„Styl dopisů se liší podle adresáta. Pokaždé volí styl, který odpovídá jeho charakteru. To je velmi specifické a právě v tomto specifickém stylu se projevuje zvláštní vzdálená láska,“ říká Heczková.
Proces s takzvanými nepřáteli lidu doprovázela propagandistická kampaň ve filmu, rozhlase a tisku. Komunisté organizovali shromáždění na pracovištích a různé petice.
U příležitosti 75. výročí justiční vraždy Milady Horákové vznikla na jedné z fasád domů v Praze 7 velkoformátová malba s jejím portrétem od umělkyně Toy_Box.
Na procesech se podíleli sovětští poradci, kteří podle předem připraveného scénáře zavedli nepřetržité výslechy či konfrontaci obviněných s vynucenou výpovědí jiných vězňů. Proces skončil po 8 dnech.
Podle ředitele Národního archivu Vojáčka bylo cílem projektu „ukázat mechanizmy procesů a dát na jedno místo audio-vizuální i psané materiály.“ Má podle něj napomoci celý proces s Horákovou pochopit.
Plamínková prosazovala zastoupení žen v politice a státní správě, nárok na mateřskou dovolenou, zakládání školek – zkrátka možnosti, díky nimž by ženy dosáhly na rodinný a zároveň i pracovní život.
„Když nemáte rozvinuté kritické čtení historické kultury, tak si myslíte, že ta stavebnice propaguje holokaust. To vůbec není pravda,“ říká spoluautor učebnice.
Česko si připomíná Den památky obětí komunistického režimu. Politička, právnička a zastánkyně lidských práv byla jedinou ženou popravenou po politickém procesu vykonstruovaném komunisty.
Hru Autoteatro – Problémoví spolužáci můžou diváci navštívit vždy dva vybrané dny v měsíci ve čtyřech různých časech. První den se hraje česky, druhý anglicky.
Pohled na 50. léta jinak. „První, co by vás napadlo obecně ve veřejném prostoru – procesy, Slánský, Milada Horáková, Toufar... Snažili jsme se vystoupit z těch jednoduchých razítek,“ popisuje Stehlík.
Ve vykonstruovaném procesu bylo obžalováno celkem 13 lidí. Spolu s Horákovou komunisté v pankrácké věznici 27. června 1950 popravili oběšením i Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandru.
„Havlovo jméno není jen k dojímání a stále funguje i v praxi,“ říká předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, která výstavu spoluotvírala.
První běh odstartoval v sobotu v půl desáté dopoledne v pražské oboře Hvězda. Účastníci se mohli vydat buď na pěti, nebo na desetikilometrovou trasu. Za týden se běh koná i v dalších městech.
Na záznamech lze slyšet výpovědi bývalé terezínské vězeňkyně, doktorky Milady Horákové, ale také velitele terezínské Malé pevnosti Jöckela nebo někdejšího zastupujícího říšského protektora Daluegeho.
Milada Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech 50. let. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, všichni obžalovaní ale byli rehabilitováni až po sametové revoluci v roce 1989.
Před 80 lety byli hrdiny českoslovenští výsadkáři a odbojáři, kteří se zapojili do útoku na Reinharda Heydricha. Dnes jsou hrdiny podle Čaputové lékaři i ti, kteří poctivě vykonávají veřejnou službu.
Kramář, Rašín, Horáková, ale i Slánský, Hilsner nebo K. H. Frank. Vinní i bez viny. Komunisté, demokraté, židé i nacisté, kteří stanuli před soudem kvůli svému politickému přesvědčení, rase či funkci.
V roce 1946 byl Stanislav Broj zvolen za Plzeňský kraj poslancem národního shromáždění. Právě v té době si komunisty ovládaná tajná policie začala zaznamenávat jeho výroky.
Národní památkový ústav ve svém odborném posudku nesouhlasí se zbouráním budovy, protože k ní není vážný důvod. Opačně to ale vidí Magistrát hlavního města Prahy, který dal majiteli zelenou.
„Chtěl jsem ukázat příběh Zátopka takový, jaký byl. To byl můj základní požadavek, když jsem na tomto filmu začal pracovat – a tomu jsem se nikdy nezpronevěřil,“ říká režisér o svém filmu Zátopek.
V padesátých letech byl Šedivý komunistickými úřady odsouzen za velezradu a špionáž. Ve věznicích a lágrech strávil 12 let. O svém životě napsal řadu knih.
Do Terezína přijela 16. září 1945 i doktorka práv Milada Horáková, která tam byla za války vězněna za účast v protinacistickém odboji. Jako čestný host se účastnila slavnostního pohřbu obětí.
Magistrát hlavního města Prahy, podle kterého toto místo porušuje vyhlášku o regulaci reklamy, vyslal na místo městskou policii a pracovníky živnostenského odboru.
Reklamu Samsungu nahradila fotka Milady Horákové. „Přijde nám to jako výsměch všem Pražanům ze strany majitele plachty,“ zkritizovala plakát pro server iROZHLAS.cz pražská radní Hana Třeštíková.
Zničené jsou například panely o popravě Milady Horákové, nebo ty s informacemi o dalších procesech 50. let, řekl Radiožurnálu historik Petr Blažek, který výstavu připravoval.
Kniha provádí její prací právničky na sociálním odboru, odbojovou činností, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky završeným zatčením v září 1949.
