Bývalý diplomat, eurokomisař a europoslanec Pavel Telička dovedl ANO do liberálního Renew v Evropském parlamentu. Hnutí má nyní s frakcí problém, na odštěpení to ale zatím nevypadá. „Renew hrozí, že nebude třetí největší frakce. Proto počty hrají takovou roli,“ vysvětluje Telička. Za Česko také kdysi vedl přístupová vyjednávání o vstupu do EU. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz proto poukazuje i na možné nástrahy, které čekají Ukrajinu.

Rozhovor Praha 6:28 11. prosince 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V rámci struktur Evropské unie jste působil na několika pozicích. Chvíli jste byl eurokomisařem, pak ale několik let v lavicích Evropského parlamentu, kde jste seděl za hnutí ANO. Dokonce jste se zasadil o to, že je ANO dnes součástí liberální frakce Renew. Jak vnímáte posun, který hnutí od toho roku 2014 do současnosti udělalo? Ostatně byl to i jeden z důvodů, proč jste s ním před lety rozvázal spolupráci…
Že jsem po více než roce přemlouvání ze strany Andreje Babiše nakonec na jeho nabídku kývnul, mělo několik důvodů. A ne všechny se týkaly mě. Nebyla to první nabídka, evropské volby byly nakonec kompromis.

Zpětně bych řekl, že to byla chyba, kterou jsem udělal, ale rozhodně to nepovažuju za zbytečné. Do roku 2017, kdy jsem spolupráci ukončil, jsem měl možnost díky frakci některé věci korigovat. Byl jsem druhý místopředseda frakce. Tehdy ještě byla nějaká míra vlivu na Babiše, alespoň co se týče evropské politiky.

To už teď neplatí?
Ne. Od roku 2015 názorové střety s Babišem narůstaly.

Vaše, nebo frakce?
Moje. Vlastně na něj mám pifku, protože si myslím, že podrazil původní elektorát, volební program a svým způsobem i lidi, jako jsem já. Po osobní stránce si na něj nemůžu stěžovat, ale přes to všechno v názorové rovině to bylo čím dál tím složitější.

Baví mě sledovat některé (politiky), kteří odešli později a jak s ním (Babišem) bojovali. Je zajímavé, že sice jsem nebyl členem (hnutí ANO), ale než jsem mu začal pít krev, byl jsem přizváván na jednání výboru, a já si nepamatuju, že by mu tam někdo jeho názor vyčetl.

S ohledem na blížící se eurovolby tahle debata opět ožívá. Potom, co jste kandidátku do Evropského parlamentu za ANO vedl vy, přišla jako lídryně Dita Charanzová, která ale už také oznámila, že za Babiše kandidovat nebude. Nyní to vypadá na rýsující se velmi loajální kandidátku, v jejímž čele by měla být Klára Dostálová. Zdá se, že ten pomyslný prapor liberalismu se vytrácí a nastupuje více „catch-all“ část spektra ANO.
Nerad komentuju své bývalé kolegyně a kolegy, ale ať už se to týká kohokoliv v delegaci: pro mě liberál není ten, který je liberální pouze ekonomicky, je to podstatně širší. Nemohu se ztotožnit s názorem, že někdo, kdo se rozejde s hnutím ne že v roce 2023, ale ani 2020, pro mě neznamená, že zastává nějaké liberální hodnoty. Navíc se znalostí toho, co kdo skutečně říká.

Catch-all, konzervativní, či snad liberální? Ani politici ANO se na směřování neshodnou

Číst článek

Kondice evropských liberálů

Nyní probíhá jakési šetření Strany evropských liberálů (ALDE), zda hnutí ANO skutečně zastává liberální hodnoty, a mělo by tedy patřit do liberální frakce Renew.
Bohužel frakce Renew Europe se v této věci chová jako jiné frakce – a to znamená politicky pokrytecky. Stále platí, že pro tu frakci v kontextu výsledků voleb je podstatné, jakou pozici bude hrát. Počty hrají roli, potom se mhouří oči.

Nejde jen o počty přímo v té frakci. Ale samozřejmě budou i lidé, kteří si řeknou, že Babiš byl „liberální“ ALDE premiér a takových měli sedm, teď je to horší, ale přijdou volby a přijdou volby v Česku, kde to Babiš asi vyhraje. A tak dokud to půjde, bude (vedení frakce) kolem ANO našlapovat opatrně.

V tomto ohledu se podle mě Renew a ALDE chovají nezásadově, pomalu. Přitom jsme my byli v europarlamentu ti, kteří kritizovali EPP (Evropskou lidovou stranu, další z frakcí Evropského parlamentu – pozn. red.) za to, že nechtěli vyhodit Orbána, respektive Fidesz. Ale Renew hrozí, že nebude třetí největší frakce, nebo ještě hůře, někdo se může odštěpit, protože je hrozně názorově široká. Proto ty počty hrají takovou roli.

Když zůstaneme u počtů a zaspekulujeme si, jak by mohly eurovolby v létě dopadnout a kdo by se tam mohl v jaké kondici dostat. Řekněme, že ANO získá sedm poslanců (nyní jich má pět, šest s Radkou Maxovou, která přestoupila k SOCDEM) a zároveň potenciální zájemci o členství v liberální frakci – Starostové a Piráti budou na nějakých třech, čtyřech europoslancích. To mi dává dohromady podobná čísla…
Já být v Renew Europe, tak řeknu: tři nebo čtyři takoví jsou lepší než sedm takových. Ale tohle musí umět silná frakce říct. Musí si umět určit, co je pro ni důležitější. Že než počet je to fakt, jak homogenní a názorově silná bude dalších pět let. Aktuálně je to hodně fragmentované.

Určité indicie nasvědčují tomu, že se skutečně něco děje. Minulé pondělí byla delegace STAN v Paříži na jednání se šéfem Renew Stéphanem Séjourném a řešili prý i program do eurovoleb.
Byl jsem zvědavý, jestli se něco takového odehraje. Samozřejmě je to varianta.

Evropská linka Pirátů: sní o vlastní frakci, uvažují nad liberály. ‚Překáží‘ jim ale Babišovo hnutí ANO

Číst článek

Dovolím se vrátit ještě k Pirátům, u nich si myslím, že by byli v ALDE, nebýt toho, že tam bylo ANO. Myslím, že by dnešní Piráti byli v názorovém středu té frakce, možná trochu od středu nalevo, ale neřekl bych, že by se nacházeli na nějakém kraji protipólů.

Je to na nich, na frakci. Jak zmiňujeme počty, to samozřejmě bude zajímavé, ale i kdyby to byli jenom jedni – ať už Piráti, nebo Starostové, pro frakci by to bylo zdravější. Pro Piráty to bude asi těžší, protože se hůř odchází z frakce, se kterou nejste rozhádaní. Když se podíváte na konzistenci hlasování, jsou hodně v souladu se Zelenými.

Naproti tomu Starostové jsou v jiné pozici. I s ohledem na to, že kandidují proti Spolu, takže to zákonitě musí něco udělat i v rámci EPP.

Rozšiřování EU

Kromě toho, že jste dovedl ANO do Renew, tak jste také dovedl Česko do EU. Blíží se Evropská rada, na které by unijní lídři měli otevřít téma možného zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Ve chvíli, kdy Česko procházelo sbližovacím procesem s EU, jste byl vyjednavačem. Jaké to bylo?
Mám na to dvojí pohled a můžu nabídnout oba. Protože co se týče českých reálií, nebyl jsem jen hlavním vyjednavačem, ale coby státní tajemník pro evropské záležitosti jsem koordinoval přípravu – a o té se dá říci, že byla stejně náročná jako samotná jednání.

Velvyslankyně před Evropskou radou: Ukrajina si reformy odpracovala. Hledáme cesty, jak na rozšíření

Číst článek

Část vyjednávání, která probíhala doma v rámci vlastní vlády, s hospodářskými a sociálními partnery… Ta pro mě byla možná náročnější než samotná vyjednávání o přístupu. Většinou tomu tak je. Koncipování vyjednávací pozice, mít ji dobře podloženou argumentačně, mít dopadové studie a podobně. Je to náročný proces a během něj se střetáváte se skupinami, které mají jiné zájmy, nesetkáváte se s pochopením, nebo naopak mají jakýsi vstupní entuziasmus, ale jen do toho momentu, než se jich to nějak negativně dotýká z hlediska nároků.

S touto vaší zkušeností, jak daleko, nebo blízko jsou Ukrajinci tomu, aby skutečně došlo k zahájení rozhovorů?
Řekl bych, že svým způsobem mají celkem blízko k tomu procesu jako takovému, určitě blíže, než bychom se před ruskou okupací domnívali. Už jen fakt, že Ukrajina je na programu jednání a má nějakou šanci, že z toho vzejde začátek jednání nebo nějaké kompromisní podmínění, to je dobře. Znamená to, že jsou blízko. Třeba my jsme na to čekali x let a bylo potřeba na to vyvinout značné diplomatické úsilí.

Ale ten proces je dlouhý. Z hlediska jeho završení, to je ještě hodně daleko. Nedokážu říct jak, ale myslím, že je fér říkat, že to daleko je. Vyžádá si to mnohé úsilí, bude to chtít konzistentnost na straně Unie. Ale i z pozice Ukrajiny, protože to nejbolestivější je teprve čeká.

#MarketsForPeople je tu🗣

Již dnes vysíláme živě z Brna již čtvrtou debatu z této série, tentokrát na téma Proč potřebujeme hospodářskou soutěž❓

Připojte se online a komunikujte s našimi hosty, registrace není nutná🔓

📺Debata začíná v 10:30 hodinhttps://t.co/qQ9eoakShS pic.twitter.com/eWRxiigiWo

— EU Competition (@EU_Competition) December 7, 2023

Ukrajinští politici si nemůžou dovolit zničehonic rozhodnout, že „pojedou rychle“ a všichni to budou akceptovat. To nelze. Mohlo by to některá odvětví zlikvidovat. Navíc to může vyvolat protireakci z hlediska veřejného mínění.

Přistoupení ke kompromisům

Jak do toho promlouvá to, že se o Ukrajině mluví jako o zemi, která je velmi zkorumpovaná? Navíc tam probíhá už skoro dva roky válka…
Co se týče otázky na zkorumpovanost, to si nedovoluji hodnotit. Vycházím z veřejných zdrojů nebo hodnocení Evropské komise, která konstatuje, že míra korupce je stále vysoká. Ale ona byla i v Česku – ne že bych to chtěl srovnávat, ale zkrátka korupce byla i tady.

Po ruském běsnění přichází přestavba Ukrajiny. Rekonstrukce nečeká na poslední výstřel, už začala

Číst článek

V nějaké míře pro vstup akceptovatelné a pro pozitivní vývoj v této zemi jsme to zvládli. Někdo může namítat, že Ukrajina je podstatně zkorumpovanější. Ale proces slouží k tomu, aby se postavil právní řád, zrevidoval se a nastavily se kontrolní, vyšetřovací mechanismy.

Jsou to dilemata. Jestliže Ukrajina nevykonává suverénní moc na celém území v kombinaci se zničeností země, je sice značným problémem, ale nemyslím si, že neřešitelným. Pro mě by to nebyla výmluva, proč jednání nevést, protože nezahájit je a nevést, může přinést pro Ukrajinu – ale i pro nás v EU – horší dopady.

Nastínil jste některé politické důvody, které zaznívají z úst nejčastěji Maďarska, proč by nemělo být možné zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou, je to tedy například ta územní celistvost. Pak ale můžeme uvést příklad Polska, které je hlasitým zastáncem podpory Kyjeva, ale zhruba před půl rokem probíhala poměrně vyostřená debata ohledně dovozu levného ukrajinského obilí. Pokud se Ukrajina stane členským státem Evropské unie, bude také součástí hospodářské soutěže. Jak složitá mohou být jednání i v tomto ohledu?
Je jasné, že ta jednání budou složitá. Vždy, když do Unie přistoupí větší země, která má více strukturálních problémů a zároveň je více zemědělsky orientovaná, kde je větší váha venkova, než je tomu tak v jiných zemích, jednání jsou přirozeně složitá.

Zemědělská politika představuje jednu z těch nejcitlivějších oblastí, o to víc, pokud se jedná o zemědělsky orientované země. Mezi nimi je Polsko, ale i Francie, další jižní země. V této otázce budou rozšiřovací debaty mimořádně citlivé a bude to Ukrajince bolet, protože budou muset přistoupit na řadu kompromisů.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít