Pirátka Kocmanová o ‚sněmovní únavě‘: Vymezený počet hodin na obstrukce by zpružnil jednání
V červnových eurovolbách zůstali daleko za očekáváním, podobně jako jiné liberální strany napříč Evropou. První místopředsedkyně Pirátů Klára Kocmanová je však přesvědčena, že strana dokáže být dál úspěšná. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluví i o sněmovní spolupráci s pragmatikem Pavlem Blažkem (ODS), snaze vymýtit sněmovní obstrukce nebo možném rozšíření pirátské komunikace na TikTok.
Prakticky od začátku volebního období se mluví o tom, co bude pro Piráty vzhledem ke sněmovním volbám lepší, zda ve vládě zůstat, nebo z ní odejít. Dominika Michailidu je od ledna místopředsedkyní Pirátů a otevřeně říká, že by z vlády odešla. „Umím si představit, že bychom byli kvalitní opozicí, která zde chybí. Dnes tam jsou strany populistického ražení, které nepřicházejí s konstruktivními připomínkami,“ řekla pro ČRo Plus. Je reálné, že si uvnitř strany řeknete, že poměr věcí, které se vám daří prosadit, není takový, jaký byste si představovali a že z vlády ještě do voleb odejdete?
Neumím si představit, že bychom si to řekli takhle jednoduše. Abychom vystoupili z vlády, tak by to muselo mít velmi dobrý důvod. To se samozřejmě stát může, ale neumím si to teď představit. Voliči přece volí stranu pro to, aby se dostala do vlády a mohla prosazovat svůj program. Nevolí nás proto, abychom byli v opozici.
Piráti mají velký problém. Ztrácí u mladých a liberální voliče oslovuje i politická konkurence
Číst článek
Zrovna si děláme vyhodnocení programu a z části se nám ho daří prosazovat. Máme priority, které chceme ještě do konce volebního období prosadit, a neumím si představit, že bych vyměnila podporu tak důležitých věcí, jako je definice domácího násilí nebo prosazování zákona o podpoře v bydlení za to, abych mohla říkat v kampani silná slova. Voliči by na nás mohli být naštvaní.
Zůstává ve straně většinová podpora pro setrvání ve vládě?
Většinově to nemám do jednoho člena či členky prozkoumané i tím, že o tom od vstupu do vlády nebylo žádné hlasování. Ale co se bavím s Piráty a Pirátkami napříč kraji, tak většinově podpora zůstává. Všichni se ale shodujeme, že máme prostor ke zlepšení. Ale není to tak, že by za mnou členové a členky chodili a říkali mi, že máme vystoupit z vlády.
Protidrogový koordinátor
Před pár dny skončil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS), který se navzdory konzervativním hlasům uvnitř vlády snažil prosadit liberálnější pohled na návykové látky, dekriminalizaci měkkých drog a zároveň se snažil změnit veřejný pohled na alkohol. Legalizace marihuany je jedno z vůbec prvních pirátských témat, díky němuž jste se před lety dostali do všeobecného povědomí. Dokážete svým voličům za rok v kampani před sněmovními volbami prodat své působení ve vládě, pokud v této problematice nedojde ke změnám?
Otázka dekriminalizace konopí ještě není uzavřená. Jednak se připravuje novelizace zákona trestního řádu a jednak stále probíhají jednání o možné legalizaci samopěstování nebo licencovaného trhu. Do konce volebního období se v tomhle můžeme ještě významně posunout.
Vobořil končí jako protidrogový koordinátor. ‚Tlačily na mě některé velké industrie,‘ tvrdí
Číst článek
Zároveň jsme bojovali i za regulaci psychomodulačních látek kratom nebo HHC, kdy jsme na vládě naši ministři hlasovali proti zařazení látek, jako je HHC, mezi zakázané látky, protože jsme věděli, že zákazy nic neřeší, je lepší tyto látky regulovat a dát jim jasná pravidla. Jakmile je zakážete, tak výrobci přijdou s dalšími deriváty, které budou dostávat na trh.
Koordinátor Vobořil ale skončil a nevypadá to, že by ho měl někdo plnohodnotně nahradit. Přebírá to opět Jarmila Vedralová, která nemá politický výtlak, a když se proti ní postaví ministři se svými aparáty, nemá šanci je mocensky přetlačit.
Právě proto chceme, aby ta pozice byla obsazena. Je strašně důležité, aby tam někdo byl, protože potřebujeme dotáhnout do konce zákon o psychomodulačních látkách.
Zároveň i v mezinárodním kontextu probíhají různá jednání, kde spolu protidrogoví koordinátoři řeší různé regulační rámce napříč Evropou. Navíc stále existuje Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, kde je spousta členů a členek, kteří dělají práci skvěle. A neměla by zaniknout tím, že jsme teď přišli o národního koordinátora.
Úpadek liberální politiky?
Na základě výsledku eurovoleb, které pro vás zůstaly za očekáváním, se širší vedení Pirátů shodlo na nutnostech dílčích úprav vnitřního fungování strany, které mají být hotové do konce července. Jaké plánujete změny?
Už od ledna, od začátku funkčního období předsednictva, jsme přemýšleli o reformách, které jsou potřeba k zefektivnění řízení kampaní. Výsledek eurovoleb tomu jen přidal urgenci.
Zároveň si nemyslím, že jen to stojí za naším slabým výsledkem. Nepovedlo se nám motivovat naše voliče, aby k volbám přišli. Nesmíme zapomínat ani na celoevropský kontext, mnoho liberálních stran pokleslo a naopak posílila krajní pravice.
To je pravda, v evropských volbách vesměs oslabily liberální a zelené strany prosazující progresivní témata. Máte dojem, že ale dokáží fungovat i když je společnost zmítaná krizemi? I vaše europoslankyně Markéta Gregorová po volbách zmínila, že je v Evropě nyní poptávka po konzervativním směru…
Jsem si jistá, že dokážeme s našimi tématy být úspěšní i v dnešní době. Je ale velkým úkolem, abychom měli jasnější a srozumitelnější komunikaci.
23:45
Neúspěch Pirátů? Liberální voliči buď nepřišli, nebo je přitáhli konzervativci, míní Gregorová
Číst článek
Když žijeme v době, kdy čelíme několika krizím zároveň, ať už je to klimatická krize, krize bydlení, ještě pociťujeme dopady covidu v hospodářství a za rohem je válka, tak jsou lidé unavení z toho, čemu všemu musí čelit. A když potom přijde někdo, kdo má jasnou pozici a nabízí jednoduchá řešení, tak mu lidé naslouchají, protože je to pro ně asi v danou chvíli přijatelnější.
Problém liberálních stran je, že často přistupují k věcem tak, že je řeší v celém kontextu. Mluví o nich tak, že jsou věci složité, a proto nemají jednoduchá řešení. Tím nám v tom ale trošku zaniká jasná a srozumitelná pozice, ke které je snazší se upínat.
Máte nějaký vzor – ať už v české či v zahraniční politice – politika, který by komunikaci s publikem zvládal efektivně a dokázal by dnes liberální politiku srozumitelně komunikovat?
Zrovna třeba Markéta Gregorová to dělá skvěle u bezpečnostních témat a tématu dezinformací. Možná i to je důvod, proč jako jediná z našich kandidátů uspěla a dostala se do Evropského parlamentu.
Jinak co se týče zahraničních politiků, můžeme se inspirovat u Progresivního Slovenska, kde to dělá dobře třeba hned několik političek. Jak práci, tak i srozumitelnost sdělení nebo třeba komunikaci na sociálních sítích.
Sněmovní únava
Když se bavím s jednotlivými koaličními poslanci, tak někteří z nich říkají, že jsou nadšení z obstrukčních dnů ve Sněmovně, protože během často nekonečných projevů zvládnou udělat hodně práce, zařídí si tu spoustu schůzek atd. Zároveň jsou ale i ti, kteří jsou ze současného sněmovního fungování unavení. Množství jednacích dnů a obstrukcí je pro ně tak fyzicky i mentálně náročné, že je to ubíjí a už vyhlíží „únikové strategie“ v podobě kandidatury v senátních nebo krajských volbách. Jak to máte vy?
Pro mě jsou obstrukční jednání náročná, řadím se spíš do té druhé skupiny. Je to strašně neefektivní vynakládání veřejných prostředků.
Piráti jsou čím dál víc ‚ženskou stranou‘. Jejich silnou kartou ale zůstává ministr Lipavský
Číst článek
Kdybychom změnili jednací řád a měli předvídatelnou dobu hlasování a jenom určitý vymezený počet hodin, kdy se dají obstrukce dělat, tak zpružníme celé jednání Sněmovny a dala by se potom předvídatelně plánovat práce a nemělo by to dopad na zdraví a psychiku poslanců a poslankyní, ale i lidí, kteří tu pracují. To je pro mě také hodně důležitý faktor.
Je to i špatný příklad pro lidi, že tu poslanci tráví hodiny a hodiny často nesmyslným jednáním. Hodně prosazuji work-life balance a že tady spousta poslanců a poslankyň nevidí své rodiny, není z dlouhodobého pohledu dobře. Ani to nemotivuje lidi k tomu, aby do politiky šli. Byla bych ráda, kdyby změna jednacího řádu byla první věcí, kterou v příštím sněmovním období uděláme.
Takže vás to neotrávilo natolik, že byste se na to příště už chtěla vykašlat a do Sněmovny za rok vůbec nekandidovat?
Musím přiznat, že jsem o tom hodně přemýšlela, protože mi to dopadá i na zdraví. Byly týdny, kdy jsem na dlouhá obstrukční jednání zdravotně doplatila. Tehdy jsem přemýšlela, jestli mi to za to vůbec stojí. Nechci ale, aby to takhle pokračovalo, chci přispět ke změně, takže kdybych z tohoto důvodu odešla, moc bych tomu nepomohla.
Pragmatik Blažek
S tím souvisí, že se v tomto volebním období podařila prosadit řada lidskoprávních témat. Ať už to bylo ukončení povinné sterilizace trans osob, redefinice znásilnění, na cestě je třeba i nová definice domácího násilí. Jak se tyto změny daří prosazovat v dnešní velmi konzervativní Sněmovně?
Nejdůležitějším faktorem je, že byl poprvé zřízen sněmovní podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí, kde se sešli poslanci a poslankyně, kteří tato témata chtějí řešit, odborně ho znají nebo se mu dlouhodobě věnují.
Na začátku volebního období jsme si stanovili priority, postupně jsme všichni vyjednávali ve svých klubech podporu, velmi nám pomáhá i zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která je přirozenou partnerkou v dialogu s ministry. Sama jsem o těchto tématech jednala s ministrem spravedlnosti.
Absence ministra Blažka na unijních radách? Signál, že nám na tématu nezáleží, upozorňují reportéři
Číst článek
Jakou máte vlastně zkušenost s jednáním s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS)? Sice se sám považuje za společenského konzervativce, je to ale především pragmatik, který dokáže prosazovat i liberálnější témata. Ostatně redefinice znásilnění byl nakonec jeho ministerský návrh a Sněmovnou prošel hladce s podporou všech klubů.
Přesně tuhle zkušenost jsem s ním měla. Na začátku volebního období jsme ho s kolegyní poslankyní Taťánou Malou (ANO) požádaly o schůzku. Ve Sněmovně to pak sice prošlo hladce, ale předcházely tomu dva intenzivní roky vyjednávání.
Ministr totiž poté sezval jednání, kam pozval mě, zmocněnkyni pro lidská práva, odborníky z justice, zástupce advokátů, soudců, státní zástupkyni a bavili jsme se o tom, jaká je situace a jak by se ji dalo řešit.
Moje zkušenost s ním je taková, že když slyšel o problému, o kterém do té doby nevěděl, tak ho chtěl sám řešit. V tomhle se s ním dá jednat, protože to neřešil ideologicky jako právě spíš pragmaticky. I díky jeho vstřícnému přístupu nakonec redefinice znásilnění prošla.
Piráti na TikToku?
Z prvních povolebních dat vyšlo, že jednak vaši voliči zůstali doma, do toho třeba v posledních sběrech agentury STEM vyšlo, že Piráti oslabují u mladých voličů, kde dříve byli dominantní. Když jsme se spolu bavili v lednu, když jste byla zvolena místopředsedkyní strany, tak jste říkala, že se na mladé budete sama orientovat. Jak pro Piráty přilákat zpátky nejmladší voliče?
Musíme se víc zamyslet nad tím, kam mladí lidé chodí, a kde je oslovujeme.
Tahle země není pro mladé. Mezigenerační konflikt je v Česku tikající bomba, říká politoložka Guasti
Číst článek
Možná bychom měli diskutovat i o tom, že třeba nejvyužívanější platforma mladými lidmi TikTok sice má bezpečnostní rizika, ale pokud na ní nebudeme přítomní, tak přicházíme o velkou skupinu lidí. Proč nedostat to, co děláme na jiných sítích, i tam.
Zrovna o tom TikToku jsme se v lednu také bavili, říkala jste: „Nemyslím si, že by Piráti měli dělat kampaň na TikToku, aby získali mladé lidi, ale že spíš musí jasně a srozumitelně komunikovat témata, která se mladých lidí týkají a která už řešíme.“ Takže ta druhá část zůstává a tu první přehodnotíte?
Někteří pirátští jednotlivci na TikToku mají své profily...
Ano, například pražský náměstek primátora Zdeněk Hřib.
...ale zároveň to vnímám tak, že tu platformu takhle necháváme jen ostatním a není tam slyšet náš hlas. Říkám jen, že bychom se měli zamyslet, jestli nám takhle neutíká možnost, jak politiku přibližovat lidem, kteří tam jsou.
