Počasí v Česku je o 40 dní napřed, teploty odpovídají začátku prázdnin
Počasí v Česku je letos o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty připomínají začátek letních prázdnin. Průměr teplot dosáhl za posledních třicet dní 16,2 stupně Celsia. V historických tabulkách to odpovídá období od 6. června do 5. července. Informoval o tom v úterý Český hydrometeorologický ústav.
„Abychom zjistili, o kolik si letošní počasí pospíšilo směrem k létu, spočítali jsme průměrnou teplotu na stanici Praha-Ruzyně za posledních 30 dní a hledali, pro jaké kalendářně nejbližší období odpovídá tato teplota dlouhodobým průměrům,“ popsali meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu.
Červen bude teplotně nadprůměrný, předpokládají meteorologové. Koncem května čekejte až 30 stupňů
Číst článek
„Schválně jsme použili starší normál 1961 až 1990, aby lépe vynikl rozdíl mezi 'normální' a letošní teplotou,“ doplnili.
V Česku nyní panuje velmi teplé letní počasí, přičemž léto ještě nezačalo. Podle meteorologického kalendáře trvá léto od začátku června do konce srpna a podle astronomického kalendáře začíná 21. června.
Už duben přinesl extrémně teplé počasí a skončil jako nejteplejší duben od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat. Podle meteorologů bude i květen patřit mezi nejteplejší.
„Předběžný odhad je, že bude patřit mezi pět nejteplejších v historii pozorování,“ uvedli meteorologové.
Na konci bylo počasí opožděné
„Jsme v plné sklizni jahod, a to i na venkovních plochách, což bývá spíš kolem půlky června, druhý týden se sklízí třešně - loni se touto dobou ještě nesklízely,“ řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Také poukázal na to, že první letošní měsíce byly teplotně podprůměrné. „Na konci března jsme byli osm až deset dní zpoždění - za duben a květen se dokázala příroda posunout o 80 až 85 dní právě díky vysokým teplotám, což si myslím, že je neobvyklé a velmi zvláštní,“ dodal.
Z nezvykle teplého jara nemají příliš velkou radost pěstitelé zeleniny. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman už dříve řekl, že vysoké teploty mohou zpomalit růst, a naopak uspíšit vývoj, což by mohlo znamenat nižší výnosy.
Sněhové pole v Krkonoších roztálo o měsíc dřív
V Krkonoších v minulých dnech roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak přibližně o měsíc dříve než loni.
Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle. Loni sněhové pole roztálo v prvních dnech července. Letos pole odtávalo rychleji než jindy. Důvodem byly vyšší jarní teploty a méně nakumulovaného sněhu.
Na úbočí Studniční hory sníh každoročně vydrží nejdéle. Když je zima velmi bohatá na sníh, mocnost sněhových vrstev tam dosahuje až 18 metrů. „Letošní naměřené maximum bylo v této lokalitě 7,5 metru, tedy slabší průměr,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Když sníh odtává, postupně vytvoří tvar odpovídající prvorepublikovému Československu. Nejprve z něj odtaje Podkarpatská Rus, pak Slovensko a Morava. Jako poslední v lokalitě zbývají střední Čechy. V Krkonoších se traduje, že dokud sníh neroztaje, nepřijde do hor letní počasí.
Lokalita je turistům nepřístupná, protože leží v nejpřísněji chráněné první zóně národního parku. Dobře je vidět například z cesty z Pece pod Sněžkou na Výrovku a z cesty z Výrovky na Luční boudu. Za příhodných podmínek je mapa viditelná až z Hradce Králové.
