Prezident Zeman jmenoval předsedou Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho
Novým předsedou Nejvyššího soudu se ve středu na desetileté funkční období stal šéf senátu trestního kolegia soudu Petr Angyalossy. Na Pražském hradě ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Funkce šéfa Nejvyššího soudu byla volná přesně tři měsíce po odchodu Pavla Šámala k Ústavnímu soudu. Hrad předem neinformovali, koho Zeman do čela soudu vybral. Proces výběru kritizovala jako netransparentní prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Angyalossy působí na Nejvyšším soudu od roku 2017. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, soudcem je od roku 1996, kdy začal působit jako předseda senátu u Okresního soudu v Olomouci. Od roku 1999 byl předsedou senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě. Na Vrchním soudu v Olomouci působil od roku 2004.
Zeman při jmenování řekl, že nového šéfa Nejvyššího soudu vybíral ze čtyř kandidátů a se všemi se sešel. „U každého jsem si prostudoval jeho životopis a rozhodl se, jak jsem se rozhodl,“ uvedl prezident.
Zemanová o výběru předsedy Nejvyššího soudu: Postup, kdy prezident mlčí, není důvěryhodný
Číst článek
Dodal, že Angyalossyho si na soud vybral předchozí předseda Šámal. „Věřím, že budete pokračovat v jeho práci,“ uvedl. Angyalossymu také popřál, aby si užíval svou oblíbenou jízdu na motocyklu, ale aby jezdil pomalu a dával si pozor.
Zeman doufá, že Angyalossy přispěje k tomu, že se bude snižovat počet nevyřízených spisů. „Pokud narůstají nedodělky a existují soudci, kteří jsou obklopeni nevyřízenými spisy, není to pro soudcovský stav dobré. Věřím, že i vy přispějete k tomu, aby se počet nevyřízených spisů snižoval,“ dodal Zeman.
Nový předseda Nejvyššího soudu Angyalossy novinářům po jmenování řekl, že neplánuje reorganizaci a chce pokračovat v práci svého předchůdce Pavla Šámala. Především má v úmyslu zvyšovat dále prestiž istituce a snižovat počty takzvaných nedodělků. Za jednu z prvních priorit považuje dokončit práci na etickém kodexu, který by byl akceptován všemi soudci, nikoli pouze Soudcovskou unií a jejími členy.
‚Utajování má důvody‘
O výběru a jmenování předsedy Nejvyššího soudu rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců Nejvyššího soudu. Od Šámalova odchodu 20. února soud řídil místopředseda Roman Fiala. Když v roce 2015 kvůli důchodovému věku oznámila rezignaci dlouholetá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, Zeman jmenoval Šámala o dva dny později.
Šámal navrhuje na post předsedy Nejvyššího soudu Fremra, Zeman se chce sejít s více kandidáty
Číst článek
Způsob, jakým Zeman vybíral nového předsedu, kritizovala prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová jako netransparentní a nedůvěryhodný. Vadí jí, že veřejnost nezná prezidentovy kroky ani kandidáty.
Zákon sice prezidentovi žádný postup neukládá, ale výběr tak důležitého veřejného činitele by podle Zemanové neměl ve společnosti budit pochybnosti. „Utajování má vždy nějaký důvod a vyvolává spekulace, které do soudního prostředí nepatří. Poškozuje to vzájemnou důvěru, zvláště v této době, kdy se v posledních týdnech a měsících dobře ukázalo, jak důležité je vyvažovat státní moc,“ řekla Radiožurnálu.
Nejvyšší soud sídlí v Brně a je vrcholným soudním orgánem v oblasti občanskoprávních a trestních řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.
