„Líbí se mi provokativní názor britského politologa Davida Runcimana, že by mohly mít volební právo šestileté děti, které umí číst,“ říká docentka demokratické teorie Petra Guasti. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál také popisuje, že senioři jsou pro politiky ideální voličskou skupinou, jelikož mají více méně stejné zájmy. Naopak mladí lidé jsou velmi heterogenní skupinou, i proto se na ně zapomíná.

Rozhovor Praha 5:00 3. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Varujete před možnými mezigeneračními střety, aktuálně to ale rozhodně nevypadá, že by se k něčemu takovému mělo schylovat, že by třeba mladí lidé masověji demonstrovali proti tomu, že se příliš pomáhá důchodcům…
Je to obrovská tikající bomba. Máte tu otázku nedostupnosti bydlení pro mladé lidi, ale vidíme to třeba i v environmentálních otázkách. Nemůže to být tak, že si starší generace řeknou, že spálí všechno uhlí a spotřebuje všechny zdroje a mladí ať si v budoucnu nějak poradí.

Cítíte tedy velký rozdíl mezi tím, jak se nahlíží na nejmladší generace, a naopak na ty nejstarší?
Zažilo se, že mezigenerační solidarita je jednosměrná a že jde jen od mladé generace k té seniorní. Seniorům se pomáhá nadproporčně oproti mladým lidem a to je velký problém. Na studentech a jejich psychické křehkosti to vidím dodnes, v klíčové fázi svého vývoje byli během pandemie izolovaní.

S tím souvisí i jedna z hlavních politických otázek dneška, udržitelnost důchodového systému. Vláda loni snížila mimořádnou valorizaci penzí, což opozice tvrdě kritizovala. Teď se snaží Sněmovnou protlačit změny důchodového systému, které opoziční ANO i SPD opět odmítají. Podle čísel agentury Kantar CZ tyto dvě strany podporuje 56 procent Čechů starších 60 let. Těchto voličů se ale důchodová reforma netýká, jde spíš o jejich děti a vnoučata…
Měla jsem hroznou radost, kdy otázku mezigenerační solidarity snad úplně poprvé na institucionální úrovni otevřel Ústavní soud, když rozhodoval o tom, zda bylo loňské zkrácení mimořádné valorizace důchodů ústavní, či nikoliv.

Mladí lidé a jejich zájmy jsou výrazně podreprezentované. Je to i kvůli tomu, že máme arbitrární hranici pro voliče 18 let, nikoli však horní hranici.

Volební právo dětí

To je dost kontroverzní téma. Posun volebního práva směrem dolů příliš politických subjektů neprosazuje. Otevřené jsou k tomu liberálnější strany s mladšími voliči nebo prezident Petr Pavel...
Baví mě, jak vždy, když se toto téma objeví ve veřejné diskusi, přijdou oponenti a začnou mluvit o tom, jak nejsou mozky mladých lidí dovyvinuté. Vůbec se při tom ale nebavíme o seniorech, kteří mají demenci nebo Alzheimerovu chorobu, u nichž je fyzické poškození mozkové kůry.

Volit už od 16? Když můžete být rodičem, proč ne voličem, míní politolog

Číst článek

Mám v tomto velmi ráda argumenty Davida Runcimana, který napsal komentář, kde říká, proč by nemohly volit šestileté děti, které umějí přečíst volební lístek? Je to z jeho strany samozřejmě provokace, ale jen proto, aby se ukázalo, jak jsou argumenty proti emancipačnímu hnutí mladých lidí totálně vyprázdněné a není v nich racionalita.

Dle mého názoru neexistuje legitimní argument, aby minimálně ve chvíli, kdy už máte právní odpovědnost, tedy v 15 letech, vám měl stát nastavovat umělé hranice k tomu, kdy můžete dělat některé věci. Pokud máte právní odpovědnost, měli byste podle mě mít i volební právo.

Připadá vám, že současná politická reprezentace přístup k mladým lidem mění, nebo se jede dál ve starých kolejích?
Možná ano, ale nevím, jestli se jen nechytáme jakéhokoliv stébla. Dochází k částečné proměně, ale velmi pomalu. Status quo středního proudu zůstává zakonzervovaný.

Učím politickou reprezentaci a v ní jasně vidíme, že jedním z problémů, které nastiňujeme, je starší muž jako dominantní typ politika. Dalším problémem je, že jde zvlášť v našem regionu o muže, kteří jsou v politice dlouho a svět se mezitím významně proměnil.

Problém většiny politických stran je, že jsou věkově homogenní. Jsou tam už 30 let a obklopují se stejnými lidmi, jako jsou oni sami. Je to generace, která měla štěstí, že byla v pravý čas na pravém místě. V listopadu 1989 získali moc a dodnes ji nepustili.

3:21

U dětí a mladých jsou časté psychické problémy. Kromě psychoterapie odborníci dávají i antidepresiva

Číst článek

Ještě na tom ale nejsme tak špatně, třeba v USA letos čeká souboj 81letého Joea Bidena a 78letého Donalda Trumpa.
V USA je to úplný extrém, tam už se dá skoro mluvit o gerontokracii. Jsou tam vysoce postavení politici, kteří už nemůžou do Kongresu skoro ani fyzicky dojít, ale odmítají se vzdát moci.

Přitom ale věková, zájmová i místní pluralita v politice zajišťuje otevřenost, možnost diskutování názorů. Obecně je to i k zamyšlení nad tím, co bereme jako demokracii. Sice vnímáme, že to jsou demokratické instituce a jejich stabilita, ale nechápeme, že proces demokratizace je emancipační proces, kde má víc a víc skupin obyvatel možnost ovlivňovat politické procesy.

Na TikToku i pro seniory

V poslední době se velká část tuzemské politické scény začala programově orientovat na mladší voliče. Ať už to jsou anekdotické případy kampaně na TikToku, nebo skutečné nápady na zlepšení jejich situace. Politici si uvědomují, že k příštím sněmovním volbám přijdou desítky tisíc prvovoličů, které se snaží oslovit. Jak se to podle vás daří?
Existuje dilema, zda k politice pro mladé přistupovat jako k menšinové politice, nebo zda se na to takto nahlížet nedá.

Teorie o politickém zastoupení říká, že dokud nedostoupíte kritické masy, což je přibližně třetina, tak není šance na to, abyste získali výrazný vliv. Pokud nebude v parlamentu třetina žen, nedosáhnou narovnání podmínek. Pokud tam nebude třetina mladších, významně se nezmění ani jejich situace.

3:46

Antivirus: TikTok sbírá citlivé informace. Přemýšlejte, jaká oprávnění aplikaci povolíte

Číst článek

Máme za sebou nejprve v 19. století emancipační vlnu mužských dělníků, poté i žen, poté rasových menšin. Pak se ten proces na čas trochu zbrzdil, ale směřuje to i k emancipaci mladých lidí. Emancipace ale obecně záleží na tom, že se vládnoucí skupiny, které kontrolují moc, rozhodnou, že je pro ně výhodnější se o tu moc podělit.

Dá se vůbec říci, co to je politika pro mladé? Asi všechny nezajímají stejné věci, nemají stejné hodnoty, nechtějí stejné věci…
To je ono, mladí lidé rozhodně nejsou homogenní masa. Většina z nich sice může být progresivnější, liberálnější, otevřenější, ale jsou tu i mladí lidé, kteří mohou mít jiné hodnoty.

Když jste zmínil ten TikTok, tak na něm je mimořádně populární Alena Schillerová (ANO), která se tam snaží zasáhnout uživatele, mezi kterými jsou převážně mladí lidé. A také odhalila, že mladí lidé nejsou homogenní masou.

Vlastně mě překvapilo, jak je v tom autentická. Nejde jí odepřít, že je performerka a chce být influencerka. Ostatně tohle je snad hlavní věc, kterou nástup populismu proměnil. Soudobá politika již není pro introverty.

Není ale zrovna TikTok příkladem té anekdotické části kampaně, která přímý a bezprostřední dopad nemá? Že stále ještě lépe fungují tradičnější typy komunikace s voličem?
Jistě, velká část podporovatelů Andreje Babiše (ANO) jsou důchodci, takže na ně se soustředí nejvíce. To je mimochodem naprosto ideální voličská skupina, protože teď jsme si řekli, že mladí lidé nemají stejné zájmy, to ale pro seniory neplatí.

Jsou víceméně plně závislí na státu a disciplinovaní v chození k volbám. Ve fragmentovaném politickém prostoru jde tak o unikátní elektorát, který má často jednotný zájem – chtějí mít důchod.

A ono to i dost odpovídá jejich stylu politiky. Nabízí voličům transakci, nabídku jak z letáku. Vy nám dáte moc a my vám důchody a zdravotní péči.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít