55 lidí - a to přímo od policie, která vede evidenci. O nařízeném odposlechu totiž úřady často informují až po dlouhém naléhání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Zdeňky Trachtové o neplnění informační povinnosti týkající se policejních odposlechů

„Můj klient byl zatčen doma. Zásah byl velmi drsný, protože to bylo podezření ze závažné trestné činnosti. A když s ním probíhaly výslechy, ukázalo se, že tam byl asi i nějaký odposlech. A pak začal pátrat po tom, jestli na něj odposlech vůbec byl nařízen, což mu dlouhou dobu trvalo. Sháněli jsme to skoro dva roky. Informování nebylo dobrovolné. Zjistili jsme, že to rozhodnutí o odposlechu bylo katastrofální, protože došlo k záměně mého klienta za jeho bratra,“ popisuje Radiožurnálu advokát Václav Vlk případ svého klienta, který u Nejvyššího soudu nakonec kvůli nezákonně nařízeném odposlechu vysoudil pět tisíc korun.

Podle Petra Tomana z Unie obhájců je pozdní informování celkem běžná praxe. „Odposlech je velice zásadní zásah. A je třeba kontrolovat, jestli jsou dodržována práva, ale v praxi se to neděje. Trestní spis přeskakuje mezi policií, státním zastupitelstvím a soudem. A neexistují databáze, které by byly propojeny. Ani neexistuje možnost, jak centrálně zkontrolovat, zda informační povinnost je nebo není plněna.“

Časové odstupy

Informovat o odposlechu musí občana dle zákona vždy orgán, který trestní věc ukončil - tedy buď policie, státní zastupitelství nebo soud. Podle předsedy sněmovní komise pro kontrolu odposlechů Tomáše Vymazala z Pirátské strany tuto povinnost dodržuje a důsledně eviduje jen policie, až na zákonné výjimky. A situace na státních zastupitelstvích a soudech je často nepřehledná.

„Státní zastupitelství a soudy, přestože tvrdí, že tu povinnost plní, tak nejsou schopné žádným způsobem vykázat, že to tak je. Takže jim musíme prostě věřit. My jako komise tu informační povinnost, respektive její plnění, s ministerstvem spravedlnosti řešíme už někdy od poloviny minulého roku a můj předchůdce v komisi to předtím řešil čtyři roky,“ říká Vymazal.

Posun v kauze odposlechů exprimátora Béma. Státní zástupce obžaloval bývalého ministra Bártu

Číst článek

V praxi se tak člověk o tom, že byl odposloucháván, nemusí dokonce nikdy dozvědět, nebo se to dozví až z médií. Pokud ale informaci nedostane oficiální cestou, nemá možnost stěžovat si u Nejvyššího soudu.

Před rokem se situací začal zabývat tehdejší ministr spravedlnosti za hnutí ANO Jan Kněžínek, který poslancům slíbil vyřešení problému do letošního června. V dubnu ale rezignoval a dnes připouští, že se situace s informováním o odposleších nezlepšila.

„Praxe ukazuje, že ne vždycky je informační povinnost plněna. Problém je v tom, že informace má být odposlouchávanému zaslána s poměrně velkým časovým odstupem. A tady právě může být úskalí, které může vést k tomu, že se na to třeba i zapomene,“ vysvětluje Kněžínek.

A přesně to se podle Tomana z Unie obhájců často děje. „Soudci to více méně buďto plní, nebo neplní, a v mnoha případech je to tak, že jenom na spisu mají červeně napsáno odposlech. A záleží jenom na nich, jestli informační povinnost splní nebo nesplní. A není síla a snad ani vůle to nějakým způsobem kontrolovat.“

Centrální databáze

Podle náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže však státní zastupitelství o odposleších občany informují. „Ministerstvo spravedlnosti ani Nejvyšší státní zastupitelství centrálně tyto údaje neevidují. Ale každý úřad státního zastupitelství je schopen zpětně dohledat, zda v obvodu jeho působnosti státní zástupci tuto povinnost plní.“

Ministerstvo spravedlnosti pod vedením současné ministryně Marie Benešové za hnutí ANO na dotaz Radiožurnálu potvrdilo, že záznamy o tom, jak soudy a státní zastupitelství plní informační povinnost, nevede. Poslancům zmiňované komise pak Benešová v dopise napsala, že by situaci měl řešit nový papírový formulář přikládaný k trestním spisům. Podle Vymazala i oslovených právníků by ale skutečné řešení přinesla jen centrální databáze, ve které by státní zástupci, soudci i policisté informování odposlouchávaných evidovali.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme