„Pokud vím, je to věc, která probíhala primárně mezi ministerstvem zdravotnictví a Policejním prezidiem,“ vysvětlil Hamáček Radiožurnálu problém z jara roku 2020. „Šlo o to, že je potřeba předávání údajů ze strany hygieny policii řádně zdůvodnit. Na jaře se zdůvodnění úřadu nelíbilo a teď to podle mých informací bylo napraveno.“

Jenže skutečnost tak jednoduchá není, policie zatím opětovnou zelenou k získávání údajů o lidech v karanténě či izolaci nedostala. A nezná také způsob, jak bude lidi, kteří mají být doma, kontrolovat.

Za sérii pochybení při nakládání s osobními údaji a předávání informací policii v průběhu epidemie totiž získalo ministerstvo zdravotnictví na začátku měsíce anticenu Velký bratr.

„To byla jedna z věcí, že poslední rok hygieny z nařízení ministerstva zdravotnictví předávaly data policii, ta ale s nimi vlastně nepracovala, nebyla ani schopna pořádně vysvětlit, co je účelem toho předávání. Tvrdila, že s daty pracuje, když se dělá zásah u někoho v karanténě. Nedávalo to smysl,“ sdělil pro server iROZHLAS.cz Jan Vobořil, právní expert na ochranu osobních údajů a soukromí z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která anticeny uděluje.

Podle Vobořila je způsob, jakým ministerstvo vnitra jednalo s Úřadem pro ochranu osobních údajů, v tuto chvíli předmětem probíhajícího šetření. To na twitteru potvrdila i Policie ČR.

„Stále čekáme na sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů, který předávání údajů Policii ČR v současnosti prošetřuje,“ uvedli policisté s tím, že zatím také čekají na vyjádření ministerstva zdravotnictví ohledně toho, jak budou kontroly prováděny a jak při nich bude zajištěna ochrana strážníků při kontaktu s nakaženými osobami.

Vobořil tvrdí, že tu pro předávání dat chybí právní základ – a spolu s tím garance toho, k čemu se budou používat.

„V zákoně o veřejném zdraví je samozřejmě možnost součinnosti (hygienických stanic) s policií, ale to by se mělo týkat konkrétních případů. Že by hygienici iniciovali kontrolu konkrétní osoby a zapojili do toho policii. Ne že jim prostě pošlou desítky tisíc jmen, včetně adres lidí v karanténě a policie si s tím pak bude nějakým způsobem nakládat,“ namítá advokát.

„S těmi předanými daty se dá pracovat velmi kreativním způsobem. Policie obecně totiž data, která získá při své činnosti, může využívat i pro jiné účely. Žádný zákonný limit tu není.“

Vobořil upozorňuje, že policie s daty od hygieny získá také informace o místě, kde se člověk bude během karantény či izolace nacházet, což nemusí být nutně jeho trvalé místo pobytu. Může tak na sebe prozradit vazby na místa a osoby, které nejdou zjistit z jiných registrů. 

Právník zároveň zdůrazňuje, že právě obava z toho, kde skončí jejich osobní data, může vést k tomu, že lidé své kontakty hlásit nebudou. „Opět dojde k poklesu důvěry v hygienu. Vůbec bych se nedivil, kdyby to současný problém pouze prohloubilo,“ uzavírá.

Délka karantény a izolace se prodloužila z deseti dnů na dva týdny koncem února. Vláda o tom rozhodla kvůli šíření mutací koronaviru, které jsou nakažlivější. V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými, v izolaci pak ti, u nichž se nákaza potvrdila.

kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít