Pět prvenství prezidentských voleb: volební účast, nejtěsnější výsledek a první odstupující kandidát
Letošní prezidentské volby pokořily několik rekordů desetileté historie přímé prezidentské volby. Padl nejen rekord ve volební účasti, ale třeba i v počtu propadlých hlasů. Petr Pavel je také prvním prezidentským kandidátem, kterému se v některém z krajů povedlo překonat padesátiprocentní hranici podpory. Server iROZHLAS.cz přináší pětici nej letošních prezidentských voleb.
Nejtěsnější výsledek
Kandidáty, kteří po letošních prezidentských volbách postupují do druhého kola, dělí historicky vůbec nejtěsnější rozdíl hlasů. Generála ve výslužbě Petra Pavla na prvním místě a druhého expremiéra Andreje Babiše (ANO) dělí pouhých 22 843 hlasů.
Do letoška byl nejtěsnějším volebním výsledkem ten z první přímé prezidentské volby. Tehdy byl rozdíl mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem téměř dvojnásobný (41 653 hlasů).
Historicky poprvé se povedlo také oběma postupujícím kandidátům překročit hranici 30 procent. V první přímé prezidentské volbě nedosáhl 30% hranice ani jeden z kandidátů. V roce 2018 se ji pak povedlo překonat pouze Miloši Zemanovi – jeho soupeř Jiří Drahoš dosáhl jen na necelých 27 %.
Nejvyšší účast
V prvním kole letošních voleb dorazilo 5,62 milionu lidí. Hlasovalo tak nejvíce lidí v historii přímé volby hlavy státu, pro zajímavost to je 68,2 procenta voličů, což je o téměř půl milionu víc než v prvním kole před pěti a deseti lety. Rekordní byl i zájem o volby v zahraničí. Například v Bruselu odvolilo 1300 Čechů, v Berlíně 590.
Od vzniku samostatné České republiky je to třetí nejvyšší volební účast. Více voličů přišlo hlasovat jen ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 a 1998, kdy volilo 76,4 a 74 procent voličů.
První kraj nad 50 %
Poprvé za desetiletou historii přímé prezidentské volby se povedlo jednomu z postupujících kandidátů překonat v některém z krajů padesátiprocentní hranici. Letos to dokázal Petr Pavel, který v Praze dosáhl na více než jednapadesátiprocentní podporu. Svým hlasem ho v Praze podpořilo 324 845 voličů. Druhý Andrej Babiš zde získal se 127 911 hlasy těsně přes 20 %.
K hranici 50 % se přiblížil při volbách v roce 2018 v Moravskoslezském kraji i Miloš Zeman. Nakonec ji ale nepřekonal – dosáhl jen na 49,25 %.
Kdyby prezidentský kandidát dosáhl větší než padesátiprocentní podpory na celostátní úrovni, stal by se prezidentem po prvním kole. Druhé kolo by se vůbec nekonalo.
Nejvíce propadlých hlasů
Letošní prezidentské volby byly rekordní i nejvyšším počtem propadlých hlasů – volební komise jich napočítaly 44 227.
V historicky první prezidentské volbě propadlo v prvním kole jen necelých 24 195 hlasů, ve druhém pak 24 905 hlasů. Ve volbách před pěti lety pak propadlo v prvním kole 29 097 hlasů, ve druhém pak 13 031 hlasů.
Splnil vše, ale vzdal se
Odborový předák Josef Středula se stal prvním kandidátem v přímé volbě prezidenta, který splnil všechny náležitosti, a přesto z boje o Pražský hrad odstoupil. Na ministerstvo vnitra odevzdal jak petice s více než 60 tisíci občanskými podpisy, tak i dostatek senátorských podpisů. Kandidatury se vzdal v přímém přenosu České televize během prezidentské superdebaty minulou neděli.
Ohlásil to v závěrečné řeči a podpořil Danuši Nerudovou. Ta podle něj jako jediná ze zbylých aspirantů na prezidentský úřad má sociální cítění. V rozhovoru pro Radiožurnál později řekl, že Andrej Babiš (ANO) a Petr Pavel jsou pro něj neakceptovatelní kvůli jejich „temné komunistické minulosti“.
„V určité chvíli člověk taky musí upřednostnit zájmy jiných. A v tomto případě pro mě byl zájem České republiky vyšším zájmem než zájem Josefa Středuly,“ zdůvodňoval své rozhodnutí. Z voleb odstoupil ve chvíli, kdy mu volební průzkumy přisuzovaly možný zisk zhruba dvou procent.
