Rozhodný souhlas s vracením PET lahví do obchodu vyjádřilo 61 procent, což je podle mluvčího Ipsosu Tomáše Macků poměrně vysoký podíl. „Vracet použité lahve do obchodu jsou ochotnější lidé s vyšším vzděláním a příjmem, kteří jsou obecně více environmentálně uvědomělí,“ dodal. Výzkum podle něj ukázal, že jsou Češi na zálohování PET lahví připraveni.

Výše zálohy, která by lidi motivovala k vracení, by podle 28 procent respondentů měla činit tři koruny a podle 29 procent pět korun. Více než šest korun by to mělo být podle 15 procent lidí, desetina by si představovala jednu korunu. Průměr za populaci tak dosáhl 5,30 koruny za lahev. Vyšší částku by byli ochotni platit mladí lidé do 34 let, lidé s vyšším vzděláním a muži.

Průměrný čas rozkladu PET lahve?

Respondenti měli v průzkumu také odhadnout, jaký je průměrný čas rozkladu lahve z PET, což je zkratka polyethylentereftalátu, v přírodě. V průměru odpověděli, že je to 201 let. Ženy tipovali 174 let, muži 227 let. Skutečná doba rozkladu PET lahve je 50 až 80 let.

Český producent nápojů, firma Karlovarské minerální vody, chce v poslední třetině ledna představit možnosti zavedení zálohového systému v českých podmínkách.

V třídění odpadů patří Češi na přední příčky v Evropě. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá i množství vytříděného odpadu na obyvatele. Podle údajů společnosti EKO-KOM, která zajišťuje sběr a recyklaci po celé zemi, odpad v roce 2017 třídilo 73 procent obyvatel republiky. Za rok vytřídili 47 kilogramů plastů, skla papíru a nápojových kartonů na osobu.

Směrnice, kterou Evropský parlament podpořil loni v říjnu, počítá s rozšířením odpovědnosti výrobců u celé řady plastových výrobků na jedno použití. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systému samostatného sběru. Členské státy by pak měly do roku 2025 zajistit sběr 90 procent plastových lahví, třeba formou systému vratných záloh.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít