Krajně pravicový prostor je přeplněný. I proto se nabízí volební spolupráce, popisuje politolog

Spolupráci podobně smýšlejících politických subjektů nastínil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz poslanec SPD Jaroslav Foldyna. „Jestli mohla vzniknout vládní pětikoalice, proč by nemohla vzniknout třeba trojkoalice proti nim?“ Podle politologa Vlastimila Havlíka z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) a Masarykovy univerzity by se taková spolupráce nabízela i proto, že je tento prostor přeplněný.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda SPD Tomio Okamura, šéfka Trikolory Zuzana Majerová a předseda PRO Jindřich Rajchl

Předseda SPD Tomio Okamura, šéfka Trikolory Zuzana Majerová a předseda PRO Jindřich Rajchl | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Vnímáte jako reálné, že by strany zmíněné Jaroslavem Foldynou (SPD, Trikolora a PRO) mohly například navzdory osobním ambicím jednotlivých lídrů blíže spolupracovat? Nastínil například možnost předvolební koalice.
Rozhodně bych to nevylučoval, a to zejména z několika důvodů. Ten první je vcelku zřejmá programová podobnost stran, které můžeme označit jako krajně pravicové. Také tady je již dílčí a poměrně úspěšná zkušenost spolupráce SPD a Trikolory v komunálních volbách. Obě strany si vyzkoušely, že spolupracovat, i když zatím na nižší úrovni, dokážou. Navíc to vypadá, že na tuto spolupráci chtějí navázat.

Foldyna: Nejsem pro boj, ale pro spolupráci SPD, PRO i Trikolory. Konkurujeme si, ale máme společný cíl

Číst článek

V minulých dnech 1. místopředseda SPD Radim Fiala potvrdil, že SPD jedná s Trikolorou o spolupráci i v krajských volbách…
Ano, nejde jen o rozhovor s panem Foldynou, ale i o probíhající jednání mezi SPD a Trikolorou a spolupráci v krajských volbách, které se uskuteční příští rok. Navíc minimálně zástupci Trikolory nahlas zmiňují i ambici spolupracovat před sněmovními volbami.

Nezanedbatelným faktorem je potom pětiprocentní volební klauzule, která motivuje ke spolupráci. V případě sněmovních voleb je tato motivace posílena ještě volební formulí a velikostí volebních obvodů, které favorizují větší subjekty. Myslím, že si tyto prvky volebního systému všechny zmíněné strany uvědomují.

Trochu otázkou je pozice PRO jakožto mladého a trochu nečitelného subjektu. Ale z vyjádření pana Foldyny se zdá, že SPD spolupráci neodmítá.

Inspirace koalicí Spolu?

Tato část politického spektra je tradičně velmi rozdrobená. Děje se nyní něco, co by naznačovalo, že by se mohla situace změnit?
Děje se podle mě především to, že si SPD a Trikolora, ta vzhledem k preferencím asi o něco víc, uvědomují limity vlastního působení v politickém systému a té pětiprocentní klauzuli.

Babiš na lovu ‚dušiček‘, SPD v kleštích a stálá podpora vládních stran. Voličské tábory jsou hluboce rozděleny

Číst článek

Zároveň se význam SPD a její dopad na reálnou politiku s nástupem Fialovy vlády reálně snížil. To vše možná trochu paradoxně v kontextu úspěšného a zřejmě synergického působení pravicové koalice Spolu. Ostatně Foldyna Spolu jako příklad spolupráce zmínil.

Navíc průzkumy veřejného mínění ukazují od voleb v zásadě jednu věc: poměr podpory vládních a nevládních stran zůstává prakticky neměnný. Fungující spolupráce krajně pravicových stran by mohla tuto rovnováhu posunout vzhledem k tomu, že by se do výsledků voleb počítaly hlasy pro strany, které se zatím nacházejí pod pěti procenty.

Lidé z SPD i jiných radikálních stran, které vystupují silně proti současné vládě, používají argument, že vláda Petra Fialy (ODS) je „koaliční slepenec“ nebo „pětikolka“. Dokázali by se ztotožnit s tím, že by se také podobně spojili, jak to nastínil poslanec Foldyna?
Budoucí volební spolupráci krajní pravice si za stávající situace představit dovedu. To, že nazývají vládu „koaličním slepencem“, tomu dle mého vůbec nepřekáží. Jednak je to součást komunikační strategie, která cílí na snížení legitimity vlády. Navíc není ani věcně zcela mimo.

Jak jsme psali s kolegyní Alenou Kluknavskou v jedné odborné studii, vládní strany spojila v místě a čase účinná vysoce moralizující antipopulistická komunikace, která zároveň upozadila patrné rozdíly mezi stranami v řadě oblastí, jako je přístup k euru, k právům menšin nebo k daňové politice.

Median: V březnu by volby vyhrálo ANO před ODS. Mimo Sněmovnu by zůstali lidovci i ČSSD

Číst článek

To mimochodem vnímám jako asi největší riziko a potenciál nárůst určitého zklamání s politikou vládních stran. SPD, Trikolora a PRO mají velmi podobné politické pozice, otázka jejich spolupráce tak dle mého není tolik o překonávání ideových rozdílů, ale osobních ambicí a odhadu výhodnosti spolupráce pro jednotlivé strany.

Rajchlovo PRO

Poslední průzkum agentury Kantar z neděle naměřil vůbec poprvé podporu straně PRO, získala by tři procenta. Jsou voliči radikálních stran spojenými nádobami?
Podle dat to vypadá na přibližně čtyři procenta pro Trikoloru a PRO, byť částečně asi na úkor SPD. To může být při konečném rozdělování mandátů rozhodující. Zároveň velikost krajně pravicového voličského segmentu je relativně omezená a zatím to s jistou mírou zjednodušení vypadá, že nárůst jedné ze stran znamená oslabení jiné.

Jaký má PRO potenciál? Může být úspěšnější než Trikolora, Volný blok...?
Tohle velmi souvisí s otázkou možné volební spolupráce. Jak jsem zmiňoval, potenciál růstu krajní pravice je celkem omezený a zatím, zdá se, naráží na hranici nějakých 12–15 procent hlasů.

Z blšanských chmelnic na zaplněný Václavák. Rajchlova minulost je plná kontroverzních vazeb

Číst článek

Určitou roli v tom může sehrát pozice ANO. Určitý potenciál růstu je ve skupině nevoličů, kteří mají průměrně se svými postoji blíže ke krajní pravici, než je průměr populace. Na druhou stranu je relativně těžké nevoliče k volbám přitáhnout.

Nejbližšími volbami budou v příštím květnu volby do Evropského parlamentu. Můžou být dobrým odrazovým můstkem, kde se může projevit reálná síla PRO?
Těžko říci. Obecně víme, že evropské volby jsou vnímané jako méně důležité a častěji v nich uspějí nové strany nebo strany z kraje politického spektra. Ale dost záleží na tom, kdy se konají vzhledem k volebnímu cyklu národních voleb (uprostřed je to pro tyto strany lepší).

Potom je tu pětiprocentní volební klauzule, která je relativně vysoká, a to zejména v situaci, kdy krajně pravicový prostor je celkem přeplněný a zatím se mi nezdá, že by hlavně SPD nebo Trikolora udělaly nějakou zásadní chybu, která by usnadnila vzestup PRO. Klíčové jsou samozřejmě i finanční nebo personální zdroje PRO. Jako logičtější by se mi jevila právě ta možnost spolupráce, ale otázkou je, zda má PRO voličsky nebo jinak co nabídnout.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme