Policie zadržela účastníka proruské demonstrace v Praze. Měl na sobě mikinu s písmenem Z
Komunisté si v pátek v Praze připomněli osvobození hlavního města a Československa Rudou armádou před 80 lety. Nejdříve se sešli na demonstraci na Klárově, později uctili památku padlých vojáků na tradiční pietě na Olšanských hřbitovech. Policisté při shromáždění na Klárově zadrželi muže, který měl na oblečení písmeno Z, které se stalo symbolem ruské agrese na Ukrajině a jehož nošení na veřejnosti je trestné.
V pátek u stanice metra Malostranská si komunisté připomínali události z května 1945, tedy osvobození Prahy i většiny tehdejšího Československa Rudou armádou.
23:24
Ruský novinář: Písmeno Z má lidem nahradit zdůvodnění války, stojí za ním ideologické prázdno
Číst článek
Sešly se tam stovky lidí. Řečníci na akci varovali před přepisováním historie a kriticky hodnotili současnou situaci v Česku i ve světě.
Společně se pak vydali na Letnou, část účastníků pokračovala k ruskému velvyslanectví na náměstí Borise Němcova v Bubenči. Tam poděkovali za ruský podíl na osvobození Československa.
Jednoho z účastníků demonstrace na Klárově, který měl na sobě písmeno Z, zadržela policie. „Při této demonstraci policisté omezili na osobní svobodě muže, který měl na sobě zakázaný symbol. Je podezřelý z jednoho z trestných činů proti lidskosti, skončil na policejní služebně,“ řekla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
Setkání na Žižkově
Také na Olšanské hřbitovy dorazili Češi i rusky mluvící účastníci. Nesli rudé vlajky s nápisem KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy) a české vlajky. Skupina aktivistů u vchodu měla ukrajinské vlajky a transparent s nápisem „Vítáme delegáty Ruské teroristické federace“. Na akci dohlíželi policisté, včetně antikonfliktního týmu.
23:52
Fico na přehlídce v Moskvě? Uvědomuje si váhu historie, hájí Konečná. Naivní přístup, míní Kolář
Číst článek
Účastníci komunistické akce vyzdobili hroby květinami a zemřelé vojáky uctili minutou ticha. Na akci promluvila bývalá poslankyně KSČM a předsedkyně pražského výboru strany Marta Semelová. Mimo jiné vyzvala účastníky akce, aby nereagovali na „provokace“ proukrajinských aktivistů.
Piety se zúčastnila i bývalá novinářka Jana Bobošíková, která chce kandidovat do Sněmovny za hnutí Stačilo! (KSČM, ČSNS a SD-SN), někdejší sociálnědemokratický ministr zahraničí Jan Kavan nebo místopředseda KSČM Petr Šimůnek.
Mluvčí komunistů a kandidát Stačilo! pro sněmovní volby Roman Roun ve svém projevu tvrdil, že se v Česku „přepisuje historie“ a upozaďuje se role Rudé armády v osvobození země od nacistů. Akci kolem 18. hodiny zakončila sovětská hymna.
‚Delegáti Ruské teroristické federace‘
Ke vchodu na hřbitov přišli i příznivci Ukrajiny, kteří dávali najevo nesouhlas s ruskou agresí vůči sousední zemi a s postoji komunistické strany.
Na 4000 příznivců SPD a menších stran demonstruje v centru Prahy. Sešli se na akci Česko proti válce
Číst článek
Skupina aktivistů u vchodu měla ukrajinské vlajky a transparent s nápisem „Vítáme delegáty Ruské teroristické federace“. Na akci dohlíželi policisté, včetně antikonfliktního týmu.
Proukrajinští aktivisté, kterých byla zhruba desítka, mezitím pouštěli z megafonu projev o Ukrajině a písničky, včetně například skladby Bratříčku, zavírej vrátka od Karla Kryla, která byla reakcí na invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.
Mezi aktivisty a účastníky komunistické akce vznikaly slovní přestřelky, ale policisté oba tábory oddělili a zabránili větším střetům.
Proč Olšanské hřbitovy
Při osvobozování Československa padlo zhruba 150 tisíc sovětských vojáků. Na Olšanských hřbitovech je pochováno 429 z nich. Do Prahy vstoupili vojáci Rudé armády 9. května 1945, už po kapitulaci německých jednotek.
3:30
Výročí, se kterými si v současnosti nevíme rady
Číst článek
Svedli ale ještě řadu bojů a donutili i členy SS, kteří byli stále ochotni bojovat, aby Prahu vyklidili. Mnozí rudoarmějci to zaplatili životem.
Několik dní předtím (5. května) začalo pražské povstání. V ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30 tisíc povstalců. Podařilo se jim přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády.
Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb.
Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po puči komunisté odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.
