První věc, nad kterou se lidé během víkendu pozastavovali, byla, jak mohl písek z Afriky docestovat téměř tři tisíce kilometrů až do Česka a to přes Alpy a Středozemní moře. 

„Alpy mají tak čtyři kilometry, takže písek se musel zvednout zhruba do pěti kilometrů, má v pr**li turbínu, já nevím. Jenže nikoho nezajímá, že měl nad Alpami klesnout. Nikoho nezajímá, že se tady už dva dny práškuje,“ říkal jeden muž ve videu na síti X (dříve Twitter).

V závislosti na podmínkách v atmosféře mohou takzvané znečišťující částice, jako písek nebo dým, urazit stovky až tisíce kilometrů, vysvětluje Jáchym Brzezina, šéf oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Například minulý rok dým z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a dorazil až k nám.  

„Částice se mohou pohybovat různě vysoko, to je třeba důvod, proč to překonalo Alpy. Kolikrát tu saharský písek je a ani o něm nevíme, respektive není vidět, protože je vysoko,“ uvádí Brzezina.

Nyní ale písek podle meteorologů klesl nízko a všímáme si ho, protože se pohybuje v přízemní vrstvě a tím způsobuje smogovou situaci.

Dřív tu nebyl?

„Proč písek ze Sahary několik tisíc let nevanul a začal až teď, asi vysvětlovat nebudou,“ psal jeden z uživatelů Facebooku a snažil se poukázat na to, že se saharský písek nad Českem dříve nevyskytoval.

Podle Brzeniny je situace stále stejná, jen nyní máme k dispozici více prostředků k pozorování počasí. „Máme mnohem lepší možnosti sledovat to na družicích a máme předpovědní modely, které nám říkají, kudy se bude písek šířit,“ říká Brzezina.

Saharský prach přináší víc oblačnosti a snižuje dohlednost. Při pohledu do dáli se může na nebi objevovat žlutě zabarvený opar. Připomíná vzedmutí prachu nad polem při zemědělských pracích.

Matylda Hofschnaidrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít