„Když nemáte rozvinuté kritické čtení historické kultury, tak si myslíte, že ta stavebnice propaguje holokaust. To vůbec není pravda,“ říká spoluautor učebnice.
Česko si připomíná Den památky obětí komunistického režimu. Politička, právnička a zastánkyně lidských práv byla jedinou ženou popravenou po politickém procesu vykonstruovaném komunisty.
Hru Autoteatro – Problémoví spolužáci můžou diváci navštívit vždy dva vybrané dny v měsíci ve čtyřech různých časech. První den se hraje česky, druhý anglicky.
Pohled na 50. léta jinak. „První, co by vás napadlo obecně ve veřejném prostoru – procesy, Slánský, Milada Horáková, Toufar... Snažili jsme se vystoupit z těch jednoduchých razítek,“ popisuje Stehlík.
Ve vykonstruovaném procesu bylo obžalováno celkem 13 lidí. Spolu s Horákovou komunisté v pankrácké věznici 27. června 1950 popravili oběšením i Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandru.
„Havlovo jméno není jen k dojímání a stále funguje i v praxi,“ říká předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, která výstavu spoluotvírala.
První běh odstartoval v sobotu v půl desáté dopoledne v pražské oboře Hvězda. Účastníci se mohli vydat buď na pěti, nebo na desetikilometrovou trasu. Za týden se běh koná i v dalších městech.
Na záznamech lze slyšet výpovědi bývalé terezínské vězeňkyně, doktorky Milady Horákové, ale také velitele terezínské Malé pevnosti Jöckela nebo někdejšího zastupujícího říšského protektora Daluegeho.
Milada Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech 50. let. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, všichni obžalovaní ale byli rehabilitováni až po sametové revoluci v roce 1989.
Před 80 lety byli hrdiny českoslovenští výsadkáři a odbojáři, kteří se zapojili do útoku na Reinharda Heydricha. Dnes jsou hrdiny podle Čaputové lékaři i ti, kteří poctivě vykonávají veřejnou službu.
Kramář, Rašín, Horáková, ale i Slánský, Hilsner nebo K. H. Frank. Vinní i bez viny. Komunisté, demokraté, židé i nacisté, kteří stanuli před soudem kvůli svému politickému přesvědčení, rase či funkci.
V roce 1946 byl Stanislav Broj zvolen za Plzeňský kraj poslancem národního shromáždění. Právě v té době si komunisty ovládaná tajná policie začala zaznamenávat jeho výroky.
Národní památkový ústav ve svém odborném posudku nesouhlasí se zbouráním budovy, protože k ní není vážný důvod. Opačně to ale vidí Magistrát hlavního města Prahy, který dal majiteli zelenou.
„Chtěl jsem ukázat příběh Zátopka takový, jaký byl. To byl můj základní požadavek, když jsem na tomto filmu začal pracovat – a tomu jsem se nikdy nezpronevěřil,“ říká režisér o svém filmu Zátopek.
V padesátých letech byl Šedivý komunistickými úřady odsouzen za velezradu a špionáž. Ve věznicích a lágrech strávil 12 let. O svém životě napsal řadu knih.
Do Terezína přijela 16. září 1945 i doktorka práv Milada Horáková, která tam byla za války vězněna za účast v protinacistickém odboji. Jako čestný host se účastnila slavnostního pohřbu obětí.
Magistrát hlavního města Prahy, podle kterého toto místo porušuje vyhlášku o regulaci reklamy, vyslal na místo městskou policii a pracovníky živnostenského odboru.
Reklamu Samsungu nahradila fotka Milady Horákové. „Přijde nám to jako výsměch všem Pražanům ze strany majitele plachty,“ zkritizovala plakát pro server iROZHLAS.cz pražská radní Hana Třeštíková.
Zničené jsou například panely o popravě Milady Horákové, nebo ty s informacemi o dalších procesech 50. let, řekl Radiožurnálu historik Petr Blažek, který výstavu připravoval.
Kniha provádí její prací právničky na sociálním odboru, odbojovou činností, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky završeným zatčením v září 1949.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová mluvila v rozhovoru pro Český rozhlas Plus také o Miladě Horákové: „Byla to žena odvahy, žena činu. Byl to člověk, který byl nesmírně věrný hodnotám.“
Praha||Veronika Sedláčková, lup|Společnost|Interview Plus
Vykonstruované procesy v 50. letech měly i jednu další zvláštnost, a to podporu pracovních kolektivů, dokonce i těch dětských. Všichni tehdy žádali smrt obžalovaných „vlastizrádců“.
Když komunisté popravili její matku, bylo Janě 16 let. Naposledy ji viděla večer před popravou. A svého otce Bohuslava Horáka, kterému se podařilo utéct už při zatčení manželky, až za dlouhých 17 let.
Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa připomněl také osudy lidí, kteří se postavili „komunistické obludě“ a zaplatili za to životem nebo mnoha lety v komunistických vězeních a pracovních táborech.
Akce měla připomenout památku Milady Horákové, kterou před 70 lety zavraždili po vykonstruovaném procesu komunisté. Promítání proběhlo z okna zaparkovaného auta.