Pietním aktem v pankrácké věznici lidé uctili oběť komunismu Miladu Horákovou
Bývalý političtí vězni, zástupci justice i politici si dnes v pankrácké věznici připomněli doktorku Miladu Horákovou, kterou před 63 lety popravila komunistická justice. Horáková se stala symbolem nespravedlivě odsouzených obětí minulého režimu.
Věnce s květy v národních barvách ozdobily nenápadné místo za starou vězeňskou nemocnicí v areálu pankrácké vazební věznice.
Právě tam zemřela Milada Horáková, která se v roce 1950 stala jednou z hlavních aktérek vykonstruovaného procesu. Za údajnou velezradu a špionáž ji komunisté odsoudili spolu s dalšími třemi lidmi k trestu smrti.
„Cokoli ona udělala, nikdy to nebylo s požadavkem na to, aby byla třeba jenom uctívána, ne-li nějak odměněna, natož pak hmotně. To byl takový vyzařující pocit, když s ní někdo takhle mluvil, ať hovořil o čemkoli,“ vzpomíná na Miladu Horákovou František Šedivý z Konfederace politických vězňů.
Skromná žena, která za druhé světové války prošla i peklem německého vězení, neměla proti komunistické justici šanci. Přestože se na její obranu postavila celá řada mezinárodně uznávaných osobností včetně nositele Nobelovy ceny Alberta Einsteina, komunisté ji stejně popravili. Neměla po ní zůstat žádná památka, dodnes se proto neví, kde skončila urna s jejím popelem.
„Já jsem se kdysi seznámil s panem Františkem Suchým, bývalým politickým vězněm, a jeho tatínek byl právě správcem strašnického krematoria. Pan Suchý mi říkal, že jeho tatínek nechal urnu zakopat,“ vysvětluje vedoucí kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby Aleš Kýr.
„A na tom místě, které tedy bylo označeno, je to místo v arkádách před obřadní budovou strašnického krematoria, tak tam se samozřejmě hledalo, ale i kdyby tam urna s ostatky byla, urna byla ze slabého plechu, v podstatě se to rozpadlo a je to neidentifikovatelné,“ dodává.
Od popravy Milady Horákové komunistickým režimem uplynulo 63 let
Číst článek
Nezákonný rozsudek nad Miladou Horákovou byl zrušen na konci 60. let, plné rehabilitace se doktorka Horáková dočkala až v roce 1990. Za účast na procesu skončila ve vězení jen Ludmila Brožová-Polednová, tu ale amnestoval exprezident Václav Klaus.
„Myslím, že si všichni zasloužili, aby byl alespoň jejich čin pojmenován tak, jak se sluší a patří, totiž tak, jak to skutečně bylo. Byla to cílená politická vražda,“ uzavírá bývalý politický vězeň František Šedivý.
