Ve studii se uvádí, že kabinety zemí jako Izrael, Británie nebo USA, v nichž byli při vypuknutí epidemie u moci populisté, pandemii v jejím začátku nezvládly a přispěly k umírání lidí.

Nadbytečná úmrtnost, jíž se rozumí počet mrtvých převyšující průměrné množství zemřelých v normálním, nepandemickém období, byla v zemích s populistickými vládami ve srovnání s jinými státy dvojnásobná. Hlavním důvodem bylo to, že lidé v těchto zemích nemuseli omezovat mobilitu. Ta se měřila pomocí údajů o počtu lidí pohybujících se v obchodech a parcích. V zemích ovládaných populisty byla ve srovnání se státy se srovnatelnou mírou nákazy vyšší.

V ukazateli nadměrné úmrtnosti se to projevilo tak, že v zemích s populisty v čele byla osmnáctiprocentní, v ostatních osmiprocentní.

Autoři studie vybrali do skupiny zemí s populistickými vládami 11 států, a to USA, Británii, Brazílii, Polsko, Slovensko, Česko, Maďarsko, Indii, Mexiko, Izrael a Turecko. Jejich nejvyšší politici nebyli ochotní zavést „nepopulární“ opatření proti šíření viru jako omezení kontaktů občanů.

Autoři práce rovněž soudí, že tyto vlády použily specifickou komunikační strategii, zlehčovaly vážnost pandemie a zpochybňovaly vědecké poznatky. Občané v těchto zemích pak měli tendenci nebrat virus vážně a nebyli ochotni přesuny a cesty omezit dobrovolně. Nejvíc úmrtí na covid-19 v této skupině zemí mají v absolutních číslech USA, za nimi je Brazílie, Indie a Británie. V ČR připadá na milion obyvatel 3472 úmrtí a v tomto ukazateli je podle údajů serveru Statista.com na osmém místě na světě.

Na studii se kromě pracoviště v Kielu podílely univerzity ve Švédsku, Norsku, Nizozemsku a Británii.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít