Pietní akt připomněl boj o rozhlas, který odstartoval Pražské povstání
Boj o rozhlas v květnu 1945 se stal výzvou k povstání českého lidu proti německým okupantům. Památku českých vlastenců, kteří v boji padli, uctili nejvyšší státní představitelé na tradičním pietním aktu u vchodu do rozhlasové budovy na pražské Vinohradské třídě.
Vojáci čestné stráže Armády České republiky za zvuku smutečního pochodu přinesli krátce po zahájení pietního aktu věnce ke vchodu do budovy Českého rozhlasu. Položili je ke dvěma deskám se jmény několika desítek lidí, kteří v bojích o rozhlas v květnu roku 1945 položili své životy.
První věnec položil prezident Miloš Zeman, další pak šéfové obou komor Parlamentu České republiky Milan Štěch a Miroslava Němcová.
Kromě státních představitelů se pietního aktu, tradičního ceremoniálu vždy 5. května účastní i příslušníci Armády České republiky, pamětníci květnových událostí z roku 1945 a přímí účastníci bojů o rozhlas.
„Nepřeji si, aby kvůli chybám politiků došlo k novému Pražskému povstání,“ řekl v krátkém projevu na pietním ceremoniálu prezident Miloš Zeman. Podle něj bylo příčinou Pražského povstání ponížení českého národa a ztráta důstojnosti v době okupace. V současné době vede mnohé občany ke ztrátě důstoojnosti korupce a nezaměstnanost v zemi. Tomu by čeští politici měli podle Zemana zabránit.
Přímo od budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě, kde se koná pietní akt za padlé v boji o rozhlas, se přihlásil krátce po půl dvanácté Jaroslav Skalický
„Všichni politici by měli dělat všechno pro to, aby v této zemi byla skutečně postihována korupce a rozkrádání například Zákonem o majetkových přiznáních, aby se vytvářela investicemi nová pracovní místa a snižovala nezaměstnanost a konečně aby se změnou volebního zákona rozšiřoval prostor pro aktivní občanství,“ řekl ve svém projevu prezident republiky Miloš Zeman.
Následovaly projevy ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana a dalších státních představitelů.
„Mír a svoboda jsou nejzákladnější podmínky pro dobrý život a rozvoj společnosti. Je tedy naší povinností, abychom tyto hodnoty chránili a učili tomu i své děti, které jsou pokračováním našeho života, ve jménu těch, kteří své životy za nás položili,“ řekla ve svém projevu při pietním aktu poslankyně Gabriela Pecková z TOP 09.
Květnové povstání českého lidu začalo před 68 lety. Český rozhlas v něm hrál klíčovou roli
Číst článek
Zákon o uznání zásluh účastníků protifašistického boje čeká už jen na podpis prezidenta Miloše Zemana. Účastníci odboje by měli dostat od ministerstva obrany pamětní odznak. Zákonodárci zamítli návrh na přejmenování na České národní povstání. Pražský primátor Bohuslav Svoboda kritizuje, že se ozývají slova, že povstání v Praze bylo zbytečné.
„Rozhodnutí národa proti něčemu bojovat, to je strašně důležitý vzkaz pro děti těch, kteří tady tenkrát bojovali a padli pro nás pro všechny. Velmi bych si přál, aby ten vzkaz zazníval stále silně, aby slova o tom, že něco bylo zbytečné, že jsme se toho mohli dočkat, zaznívat přestala, protože jestli je něco zbabělé, tak jsou to tyto věty,“ tvrdí Bohuslav Svoboda.
Květnové povstání českého lidu bylo v různých dobách interpretováno různě
Číst článek
Květnového povstání českého lidu se zúčastnilo přes 100 tisíc lidí ze zhruba 300 obcí. Deset tisíc z nich zahynulo. Jen v Praze padlo podle odhadů zhruba 3 700 osob.
„Myslím si, že to byl opravdu hrdinný boj především civilistů, kteří opravdu s holýma rukama šli proti velké přesile. Myslím si, že hrdinní byli všichni, kteří se zapojili do celého Pražského povstání a hlavně je potřeba to mladé generaci připomínat,“ řekl ministr obrany Vlastimil Picek.
Pražané uctili památku všech, kteří položili životy v boji proti nacismu, i na dalších místech. Ve 13 hodin proběhl pietní akt v pankrácké věznici a připomněl také 70 let od první popravy nacistickou gilotinou, kterouzavraždili nacisté na Pankráci v letech 1943 - 45 více než tisíc lidí obviněných z takzvané činnosti proti říši.
