S pravomocí prezidenta udělovat milost souhlasí 74 procent obyvatel. Nejvíce ji podporují voliči SPD a ANO
S pravomocí prezidenta udělovat milost je spokojených 74 procent obyvatel. Ukazují to výsledky průzkumu pro Český rozhlas, který zpracovala agentura Median. Přesvědčení o tom, že prezident má mít pravomoc udělovat milost, je mírně slabší v mladších generacích. Rozdíl to ale není výrazný, uvedl ředitel Medianu Přemysl Čech.
„Lidé, kteří mají opačný názor, tedy že by prezident měl mít pravomoc udělovat milost, jsou spíše voliči ANO a voliči SPD,“ říká ředitel Medianu Přemysl Čech.
Nejmenší podporu má prezidentský pardon mezi studenty, podle sociologů ale nejde o výrazný rozdíl. O poznání míň už jsou s milostí spokojeni zákonodárci.
Většina z parlamentních stran redakci Českého rozhlasu odpověděla, že jsou sice pro zachování, chtěly by ale zavést pravidlo spolupodpisu předsedy vlády. Vadí jim, že teď je milost pro odsouzené čistě v kompetenci prezidenta.
Současný prezident Miloš Zeman dosud udělil 21 milostí. Posledním omilostněným byl šéf Lesní správy Lány Miloš Balák. Ten si letos na jaře vyslechl pravomocný rozsudek za ovlivňování zakázek v lánské oboře a ve vězení měl nastoupit tříletý trest.
Zdraví není až tak důležité. Voliče u kandidátů na prezidenta zajímá morální kredit nebo životní příběh
Číst článek
Ještě víc si možná lidé pamatují milost pro nájemného vraha Jiřího Kajínka odsouzeného na doživotí. Zeman ho omilostnil v posledním roce svého prvního mandátu s tím, že podle něj o Kajínkově vině existovaly vážné pochybnosti.
V počtu milostí oba předešlí prezidenti Zemana předčili. Václav Klaus jich za své dva mandáty podepsal před 400.
Nejvíce kontroverzní byla zřejmě ta pro podnikatele Zdeňka Kratochvíla, stíhaného za tunelování dopravce ICOM.
Bývalý prezident ji tehdy zdůvodnil psychickou nemocí, podnikatel přitom firmu dodnes řídí. Václav Havel pak omilostnil přes tisícovku lidí a v několika případech se také setkal s kritikou.
V roce 1997 třeba udělil milost Martinu Odložilovi, synovi své poradkyně Věry Čáslavské. Ten při hádce zabil svého otce Josefa Odložila, také olympijského medailistu.
Jak volit prezidenta?
V průzkumu lidé také dostali otázku na přímou volbu prezidenta. Její pokračování podpořily téměř tři čtvrtiny voličů.
„Ve vyšší míře názor, že by prezident měl být volen přímo zastávají ženy, jde o 79 % případů. Voliči stávající opozice se též domnívají, že status quo by měl být zachován,“ říká ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Ve srovnání s minulostí je to mírný pokles – třeba v roce 2016 si přímou volbu chválilo 84 procent lidí. V Česku tento způsob volby funguje od roku 2012. Zatím jediným prezidentem zvoleným tímto způsobem – a to hned dvakrát – je současná hlava státu, Miloš Zeman.
Median: ANO by ve volbách dostalo 31,5 procenta hlasů. Podpora ODS klesla, KDU-ČSL stoupla
Číst článek
Domácí redakce Českého rozhlasu oslovila všechny strany a hnutí v Parlamentu a většina z nich už s přímou volbou více či méně souhlasí. Třeba KDU-ČSL má sice zavedení za nešťastné rozhodnutí, zpětně by ho ale nerušila.
Naopak podle hnutí ANO je rozhodně dobře, že si prezidenta můžou zvolit občané. Piráti jsou taky pro přímou volbu, upravili by ale kompetence prezidenta tak, aby vyžadovaly souhlas vlády nebo Senátu.
Předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek by chtěl takový návrh v budoucnu předložit.
